Rychlé vlaky prosviští místy, kde teď mají ráj archeologové

Svezli jste se letos na lyžích jenom párkrát, protože tento způsob zimy s teplotami většinou nad bodem mrazu se vám zdá poněkud nešťastným? Právě takovéhle počasí ale plně vyhovuje archeologům a stavebníkům, připravujícím železniční koridor a tunel mezi Kyšicemi a plzeňskou částí Doubravka. KYŠICE Zatím bylo jen pár dnů, kdy archeologové nemohli kvůli mrazu pracovat. Přitom v lednu únoru bývá obvyklé, že se stavební práce kvůli mrazům a sněhu zastaví na podobných akcích i ve vnitrozemí, jakým je Plzeňsko, i na několik týdnů. „Zhotovitelé stavby, tedy Metrostav a Subterra, v pracích normálně pokračují. Když mrzlo, archeologové museli na čas zastavit práci, aby nepoškodili artefakty zemi. Ale teď jim počasí opět přeje. V současné době zkoumají prostor před budoucím portálem železničního tunelu u Kyšic,“ říká Jiřina Balínová ze Správy dopravní železniční cesty, investora železničního koridoru. Archeologové nejprve hledali stopy po dávném osídlení v místech budoucí cesty pro záchranáře, jež povede od okraje Kyšic podél železniční trati až ke vjezdu do tunelu. Cestu už opustili. Teď se muži a ženy s lopatkami a dalšími proprietami pohybují v místech budoucího kolejiště, kde by už za necelé tři roky mohly vlaky svištět rychlostí mezi 120 až 160 kilometry v hodině. Kateřina Postránecká z archeologické společnosti Zip řekla, že zlomky keramiky a další pozůstatky po někdejším osídlení nacházeli nejen při průzkumu budoucí záchranářské cesty, ale teď i v trase kolejiště. „Kvůli zámrzu jsme nemohli dohromady pracovat asi deset dnů. Je extrémně teplý únor, v pracích dál pokračujeme. Nálezy jsou stejné, klasické pravěké sídliště, oblast je to pro nás pořád zajímavá,“ říká archeoložka Kateřina Postránecká. V nejhlubším místě trati mají být koleje až 18 metrů pod úrovní současného povrchu. Právě tam by mohli archeologové nalézt pozůstatky dokládající osídlení z ještě dřívějších dob, než objevili při dosavadních výzkumech v této lokalitě. Zatím archeologové našli zlomky keramiky, základy staveb i žárové hroby svědčící o osídlení této oblasti v období pátého až čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Další je skupina mladších nálezů z období 1200 až 1000 let před naším letopočtem. Nálezy archeologů skončí v muzeu, část jich může být po vzájemné dohodě archeologů se stavbaři vystavena v informačním centru stavby. Kdy výzkum archeologů u Kyšic skončí, zatím nikdo nedokáže odhadnout. Velký štít pro proražení dvou tubusů železničního tunelu vedle sebe - každý bude dlouhý 4150 metrů - už kompletují technici v Německu. První metry budoucího tunelu by měl razící štít začít ukusovat z kopce u Kyšic letos na podzim, v příštím roce by se měl vynořit na současném poli mezi vrchem Chlum a parkem u Potoční ulice mezi plzeňskými částmi Újezd a Doubravka. I když na poli pod Chlumem jsou už vytýčené pozemky potřebné pro stavbu, které zemědělci už loni na podzim neoseli, archeologové zatím nevědí, kdy začnou zkoumat i tuto oblast. Tunel pod Chlumem ale není jedinou velkou stavbou na železničním koridoru mezi Plzní a Rokycany. Stavbaři už upravují trať u Klabavy, tam se koleje posunou asi o 30 metrů, aby tudy mohly v budoucnu jezdit vlaky vyššími rychlostmi než dosud. „Výzkum na přeložce trati v Klabavě jsme skončili 15. prosince loňského roku. Byly tam nálezy z období středověku, hornické sídliště. Náš výzkum v téhle lokalitě skončil, tam už pokračuje stavba,“ řekla archeoložka Kateřina Postránecká. Právě nálezy u Klabavy mají pro badatele velký význam, protože našli důkazy potvrzující zpracování železné rudy v této oblasti. Po nové trase z Ejpovic tunelem pod Chlumem do Plzně by měly první vlaky projet na podzim roku 2016. Cesta z Plzně do Rokycan se zkrátí asi o devět minut. Úsek z Ejpovic do Plzně bude stát zhruba čtyři miliardy korun. *** Co archeologové zatím nalezli * úlomky pazourků * část jehlice na spínání oděvů * zbytky stolní keramiky * žárové hroby * brousky * závaží do tkalcovského stavu * mince * zbytky staveb a odpadní jámy * U Klabavy navíc odhalili pozůstatky hornického sídliště ze 13. století. Podle archeologů to je první doklad o takto staré těžbě zpracování železné rudy v této oblasti.