Metrostav rostl se stavbou století – pražským metrem

Před čtyřiceti lety se rozjel provoz v pražském metru. Bylo to na výročí 9. května 1974, kdy vyjely soupravy metra sovětského typu Ečs na prvním úseku trasy C mezi Sokolovskou (dnešní Florenc) a Kačerovem. Projektanti, tuneláři, strojaři a technici z Vodních staveb a pozdějšího Metrostavu pracovali na „stavbě století“ od roku 1966. Původně se přitom s metrem v Praze nepočítalo. Dopravu pod zemí měly zajistit tramvaje, avšak po delší debatě se Praha rozhodla pro metro. Čeští stavbaři neměli s výstavbou tak rozsáhlého podzemního komplexu zkušenosti, využili proto poznatky z výstavby metra v Moskvě a částečně převzali i sovětské technologie. Rozdílné a složité geologické podmínky Prahy ale nutily pracovníky Metrostavu ke každodennímu hledání optimálních technických řešení. Právě v té době se rodily základy technických dovedností dnešních výrobních týmů největší české stavební firmy. Technická řešení Ražby pomocí tunelovacího komplexu ŠčN-1, který vážil kolem 167 tun, měl průměr štítu 5,8 m a představoval vlastně ochrannou obálku pro tuneláře v podzemí, začaly ve Štětkově ulici směrem k náměstí Hrdinů. Strojmistři Metrostavu denně řešili technické záležitosti a vylepšení. Např. aby mohli na Pankráci vybudovat po pravém tunelu i levý, měli štít podle projektu demontovat a převézt jej rozebraný zpět ke startovací jámě. Na stavbě ale vymysleli, že by ho mohli přepravit vcelku. Transport se jim povedl, a podařilo se tak ušetřit mnoho času. Po dokončení levého tunelu převezl trajler opět nedemontovaný štít na staveniště v Humpolecké ulici, odkud postupně vyrazil tunely mezi stanicemi Mládežnická a Budějovická. Současnost a budoucnost Délka prvního úseku trasy C je 6,6 km a nachází se na něm 9 stanic. Pracovníci Metrostavu celkem vyrazili 7250 metrů jednokolejných tunelů. Všechny nástupištní prostory stanic jsou 100 m dlouhé, asi 10mširoké a přes 3mvysoké. Celkem dnes tři trasy metra měří 59,3kma mají 57 stanic. Nyní sdružení pod vedením Metrostavu zúročuje více než čtyřicetileté zkušenosti z výstavby a dokončuje prodloužení trasy metra V. A z Dejvic do Motola. Jen razicí stroje již neváží 167 tun jako kdysi, ale 900 tun jako moderní TBM Tonda s Adélou, které jedou až čtyřiadvacetkrát rychleji než tehdejší nemechanizované štíty. Další možnost ukázat se v praxi mohou mít Tonda s Adélou na úseku z Pankráce do Písnice. Prozíraví předchůdci s odbočkou na Pankráci počítali. Jen Praha musí chtít.