Nejcennějším exponátem bude sama budova

  • 29. 11. 2017 | zdroj: Noviny Metrostavu 21/2017 Ing. Lenka Svobodová, Jan Kučera
  • Zpráva

„Z pohledu památkové péče je to nejkomplikovanější a nejsložitější obnova v dějinách,“ uvedla 6. 11. pro MF DNES generální ředitelka Národního památkového ústavu Ing. arch. Naděžda Goryczková o rekonstrukci historické budovy Národního muzea v Praze (NM).

            „Je to jedna z nejnáročnějších a nejobtížnějších staveb dnešní doby nejen z hlediska památkářů. Velké objemy prací v krátkém čase a široká škála často velmi specializovaných řemesel vyžadují odborný a systematický přístup na stavbě i v realizačních týmech, které se starají také o složitou administrativu projektu v režimu veřejné zakázky. Objem ‚papírů‘ potřebných k realizaci je tu přímo úměrný velikosti budovy,“ říká Jan Kučera z divize 9, který rekonstrukci NM řídí. Novorenesanční budova se při ní má proměnit na moderně fungující objekt vyhovující technickým i společenským požadavkům 21. století. Spousta novátorských prvků vyžaduje náročná řešení. Při práci je přitom nezbytné plně dodržovat speciální režim na základě schváleného projektu i závazných stanovisek památkové péče.


 


Nejsložitější řešené úkoly při rekonstrukci NM


Střešní konstrukce – požadavek citlivě odstranit nepůvodní dostavby i vestavby a střechu obnovit v původních tvarech, materiálech a skladbě (břidlice, měď, zlacení).


Zastřešení dvoran – zastřešení obou dvorů nad rámec Schulzova projektu nesmí poškodit hmotu původní stavby, a to ani viditelným zpevněním. Zasklené ocelové konstrukce jsou proto umístěny pod horizont střech tak (foto), aby se nezměnily blízké ani dálkové pohledy na NM.


Spojovací chodba pod Vinohradskou třídou – propojení nového objektu muzea, bývalého Federálního shromáždění, s historickou budovou prochází poměrně složitými původními základy. Tunel musel být tvořen postupně a šetrně, aby nepoškodil navazující stěny, fasádu a sochařskou výzdobu.


Restaurátorské práce – probíhají současně s relativně obtížnými stavebními zásahy, v prašném prostředí s otřesy, v geologicky složité lokalitě narušené stavbou metra.


Kamenné a dřevěné podlahy – ty památkově hodnotné musejí plnit nové normové požadavky, ukrýt rozvody se stovkami podlahových krabic a otopných kontejnerů pod pochozí plochy a zachovat si umělecký výraz.


Rozměrná okna – nejvíce diskutovaná a stavbu protahující záležitost. Okna musejí vyhovovat novým požadavkům na tepelnou a zvukovou izolaci, a přitom zůstat v původních pohledových proporcích s historickou profilací. Pro splnění požadavků bylo navrženo světově unikátní řešení – osazení dvojskel do velkých a ven otevíravých křídel.


Obnova kamenných prvků – u balustrády, rozměrných profilací římsy a konstrukce tympanonu musí kámen mimo architektonicko-dekorační funkce plnit i funkci stavebně-technickou a statickou. Po poznání poruch in situ je nutné určit, co, jak a v jakém rozsahu se doplní, vymění nebo rozebere, zpevní a pak znovu sesadí.


           


Sdružení M-P-I Národní muzeum rekonstrukci zvládne


Stavbaři řeší nečekané nálezy a vyrovnávají se s novými skutečnostmi. Zadávací projekt pro výběr dodavatele je zastaralý, byl dokončen už v roce 2011 na základě odhadů tehdejších rozsahů poškození bez hloubkových průzkumů a stavebních sond. Teprve při stavbě se třeba zjistilo, že prostor pod podlahami pro zabudování nosných prvků její skladby a skrytých tras nových technologií je oproti předpokladům menší. Až při realizaci se prokázalo, že okna není možné opravit na místě. Řešení takových nově nalezených skutečností si vyžaduje okamžitou reakci v podobě návrhu opatření, se kterými navíc musejí souhlasit všichni zúčastnění, ve velké části případů i památková péče.


Zdroj divize 9, foto Irena Klingorová