Na Blanku nejspíš naváže další tunel a polookruh

Praha - Šestikilometrovým tunelovým komplexem Blanka mají první řidiči projet 15. září. Problémy s tranzitní dopravou, které hlavní město zužují čím dál víc, to ale zdaleka nevyřeší. O severovýchodní části Městského okruhu chtějí politici rozhodnout do konce léta. Zpět ve hře je Blanka II za 40 miliard korun. " Mnozí dopravní experti naopak varují, že zprovoznění Blanky pravděpodobně způsobí obrovské komplikace na navazujících komunikacích, které jsou kapacitně nedostačující. Kolaps se zřejmě nevyhne už dnes značně přetížené ulici V Holešovičkách. Vjezd a výjezd z Blanky by pak musel být regulován. Na poplach bije městská část Praha 8 a žádá co nejrychlejší zahloubení ulice do tunelu. Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) vzkázal, že co nejvíc urychlí projektovou přípravu. Na posledním zasedání dopravního výboru městského zastupitelstva pak ohlásil, že do konce léta by mělo být alespoň rámcově jasno, jakým způsobem bude dokončena severovýchodní část Městského okruhu, navazující na severní ústí Blanky. Ve hře je prý opět i možnost výstavby tak zvané Blanky II s částečně tunelovým pokračováním pod Bílou skálou. Pravděpodobnější a levnější je ale využití Průmyslového polookruhu, tedy Kbelské a Průmyslové ulice, za předpokladu vybudování mimoúrovňových křižovatek. Tunel Blanka se má řidičům otevřít 15. září. To ale nic nemění na faktu, že severovýchod metropole i nadále zůstane zcela odříznutý od systému silničního okruhu. Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) prý do konce léta hodlá prosadit v městské radě alespoň rámcový plán, který odpoví na základní otázku – pokračovat stavbou tak zvané Blanky II, nebo raději využít Průmyslový polookruh? Klidná třída jako přivaděč dopravy Praha 8 mezi tím vyslala jasný signál – chce co nejdříve zahloubit ulici V Holešovičkách do tunelu. „Tato kdysi poklidná předměstská třída vedoucí vilovou čtvrtí už po desítky let slouží jako přivaděč automobilové dopravy na ústeckou dálnici D8. Hluk a emise zde dlouhodobě poškozují zdraví obyvatel. Hrozí, že stav ještě zhorší zprovoznění tunelu Blanka, na který nenavazují dostatečně kapacitní komunikace," stojí v prohlášení městské části. Podle tamního starosty Romana Petruse (ČSSD) je kromě přesunu tranzitní dopravy pod zem také nutné humanizovat veřejný prostor na povrchu ulice V Holešovičkách a dnešní mimoúrovňové křižovatky Bulovka. „Požadujeme realizaci v co nejkratším termínu a to bez ohledu na provázanost s jinými stavbami. Plány na výstavbu Libeňské spojky, vnitřního nebo vnějšího obchvatu nesmí blokovat zahloubení Holešoviček," vzkázal starosta. Dolínek následně slíbil, že urychlí projektovou přípravu. „S Prahou 8 budeme maximálně spolupracovat na zmírnění dopadů automobilové dopravy v ulici V Holešovičkách," prohlásil Dolínek. Ale jak dál? Varianta Průmyslového polookruhu, propojující Letňany, Hloubětín a Štěrboholy, jehož součástí jsou komunikace Liberecká, Kbelská a Průmyslová je podle všeho pravděpodobnější, levnější a hlavně rychleji proveditelná, než stavba Blanky II. A v neposlední řadě koncepčně souvisí se zahloubením ulice V Holešovičkách. Jenže podle některých dopravních expertů by toto řešení mohlo kvůli své „zdlouhavosti" mnohé šoféry odradit. Na tuto možnost upozornil i Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT. Ovšem podle magistrátní analýzy, pocházející ještě z doby primátora Bohuslava Svobody (ODS), Praha zatím nemá jinou možnost, jak včas „uzavřít" a uvést do provozu Městský okruh. Dvě stě nesplněných podmínek Zatímco pokračování tunelového komplexu Blankou II, tedy propojení Troje a Štěrbohol, respektive Pelc-Tyrolky a Jižní Spojky by stálo zhruba čtyřicet miliard korun, zkapacitnění Průmyslového polookruhu by dle materiálu vyšlo přibližně na desetinu této částky. Mělo by jít především o přestavbu současných úrovňových křižovatek Kolbenova a Poděbradská na mimoúrovňové. Čtyřproudová dvoupásmová severojižní komunikace by navíc měla být v blízkosti obytné zástavby zahloubena. To vše by se dalo odhadem magistrátu stihnout asi do tří let. Naproti tomu dostavba východní partie Městského okruhu v podobě Blanky II by dle téhož dokumentu mohla trvat až deset let (stavba měla být zahájena v roce 2016 pozn. red.). To by prý znamenalo „neúnosné oddálení dokončení Městského okruhu a následná zamýšlená opatření, například zklidnění Severojižní magistrály či zavedení mýtného systému a nízkoemisních zón v centru." Nejen chybějící částka v řádu čtyřiceti miliard korun zatím znemožňuje zahájení výstavby (původní termín 2016 pozn. red.) severovýchodní části Městského okruhu, která měla propojit Pelc-Tyrolku a Jižní spojku, tak zvané Blanky II. O náhradním řešení v podobě Průmyslového polookruhu, vedoucím mimoúrovňovými křižovatkami Kolbenova a Poděbradská po ulicích Kbelské, Průmyslové a Liberecké město musí uvažovat také kvůli zhruba dvěma stovkám dosud nesplněných podmínek, které si klade Ministerstvo životního prostředí ve studii dopadů stavby na životní prostředí (EIA). „Drahé tunely blokují rozvoj" Jde prý o celou sérii nákladných protihlukových opatření či zavádění úseků s omezenou rychlostí. Až po splnění všech podmínek by podle Ministerstva životního prostředí bylo možné začít stavět Blanku II, protože souhlasné stanovisko ministerstva už bylo předběžně vydáno. Jak bylo zmíněno, nevýhodou Průmyslového polookruhu je, že nabídne podstatně delší, i když kapacitně propustné spojení Pelc-Tyrolky a Malešic, než Blanka II, využívající Povltavskou, Spojovací a dále zatím neexistující spojku do Malešic. I přesto by podle dopravního experta z iniciativy Auto*Mat Vratislava Fillera měla Praha od Blanky II definitivně upustit. „Vzhledem k závěrům Ministerstva životního prostředí by měl magistrát ukončit přípravu tunelu Blanka II. Tunel by neměl figurovat ani v novém územním plánu," myslí si Filler. „Cenu Blanky II lze odhadnout na čtyřicet miliard. Tedy zhruba stejnou částku, na jakou nás vyjde první Blanka. Extrémně drahé tunely pro automobilovou dopravu blokují rozvoj dopravy veřejné," dodal.