Změní se Palmovka i její obyvatelé

  • 14. 08. 2017 | zdroj: Mladá fronta DNES Praha Benedikt Lederer
  • Zpráva

Prostor u libeňské křižovatky se má stát atraktivní lokalitou. Uškodit to může tamním usedlíkům

LIBEŇ Dnes trochu ostuda města, zítra žádaná adresa. Takový může být osud Palmovky.

            „V širším centru metropole je Palmovka jedním z nejzanedbanějších a nejproblematičtějších míst,“ hodnotí podobu libeňské lokality náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení).


            Místo má přitom podle zástupců města i odborníků potenciál stát se výrazným městských centrem, jakým je třeba Anděl pro Smíchov. Už nyní tudy, stejně jako přes zmíněnou křižovatku ulic v Praze 5, procházejí tisíce lidí denně. Na rozdíl od Andělu se tam však zastavují jen po dobu, než jim jede tramvaj nebo autobus.


            Lokalita neoplývá zrovna krásou. Není si kde pořádně sednout, scházejí se tam bezdomovci a nejsou tam ani pořádně podniky, které by vybídly k tomu, strávit na Palmovce déle času. Na druhou stranu je tak trochu jasné, že tam nikdo takové podniky neotevře, když většina lidí místem jen prochází.


            A to chce metropole změnit. Praha 8, na jejímž území se Palmovka nachází, si nechala od architektů vypracovat analýzu lokality, která by měla být podkladem pro další rozvoj celého území. „Plánování a dohadování o rozvoji lokality je otázkou tak pěti let,“ odhaduje dobu do začátku velkých změn architekt Filip Tittl, který spolu s kolegy z ateliéru UNIT architekti vypracoval analytickou studii.


Nové kancelářské domy a byty


Jde třeba o dokončení rozestavěné budovy plánované radnice a úpravu celého pozemku kolem. Do velkých změn patří i výstavba několika kancelářských domů, které zaberou prostor okolo 25 tisíc metrů čtverečních, stejně tak se počítá s vybudováním nových bytů. Také by měly vzniknout nové parky a současná křižovatka, kterou Palmovka je, by se měla změnit v reprezentativní náměstí.


            To vše přidá lokalitě na atraktivitě. Na což ovšem mohou doplatit její současní obyvatelé. „Celé území na tom není sociálně dobře. Jakmile se zatraktivní lokalita, tak se tam mohou nastěhovat lidé s větším příjmem a postupně tak mohou vytlačit stávající obyvatele,“ říká Tittl.


            Jde o takzvanou gentrifikaci. Bohatší lidé se stěhují do dosud méně oblíbených částí města, čímž místo pozvedávají. Vznikají tam proto dražší podniky a stoupá cena nájmů, což z lokality vytlačuje starousedlíky. V Praze už je takovým příkladem Letná nebo Karlín, hrozí to i Žižkovu.


            „Je proto třeba promyslet takový koncept, aby změny probíhaly postupně a hned nezmizela paměť místa,“ míní spoluautor studie. Než se však dočká Palmovka velkých změn, je třeba vyřešit budoucí dopravu v místě, kudy denně jezdí tisíce aut. Konkrétně jde o to, zda pod lokalitou vznikne tunel, kterým by jezdila auta od Libeňského mostu k autobusovému nádraží na Palmovce a do ulice Na Žertvách.


            Tunel je zanesen i v připravovaném novém územním plánu. Proti jeho vzniku se však v minulosti postavil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, podle něhož by měla výstavba smysl jen v případě dokončení Městského okruhu včetně přestavby křižovatky na Balabence. Proti tunelu se staví také Zelení na Praze 8, kteří jsou ve vedení městské části.


            Naopak jeho podporovatelem je starosta osmičky Roman Petrus (ČSSD). Podzemní stavba podle něj může pomoci tomu, že prostor zůstane průjezdný jen pro hromadnou dopravu, díky čemuž se dá lokalita více zlepšit pro potřeby chodců. Náměstí by mohlo být bez bariér v podobě obrubníků, mohly by se jinak poskládat výstupy z metra.


            Existují ještě další dvě varianty. Jedna počítá s tím, že se ponechá vše, jak je nyní, a vozidlům, která jezdí denně přes Palmovku, bude znepříjemňovat jízdu tímto územím, aby řidiči dali přednost hromadné dopravě nebo jiné cestě.


            Druhá možnost je vést dopravu nově z Libeňského mostu ulicí Na Žertvách povrchově na Balabenku a dále, proti čemuž jsou tamní obyvatelé. Zároveň by to přineslo dopravní komplikace na Palmovce, kde skoro každou minutu jede tramvaj.


            Kdy bude známa varianta, kterou se město vydá, není zatím jasné. Aby se však věci pohnuly kupředu, měla by rada hlavního města v úterý schválit vznik pozice koordinátora, který bude o území diskutovat se všemi dotčenými stranami na Palmovce, což je městská část, ale i soukromé společnosti. Budou řešit, jak by se mělo místo proměnit, a hledat společný kompromis.


První změny už v příštím roce


Palmovka se však může začít zkrášlovat už v příštím roce, a to díky málo nákladným úpravám. „Mohly by se tam udělat nové lavičky a koše, které jsou v tragickém stavu. Nesmí jít ale o velkou investici, protože při velkých změnách může být mobiliář odstraněn a nahrazen jiným,“ říká Petrus.


            Plány doplňuje náměstkyně Kolínská, podle níž by se prostory patřící městu nebo jeho společnostem mohly nabídnout občanským iniciativám. Jako příklad dává loňské Léto pod viaduktem, kdy se pod karlínskou částí Negrelliho viaduktu konaly kulturní akce, bylo tam občerstvení a volejbalové hřiště.


            Takové aktivity by mohly být příští rok na Palmovce. Vedle volejbalového hřiště, které by mohlo vzniknout u autobusového nádraží, se v místě mohou objevit pingpongové a šachové stoly, kuželková dráha nebo kiosek s občerstvením. Přesná podoba bude záviset na kreativitě architektů a veřejnosti.


***


Jakmile se zatraktivní lokalita, tak se tam mohou nastěhovat lidé s větším příjmem a postupně vytlačit stávající obyvatele.


Fakta Rozestavěnou „radnici“ převezme hlavní město


* V září roku 2010 schválila Praha 8 stavbu multifunkční budovy Nová Palmovka, kde by kromě sídla radnice byly i obchody. Po volbách v roce 2014 celou věc zastavila nová radniční koalice a přestala společnosti Metrostav za práci platit. Podle Prahy 8 totiž stavba byla na pozemku Prahy a osmička na něm stavět neměla. * Na začátku letošního srpna to potvrdil i soud, také ale rozhodl, že Praha 8 musí Metrostavu zaplatit téměř 18 milionů korun za práci na stavbě. * Společnost, Praha, městská část a její firma dohlížející na projekt uzavřely před několika měsíci memorandum, v němž se zavazují na dalším postupu společně mimosoudně domluvit. Výsledek má být takový, že město převezme stavbu a s Metrostavem ji dokončí. * Objekt bude využívat pro své účely, pravděpodobně jako sídlo záchranné služby. Praha zároveň vrátí městské části peníze, které do stavby dosud investovala. Kdo zaplatí soudem uvedených 18 milionů korun, zatím není jasné. Budou o tom ještě všechny strany jednat.