Staroměstský jez čeká renovace, místo betonu přijde žula a hraběcí dub

  • 15. 02. 2021 | zdroj: impuls.cz
  • Napsali o nás

Pořádné dubové dřevo a kvalitní žula – bez tohoto materiálu se neobejde renovace Staroměstského jezu. Patriarcha mezi obdobnými vltavskými vodními díly má kořeny ve středověku.

Oba druhy materiálu stavbaři aktuálně získávají ve středních Čechách. Dub pochází z Kněžičské obory na Nymbursku, kámen dělníci lámou u Vysokého Chlumce na Příbramsku. Rekonstrukce jezu odstartuje na jaře a potrvá přibližně tři roky, náklady se budou počítat v desítkách milionů korun. 

Výjimečný postup si vyžaduje nejen výběr stavebních prvků, ale také jejich příprava. Než se dubové dřevo ocitne v roštu vodního díla na Vltavě pár desítek metrů od Karlova mostu, musí projít speciální úpravou. „Vytěžené dřevo stlučeme do vorů a ty necháme minimálně měsíc namočené ve vodě, aby se trámy stabilizovaly a nekroutily. Potopené pak zůstanou až do finální montáže,“ vysvětlil postup Daniel Boďa ze společnosti Metrostav, která stavbu provádí.

I po nasazení do komor jezu, předtím, než jej opět zaplaví voda, budou dělníci fošny kropit, aby zůstaly zachovány správné klimatické podmínky. Staroměstský jez je ve spotřebě dřeva poněkud nenasytný, vyžaduje stovky trámů o celkové čisté délce 2 145 metrů.

Základním stavebním materiálem se při rekonstrukci stanou dubové fošny, ty pocházejí ze dřeva vytěženého na Nymbursku. Před zabudováním projdou vodní kůrou.

Základním stavebním materiálem se při rekonstrukci stanou dubové fošny, ty pocházejí ze dřeva vytěženého na Nymbursku. Před zabudováním projdou vodní kůrou.

Také výběr a mýcení stromů si vyžaduje osobitý přístup. „Kácení vždy směřujeme na období vegetačního klidu, při němž se zpomalí proudění mízy a uvnitř stromů je minimum vlhkosti. Většina dubů, které nyní kácíme, měří asi 30 metrů a dosahuje věku přes 160 let,“ uvedl Miloš Čáslavský, vedoucí pily hospodářství rodu Kinský dal Borgo, odkud duby pocházejí.

Kácet se začalo ve výhodné době mrazů. Duby vysázeli hraběcí lesníci před 160 lety v Kněžičkách, oboře nalézající se na Nymbursku, východně od Poděbrad. Dnes dospělé stromy rostou na ploše několika desítek hektarů.

Na žulu šetrně

Také další potřebná kostka do skládačky zvané Staroměstský jez, tedy kámen, pochází ze středních Čech – z lomu Vápenice u Vysokého Chlumce na Příbramsku. Jejich odřezávaní si žádá speciální přístup. Uplatňuje se při tom i náročná manuální práce s omezením mechanizace. A to, ačkoliv jde o masivní kusy horniny, kubík váží téměř tři tuny. „V první fázi musíme těženou lavici uvolnit, navrtat a požadovaný blok odlomit. Používáme mimo jiné černý prach, což je ‚pomalá‘a ke kameni šetrná trhavina,“ popsal Josef Habart, jednatel firmy spravující lom.

Staroměstský jez

Šikmý, 320 metrů dlouhý jez náleží k těm, které si v Praze zachovaly svůj původní vzhled a tvar.

Jez prošel několika různými úpravami. Naposledy se tak stalo v 60. letech minulého století, kdy byla zcela proměněna hlava jezu.

Náklady na rekonstrukci vodního díla dosáhnou 112 milionů korun. Hotovo má být za tři roky.

Jez pochází z éry panování krále Václava I. Dělníci ve středověku vybudovali důmyslnou konstrukci vytvořenou soustavou dřevěných pilotů obkládaných kamenem.

Pro přesné lámání používají experti takzvané odvrtávací lafety, sady klínů nebo cevamit. Jde o nevýbušnou, suchou práškovou směs, využívanou například pro rozpojování nadměrných kusů hornin nebo těžbu nerostů v přísně chráněných oblastech.

Lomaři pracují také diamantovými pilami včetně obří kotoučové verze s průměrem 3,5 metru.

„Jako jediná v okolí Prahy vyniká tato hornina soudržností a výškou jednotlivých vrstev. Umožňuje tak blokovou těžbu a finální zpracování na přesné kvádry. Toto je klíčový prvek celé rekonstrukce, protože nám pomůže vrátit do konstrukce Staroměstského jezu kámen, který tam historicky patří,“ vysvětlují stavbaři. Žula nahradí nepůvodní beton, jenž se do Vltavy dostal ve 20. století.

Vodařští mistři

„Projekt skončí v roce 2024 a stavební práce na místě se vždy omezí na období od jara do podzimu. Stavbu budujeme pro investora, jímž je Povodí Vltavy. Investiční náklady dosahují sumy přes 112 milionů korun,“ uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Staveniště před zahájením renovace prozkoumají archeologové. Dávní stavitelé vybudovali důmyslnou konstrukci vytvořenou soustavou dřevěných pilotů obkládaných kamenem. Archeologové se k ní nebudou potápět, během stavebních prací dělníci vodu odkloní. „Začátek výzkumu očekáváme na přelomu zimy a jara roku 2021, přibližně v březnu,“ sdělil Jaroslav Podliska, ředitel pražského územního pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).

Nejen jez se může pochlubit zajímavou minulostí. Kněžičská obora náleží s Hvězdou na okraji Prahy k nejstarším v Čechách. Obě pocházejí z první poloviny 16. století a mají společného zakladatele – českého krále Ferdinanda I.

Ve Vápenici se těží od počátku 20. století. Žula odtud našla v Praze užití třeba při budování Radiopaláce a Maceškova domu na Vinohradské třídě.