Ukončete nástup

Orchestr Berg míří ze sálů do undergroundu Dnes zahraje v rozestavěné stanici metra Petřiny Po Orchestru Berg, který se už dvacet let věnuje tvorbě soudobých skladatelů, se dnes slehne zem. Hudebníci sestoupí po stovce provizorních schodů čtyřicet metrů hluboko do rozestavěné stanice pražského metra na Petřinách. Je to jedno z nejneobvyklejších míst, na nichž Berg, řízený dirigentem Peterem Vrábelem, kdy vystupoval. Konkurovat mu mohou jen dřívější koncerty v čistírně odpadních vod v pražské Bubenči nebo vystoupení v jeskyni Bradla na slovensko-maďarském pomezí. Právě bizarní topografie mezi Rudolfinem a jeskyní, jakýmsi „rájem a peklem“, spolu s intenzivním uváděním premiér skladeb českých autorů činnost Bergu definuje. Na Petřinách orchestr kromě děl zavedených světových avantgardistů Pierra Jodlowského, Heinera Goebbelse a Steva Reicha zahraje také premiéru skladby Daily Patterns od pětatřicetiletého vědce a skladatele Petra Cíglera. Chemik a molekulární designér Cígler, který v roce 2011 zvítězil ve vědecké soutěži Česká naděje díky objevu nového typu krystalu složeného z nanočástic, je skladatel autodidakt. Ovšem poměrně žádaný. Loni jeho symfonie zazněla na Pražském jaru a Cígler nyní řeší, jak vedle vědecké práce stihne tři nové objednávky skladeb – pro jeden drážďanský soubor a dva české. Když to nešlo v Blance... Když Cígler komponoval třináctiminutové Daily Patterns, vzal si v laboratoři volno, zavřel se na chatě a několik týdnů skládal. Jeho nové dílo se inspiruje městem. Denními vzorci v názvu má skladatel na mysli základní běh dne v metropoli a jeho prožití. „Ačkoliv je každý život odlišný, v určitém,vzorci‘ se neustále opakuje,“ řekl Cígler HN. „Skoro každý člověk ráno vstane, něco přes den dělá a večer jde spát,“ vysvětluje. Proto Cíglerova nová, výrazně rytmická skladba částečně reflektuje minimalismus, a jak autor dodává, kombinuje repetitivní postupy se sofistikovanými kompozičními technikami. Právě taková hudba by měla ideálně „ladit“ s prostorem metra, do něhož budou po jeho dobudování denně vstupovat převážně titíž lidé, aby dojeli do stejné práce, odkud se tou samou trasou večer vrátí domů. A na takovou „všednodennost“ reagují i díla dalších autorů na programu dnešního koncertu. Například Jodlowského skladba Respire se někdy „zadýchá“ jako člověk, který dobíhá soupravu metra. Berg programy koncertů staví na míru prostoru. Dnešní vystoupení v tomto ohledu nebude jiné. „Petra Cíglera jsme oslovili, až když jsme měli vybrány ostatní skladby koncertu. Věděl, pro jaký prostor píše a s čím se musí vyrovnávat,“ vysvětluje ředitelka orchestru Eva Kesslová. Uspořádání koncertu prý předcházela více než roční jednání s Metrostavem. A stanice na Petřinách byla vybrána až poté, co Metrostav odmítl požadavek Bergu, aby mohl vystoupit v rozestavěném tunelu Blanka. Aby skladatelé neodcházeli Příprava koncertu je podle Kesslové produkčně mimořádně náročná. Kromě židlí pro posluchače a nástrojů pětadvaceti hudebníků, kteří se budou muset při hře vyrovnat s dvanáctistupňovou teplotou, stěhují pořadatelé do podzemí také techniku pro vizuální produkci, pět syntezátorů a osm počítačů. Využijí k tomu i jeřáb. K soudobé hudbě ale podle Evy Kesslové právě tahle řehole patří. Hudba, kterou Berg hraje, se prý do „pozlacených“ síní nehodí, i když je v nich technické zázemí. Právě experimentování s prostorem, jaké podniká Berg, se stává „billboardem“, který upoutá pozornost posluchačů k novinkám soudobé hudby. Ty jiné české orchestry hrají sporadicky. Například PKF – Prague Philharmonia objednává zhruba jednu novou skladbu ročně. Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvádí v sezoně dvě až tři premiéry. Česká filharmonie nyní pořádá soutěž pro skladatele do pětatřiceti let. Podle ředitele Davida Marečka sice orchestr v minulosti objednal řadu nových skladeb, ale do budoucna by přivítal, kdyby kvalita převážila nad kvantitou. „Chceme oslovit přední světové autory. Naší ambicí je podobná událost, jako byla premiéra sedmé Mahlerovy symfonie, uvedené Českou filharmonií v Praze v roce 1908,“ dodává Mareček. Berg, který za dvě desítky let nastudoval ke stovce premiér, nového Mahlera nehledá. „I když dáváme příležitost těm nejlepším, naším hlavním cílem je, aby skladatelé měli motivaci psát a neodcházeli z oboru,“ míní Eva Kesslová. A Petr Cígler dodává, že motivací k tomu, aby zkomponoval skladbu, je její objednávka a provedení. Do šuplíku psát neumí. Experimentování s prostorem, jaké podniká Orchestr Berg, se stává „billboardem“, který pak upoutá pozornost posluchačů.