Nepřiměřený tlak na nízkou cenu vedl ke zhoršení kvality stavby u téměř poloviny společností

  • 08. 09. 2017 | zdroj: Konstrukce O čem se mluví Ing. Jiří Vacek, Ph. D., MIM
  • Zpráva

Téměř polovina stavebních společností potvrzuje, že příliš velký tlak na nízkou cenu byl důvodem pro zhoršení kvality jimi realizovaných staveb. Na druhé straně výrazně roste podíl investorů, kteří se začínají zajímat o kvalitu jimi objednávaných staveb i použitých stavebních materiálů na těchto stavbách. Výrazněji se tento trend projevuje u privátních zakázek, v oblasti inženýrských staveb je ale aktuální zájem zadavatelů o kvalitu stavebních materiálů na vysoké úrovni jak ve veřejném, tak privátním sektoru. Vyplývá to ze Studie stavebních materiálů 2017 zpracované analytickou společností CEEC Research.

            Ke zhoršení kvality realizovaných staveb v důsledku nepřiměřeně nízké ceny zakázky došlo podle 43 % ředitelů stavebních společností. Ve zhruba 6 % případů se pak podle stavebních společností toto zhoršení celkové kvality v důsledku tlaku na co nejnižší cenu projevuje velmi často. Podobná situace přitom panuje bez ohledu na zaměření firmy u stavebních zakázek z oblasti pozemního i inženýrského stavitelství. „U výběrových řízení na veřejné zakázky je bohužel nejnižší cena dlouhodobě klíčovým rozhodovacím kritériem zadavatelů a zakázky jsou vítězným firmám zadávány za cenu o 15 až 20 procent nižší, než jaká byla při samotném vyhlášení soutěže. Tato situace má vliv i na kvalitu některých staveb, nebo dokonce způsobí, že firma není schopna zakázku dokončit a odchází od nedokončeného díla. V privátním sektoru je situace o něco lepší a zadavatelé se ve většině případů snaží najít kompromis mezi cenou a kvalitou,“ říká Jiří Vacek, ředitel společnosti CEEC Research.


            „Investoři často sledují pouze náklady na samotnou stavební investici, nikoliv na její provoz a údržbu. Provozní náklady budou za celou dobu životnosti stavby vyšší než investice samotná. Volba kvalitních a inovativních stavebních materiálů a systémů již v projekční fázi je tedy klíčová. Klasickým příkladem jsou náklady na energii v případě kvalitních tepelných izolací nebo izolačních skel, a to paradoxně především v létě, neboť dnes jsou náklady na klimatizaci srovnatelné s náklady na vytápění. Jiným příkladem mohou být samočistící omítky s prodlouženou garancí stability barvy. Velmi populární jsou také sádrokartonové příčky, které díky vylepšeným výrobním technologiím mají minimálně srovnatelné parametry jako příčky zděné - a to ve všech ohledech. Dle mého názoru jsou sádrokartony budoucností pro všechny investory; nabízejí kvalitní řešení, jsou přitom cenové dostupné a jednoduše se instalují. Možnost flexibilně a jednoduše upravit vnitřní prostor jim otevřela dveře i do rezidenční výstavby,“ tvrdí Tomáš Rosák, předseda představenstva Saint-Gobain Construction Products CZ a. s.


            Toto všechno způsobuje, že narůstá zájem investorů o kvalitu stavebních materiálů používaných na jejich stavbě. U veřejných investic se zadavatelé zajímají o kvalitu materiálů a staveb podle v průměru 75 % stavebních firem, u privátních investorů pak zvýšený zájem o kvalitu potvrzuje dokonce 89 % stavebních firem.


            Významně odlišná je situace u veřejných zakázek v oblasti inženýrských staveb, kde je zájem zadavatelů o kvalitu staveb a materiálů významně vyšší a dosahuje úrovně privátního sektoru (oba shodně 88 %). „Doufejme, že tento zájem investorů o kvalitu staveb se promítne také do kritérií budoucích výběrových řízení. Stavební sektor patří k významným částem naší ekonomiky a pro její růst je potřeba stavět na kvalitě a efektivitě, místo na nejnižších cenách a nekvalitních produktech. Ke kvalitě se jednoduše nejde prošetřit,“ komentuje situaci Michal Mejstřík, profesor ekonomie Univerzity Karlovy v Praze. „Většina našich privátních zákazníků se o kvalitu zajímá. Chtějí logicky za své peníze to nejlepší. Ovšem je také pravda, že často za cenu z hobby marketu,“ tvrdí Aleš Kocourek, jednatel společnosti, KASTEN, spol. s r. o. „Naši zákazníci se samozřejmě zajímají o kvalitu použitých materiálů při výstavbě,“ dodává Pavel Pilát, generální ředitel, Metrostav, a. s.


            „Pokud mluvíme o kvalitě stavebních materiálů, je potřeba si přiznat, že i pro odborníky je velmi často složité oddělit od sebe kvalitní a nekvalitní výrobky. Většina výrobků na trhu deklaruje, že splňuje platné normy, ale přesvědčit se o tom je přinejmenším komplikované. Nekvalitní výrobek je investorem často rozpoznán až po jeho použití na stavbě, a někdy dokonce až po určité době používání stavby. To už ale bývá poněkud pozdě. Proto doporučuji vybírat stavební materiály a jejich výrobce se stejnou pečlivostí, jakou někdy věnujeme předmětům s mnohem kratší očekávanou životností, než jsou stavby - elektronice, autům, sportovním potřebám nebo oblečení. Opravdu si kupujeme vždy jen to nejlevnější a věříme, že to dobře dopadne? I u stavebních materiálů se obvykle vyplatí vybrat značku s dlouholetou historií, zkušenostmi a všeobecnou rozšířeností na trhu,“ říká Ladislav Krumpolec, ředitel divize Weber, Saint-Gobain Construction Products CZ a.-s.


            „Ceny některých stavebních materiálů již delší dobu poměrně výrazně rostou. Obávám se, že tento trend bude pokračovat i nadále. Možná ještě větším problémem ale je, že ani vyšší cena stavebních materiálů nemusí znamenat jistotu jejich včasného dodání na stavbu. Tento problém nastává zejména při podceněné investorské přípravě, kdy je včasné plánování nákupu zdrojů velmi obtížné,“ přidává další úhel pohledu Petr Kašpar, ředitel společnosti, POHL cz, a.s.


            Téměř polovina (46 %) stavebních firem se navíc u realizovaných zakázek setkala s požadavkem zákazníků na poskytnutí slevy výměnou za částečnou úhradu nákladů bez dokladu. Desetina ředitelů (11 %) se s podobnými návrhy setkává často, třetina (34 %) pak spíše výjimečně. U každé zakázky takový požadavek zaznamenalo jen jedno procento dotázaných. V mnohem menší míře se přitom s takovou praktikou setkávaly velké stavební společnosti a firmy zaměřené na inženýrské stavby (22 %, respektive 29 % firem).