Může pokračování Blanky vést kompletně po povrchu?

  • 12. 04. 2016 | zdroj: Pražský deník JAKUB KRUPKA
  • Zpráva

Pokud se zelení opět dostanou do vedení města, mohou „pohřbít“ Blanku II. Existuje jednodušší a levnější řešení

Praha – Pravidelné jarní uzavírky, respektive opravy silnic jsou v plném proudu. Přes vyznačené objížďky zoufale brzdí automobilovou dopravu uvnitř hlavního města.
Situaci zásadně komplikují také práce na většině dálničních přivaděčů. Zácpy v ranní a odpolední dopravní špičce se nyní během pracovního týdne začínají blížit maximům, obvyklým jindy zpravidla pouze v pátek. Nastalo období, tvrdě dokládající zoufalou potřebu konečně uzavřít nehotový vnitřní Městský okruh.
Nutné politické rozhodnutí kvůli vleklé magistrátní krizi však stále nepadlo. Naváže na tunelový komplex Blanka další tunel s pracovním názvem Blanka II za desítky miliard korun? Nebo postačí řádově levnější, avšak v jistém ohledu neméně kontroverzní řešení? Vzhledem k tomu, že do vedení města se pravděpodobně vrátí zástupci Strany zelených, dá se na toto téma očekávat ještě poměrně zásadní diskuse. Přestože náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) už před časem avizoval: „Udělám vše pro to, abychom se co nejrychleji přiblížili dobudování Městského okruhu a Blanka přestala být sirotkem.“
Nová analýza se snaží doložit, že tunel není potřeba. ... Může vést pokračování Blanky po povrchu?

Pokračování Blanky, či spíše dokončení Městského silničního okruhu tunelem – ano, či ne? To bude po dlouho očekávané rekonstrukci koaliční vlády na magistrátu jedno z klíčových strategických rozhodnutí.
Předpokládaný návrat Strany zelených do vedení města může být impulzem k opětovnému přehodnocení aktuálních záměrů. Zatímco sociální demokraté, kteří si pravděpodobně i dál podrží gesci dopravy, by se zřejmě startu výstavby takzvané Blanky II nebránili, zelení si prý složitou ražbu soustavy tunelů za odhadovaných čtyřicet miliard korun nedokáží představit. Jedno je ale jisté – chybějící severovýchodní třetinu vnitřního okruhu je třeba co nejrychleji dokončit. Dostává se, vedle unikátního dvoupatrového tunelu pod Bílou skálou, opět do hry povrchové řešení?
„Předchůdci ve vedení Prahy jasně vytyčili chybějící část okruhu. Má vést Povltavskou, Balabenku a Spojovací,“ připomněl před časem náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Zůraznil zároveň, že taková varianta je součástí územního plánu a navíc již byla a stále je diskutována s dotčenými městskými částmi Praha 3, 8, 9 a 14. Ty naopak dlouhodobě nesouhlasí s povrchovou variantou dokončení okruhu. Konkrétně s takzvaným Průmyslovým polookruhem, mimo jiné tedy s rozšířením Průmyslové ulice a s případnou výstavbou mimoúrovňových křižovatek.
Jenže zelení drahé tunely dosud odmítali a pravděpodobně dál odmítat budou. „Výstavba dalších kapacitních tunelů je pro nás jen těžko představitelná. To téma bude nutné ještě řádně prodiskutovat,“ podotkla místopředsedkyně pražských zelených, zastupitelka hlavního města a zvažovaná kandidátka do městské rady.
Jaké se tady nabízí alternativy ke spojnici mezi Pelc­ Tyrolkou, Balabenkou a Šterbohoulskou radiálou? Mimo jiné se zvažuje zásadní rozšíření ulice Nová Povltavská.
Dopravní iniciativa Auto*Mat opakovaně navrhla zamítnout také nákladné zahloubení ulice V Holešovičkách a ražbu tunelu pod ulicí Zenklova.
„Institut plánování a rozvoje ostatně sám upozornil na možnost vedení okruhu tak zvaným duálem, tedy dvěma větvemi komunikací,“ nastínil opakovaně zástupce iniciativy Vratislav Filler. Podle tohoto plánu by se doprava rozmělnila v jednom směru právě ulicí Kbelskou a Průmyslovou, ve směru opačném pak Povltavskou a pak dále přes Balabenku, Jarov a Malešice. Auto*Mat nyní přichází s nápadem, jak začít – konkrétně s ulicí V Holečovičkách, což je na Blanku bezprostředně navazující komunikace zatížená po otevření tunelu vyšším objemem dopravy.

Tunel? Nejlépe jen jednosměrný

„Řešení počítá s jednosměrným dvojpruhovým tunelem ve stoupání začínajícím pod Bílou Skálou v místě nyní uvažovaného vyústění tunelu Městského okruhu a končícím až za křížením Liberecké s Davídkovou ulicí. Součástí tunelu je odbočné rameno do Zenklovy ulice,“ nastiňuje iniciativa.
Na povrchu ulice V Holešovičkách pak podle ní zůstanou dva pruhy do centra, v ochranném protihlukovém valu, obklopeném dvojicí účelových komunikací v režimu obytné zóny zajišťujících přístup k domům a napojení do Zenklovy ulice.
„Řešení nevyžaduje stavbu sekce městského okruhu mezi Pelc ­Tyrolkou, Balabenkou a Libeňské spojky. Počítá právě s takzvaným duálním vedením okruhu dle konceptu Institutu plánování a rozvoje. Intenzita na ulici V Holešovičkách se tím sníží na méně než čtyřicet tisíc vozidel za den. Vlastní výstavba bude mít minimální negativní dopad na dopravu a obyvatele nejen v ulici V Holešovičkách,“ stojí dále v rozboru.
V něm je pak křižovatka Vychovatelna řešena jako úrovňová křižovatka v běžné uliční síti. Tunelové portály jsou omezeny na jednu rampu z tunelu do ulice Zenklovy. Celkové náklady na realizaci záměru lze prý odhadnout na méně než polovinu obousměrného zatunelování.
„Náklady na provedení se budou pohybovat výrazně pod polovinou řešení formou obousměrného tunelu, a to díky absenci větších podzemních křižovatek. Má jít vlastně jen o jednu rozbočku do Zenklovy. Hlavním záporem je přetrvávající silný provoz v ulici V Holešovičkách, přibližně na polovině současného stavu. Jeho intenzita nejspíš nezaručí dostatečné snížení emisní a hlukové zátěže,“ uzavírá dopravní rozbor iniciativy Auto*Mat.

***

„Představa, že bychom šli cestou výstavby dalších kapacitních tunelů, je pro nás jen těžko akceptovatelná.“ Petra Kolínská, zastupitelka za SZ, možná kandidátka do městské rady

SOUSTAVA TUNEL s pracovním názvem Blanka 2 by odhadem stála čtyřicet miliard korun a její výstavba by trvala asi pět let. Město ale podle mnohých expertů i politiků potřebuje levnější, méně náročné a hlavně mnohem rychlejší řešení dokončení chybějící severovýchodní třetiny vnitřního Městského okruhu. Začít se má ulicí V Holešovičkách.