Mero staví obří tank na ropu

  • 01. 03. 2018 | zdroj: Lidové noviny Ekonomika MIROSLAV PETR
  • Zpráva

Provozovatel ropovodů investuje půl miliardy korun * Nádrž má zajistit větší bezpečnost při skladování ropných zásob státu

PRAHA Česko rozšiřuje kapacity pro skladování ropy. V přísně střeženém šedesátihektarovém areálu Centrálního tankoviště ropy u Nelahozevsi začal v únoru budovat státní provozovatel ropovodů firma Mero nový zásobník.


            Nádrž, která pojme 125 tisíc metrů krychlových (zhruba 118,7 tisíce tun), patří k největším na světě. Nedávno zahájená stavba vyjde po dokončení téměř na půl miliardy korun.


            Firma se zhruba dvoumiliardovým ročním obratem a stamilionovým ziskem ji platí ze svého. Spoustu peněz investuje přesto, že v areálu tankoviště volnou kapacitu na uskladnění ropy už má. Správa státních hmotných rezerv (SSHR), která si tam pronajímá většinu nádrží pro krizové zásoby státu, nevyužívá prostor pro zhruba 100 tisíc tun ropy. Což přibližně odpovídá velikosti nově budovaného tanku.


            Mero ale tvrdí, že s tímto volným objemem nemůže počítat. Nový zásobník má sloužit jako rezervní překladiště při revizních opravách současných nádrží, přitom ale není vyloučeno, že vláda v budoucnu rozhodne o navýšení státních rezerv, a k tomu by pak SSHR potřebovala nynější volnou kapacitu.


Investice z moci úřední


„Zákon nám nově nařizuje každých 20 let nádrže vyprázdnit, vyčistit a renovovat, aby se předešlo případné netěsnosti. K tomu musíme mít neustále k dispozici rezervní zásobník, ve kterém lze po dobu těch měsíce trvajících renovací ropu skladovat,“ popisuje generální ředitel Mero Stanislav Bruna účel investice. „Provozovat jakékoliv skladovací kapacity bez rezervy je riziko,“ dodává.


Po roce příprav získal zakázku loni na podzim v soutěži čtyř zájemců Metrostav. Stavba, která potrvá 26 měsíců, vyjde na 435 milionů korun. Mero nemusí podle Bruny dílo financovat z úvěrů, vlastní prostředky na nový tank má zejména díky zatím „neproinvestovaným“ velkým odpisům. I bez toho ale snáší Mero státu příslovečná zlatá vejce. Loni – ze zisku roku 2016 a nerozděleného výdělku předchozích let – vyplatila společnost ministerstvu financí jako jedinému akcionáři 1,6 miliardy korun.


            Monopolní dopravce ropy do Česka vydělává na skladování státních rezerv a na poplatcích od rafinerií v Litvínově a Kralupech (od loňska jsou výhradně v rukou koncernu Unipetrol) za přepravu suroviny ropovody Družba z Ruska a IKL-Ingolstadt z italského přístavu Terst.


            Nynějších 16 ocelových nadzemních nádrží u Nelahozevsi pojme dohromady 1,5 milionu metrů krychlových, převážně krizových zásob státu – SSHR využívá pro tyto účely dvanáct největších.


50 milionů za pronájem ročně


 První z nádrží vyrostly v areálu v době jeho vzniku v roce 1994, další postupně přibývaly. Poslední vybudovalo Mero před deseti lety. Pro představu – průměr má 85 metrů a ropa v ní dosahuje až do výšky 22 metrů.


            Skutečnost, že nyní staví nový zásobník, vyjde draho nejen z pohledu samotné investice. Stát se totiž v nejbližší době přikoupit další ropu do rezervy nechystá. A za volnou kapacitu, zmíněných 100 tisíc tun, platí SSHR ročně státnímu Meru pronájem 50 milionů korun.


            Úložiště zůstalo volné po společnosti Viktoriagruppe, která v něm ropu pro stát před lety skladovala a firmě Mero sama na základě smlouvy se správou rezerv pronájem hradila. V roce 2010 se však ropy zbavila a místo ní pořídila odpovídající množství nafty, kterou jako české krizové rezervy uskladnila v bavorském Kraillingu.


 Skladuje se jen vzduch


Tři roky pak platila Viktoriagruppe firmě Mero nájem prázdného úložiště a poté ji tehdejší předseda SSHR Ondrej Páleník dodatkem smlouvy povinnosti hradit pronájem zbavil. Správa rezerv od té doby platí za dodnes nevyužitou kapacitu ze svého.


            „V podstatě platíme z veřejných prostředků 50 milionů ročně za skladování vzduchu. Mrzí mě to, ale tato část kapacity je součást jedné celkové smlouvys Merem na skladování veškerých ropných rezerv a těžko ji změnit nebo rozdělit,“ komentuje situaci nynější předseda SSHR Pavel Švagr.


            Nabízí se možnost peníze za nájem volné nádrže smysluplně využívat – ropu dokoupit, volnou kapacitu v tancích u Mera zaplnit, a zvýšit tak státu objem krizových rezerv. Ty už i tak v Česku loni poklesly.


            Evropská unie nařizuje členských státům, že musejí udržovat rezervní ropu a pohonné hmoty v objemu, který v případě krizových situací vydrží k zásobování státu na 90 dnů. U nás tento objem loni klesl k 85 dnům.


            Vláda však dokoupení zásob dosud nedoporučila, ministerstvo financí jako akcionář Mera kromě toho preferuje spíš doplnění limitu přikoupením už vyrobeného benzinu a nafty, které však v Nelahozevsi skladovat nelze a které má stát uloženy u jiné státní firmy – Čepra.