Nová cyklostezka? Místo železnice, která brzy zanikne

  • 02. 05. 2018 | zdroj: Mladá fronta DNES Kraj Plzeňský Petr Ježek
  • Zpráva

Sdružení Žesnad, které chtělo zachovat mezi Plzní a Chrástem aspoň jednu železniční kolej, boj o trať ukončilo. Dál tak mohou pokračovat na projektu změny železnice v cyklostezku.

PLZEŇ V první polovině příštího roku najede těžká technika na současnou trať spojující Plzeň s Chrástem a začne z ní trhat koleje i pražce. O rok později by stavbaři už měli měnit trať na 7,5 kilometru dlouhou cyklostezku. Taková je vize budoucího využití železniční trati, která v závěru letošního roku osiří. Vlaky mezi Plzní a Ejpovicemi začnou na přelomu listopadu a prosince jezdit tunelem z Doubravky do Kyšic.


            O zachování jedné koleje mezi Plzní a Chrástem bojovalo sdružení Žesnad, které sdružuje železniční nákladní dopravce. Jeho výkonný ředitel Oldřich Sládek oznámil, že současná trať zachráněna nebude. „Poslední možnost změny osudu tratě byla v roce 2013. Rozhodnutí předchozího vedení kraje už nelze změnit,“ vysvětlil Sládek ukončení snahy.


            Vedení Plzeňského kraje v letech 2000 až 2013 podle něj nepožadovalo po Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) zachování trati z Plzně do Chrástu. Sdružení zkoušelo zachránit aspoň jednu kolej pro osobní i nákladní vlaky. Viděli ji i jako záložní trasu v případech zastavení provozu v tunelu.


            Je možné vybudovat cyklostezku místo jedné koleje, když po druhé budou jezdit vlaky? Náměstek SŽDC pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb ještě před měsícem vypočítával, co by se při rozhodování zvažovalo. „Kolejiště a trať by musely být od sebe oddělené tak, aby byla zaručena bezpečnost cyklistů. Zároveň by muselo být prokázáno, že zachovanou trať bude využívat dostatečný počet vlaků. Je nesmysl uchovávat a udržovat kolej, po které čas od času projede jeden nebo dva vlaky,“ vysvětlil Nejezchleb.


            Sám výkonný ředitel Žesnad nyní uvedl, že železniční trať mezi plzeňskou Doubravkou a Chrástem už není zahrnuta ani v územním plánu. „Změny smluv uzavřených SŽDC na realizaci tunelu a dalších staveb na třetím tranzitním železničním koridoru již nejsou možné v návaznosti na dotace z Evropské unie,“ dodal Sládek.


            Zástupci měst se SŽDC už před několika měsíci začali jednat o přípravě projektu cyklostezky. Město Plzeň mimo jiné potřebuje státní pozemky pod kolejemi. Poslední slovo bude mít vláda.


            Náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek v pondělí řekl, že součástí projektu na výstavbu tunelu u Plzně je podmínka odpojení původní trati mezi Doubravkou a Chrástem. „Cyklostezka je rozumná a zajímavá věc. Můžeme diskutovat, jestli tam zůstane jedna kolej, ale ta nesmí být nikde připojená na železniční síť,“ upozornil náměstek hejtmana. Dříve se už objevil nápad, že by část trati byla použitelná jako turistické lákadlo s provozem dreziny.


            Zamýšlenou cyklostezku by měli využívat cyklisté, chodci i inline bruslaři. Delší úsek s minimálním převýšením v Plzni a jejím okolí není.


            Plzeňská propagátorka cyklistiky Radka Žáková očekává, že tahle stezka přiláká rekreační cyklisty a rodiny s dětmi. „Plány předběžně počítají i s několika nájezdy a sjezdy, takže se dají vyjížďky plánovat i s pokračováním po dalších cestách s minimálním provozem aut,“ vysvětluje Radka Žáková.


            Pokud projektanti namalují stezku v běžné šíři, má Žáková obavy, zda se na ní dokáží cyklisté a bruslaři bezpečně vyhnout. „Bruslař, když se odráží, potřebuje hodně místa. Líbilo by se mi, kdyby tady mohla vzniknout stezka širší. Jako důležitý bezpečnostní prvek bych viděla i středovou přerušovanou čáru,“ soudí Žáková. Pokud vznikne stezka místo obou kolejí, bude to podle ní ku prospěchu věci.


            V Bavorsku jsou cyklostezky vybudované na místě zaniklých železničních tratí běžnou praxí. Žáková, která řady stezek vybudovaných místo tratí v zahraničí už projela, podotýká, že při jejich výstavbě tvůrci mysleli na artefakty připomínající železnici. Někde je na začátku třeba replika předku lokomotivy s nárazníky, u kterých se turisté fotí. Zůstávají tam jako památka i staré semafory, původní kamenné kilometrovníky, ze starých železničních kol vznikají lavičky, z opravených vagonů jsou u stezky muzea, ve starých drážních domcích provozovny s občerstvením.