Pozici jedničky mezi českými stavebními firmami si drží Metrostav

Pokračující propad českého stavebnictví pocítily loni z lídrů odvětví nejvíce Eurovia a Hochtief. Jejich tržby se propadly meziročně zhruba o třetinu. Pozici jedničky si udržel Metrostav, jehož obrat klesl oproti roku 2011 o necelá čtyři procenta. Vyplývá to z porovnání hospodářských výsledků firem za poslední dva roky. „Pokud byl v roce 2008 objem trhu 547 miliard korun, letos to už bude podle očekávání ředitelů stavebních firem v našich studiích pouze 392 miliard, tedy téměř o třetinu méně. A to se samozřejmě musí projevit i na poklesu tržeb stavebních společností,“ uvedl pro HN ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek. Hlavní příčinou propadu je podle něj aktuální nedostatek zakázek. „Pokles je patrný zejména u velkých společností zaměřených na infrastrukturní stavby,“ upozorňuje analytik společnosti Deloitte Miroslav Linhart. Jako příklad může posloužit především Eurovia, které se loni propadly tržby meziročně o 35 procent. V minulých letech firmě hodně pomáhaly zakázky na Slovensku. „Aktuálně se tam soutěží dalších pět velkých dopravních staveb, které by mohly naplnit část zásobníku práce do budoucna,“ připomíná Vacek. Podle Linharta by se naopak mohlo z nejhoršího dostávat pozemní stavitelství. „Ryze pozemářské firmy, jako PSJ nebo Syner, zaznamenaly růst nebo si svoje obraty udržely. To ukazuje na jistou stabilizaci tohoto segmentu,“ míní analytik. Skanska utrpěla nejvíce Ze společností, které byly po roce 2011 členy elitní desítky, zaznamenaly více než desetiprocentní meziroční pokles tržeb kromě Eurovie také Hochtief, Strabag, Swietelsky stavební a Skanska. Právě Skansku postihla krize co do objemu tržeb nejvíce. V porovnání s konjunkturním rokem 2008 jí loni klesl obrat o více než 20 miliard korun. „Kromě toho, že nejsou zakázky, jsme se museli vypořádat ještě s jedním problémem. Zejména v minulém a předminulém roce narážela naše snaha dělat byznys transparentně na to, že jsme byli vylučováni z veřejných zakázek. Zvláště u losovaček jsme se setkávali s podivnými statistickými chybami,“ říká generální manažer společnosti Dan Ťok. Podobně jako řada dalších velkých firem sahá Skanska v současné době po menších zakázkách, často i v řádu desítek tisíc korun. „Jde to ale velice ztuha. Řada firem s tím intenzivně zápasí, protože je to jako pokoušet se vytvořit kulatý čtverec. Velké firmy se snaží být u menších zakázek nákladově konkurenceschopné, což ovšem v některých případech není možné. U velkých zakázek náklady lépe rozprostřou a vytvoří úspory z rozsahu. Ale u malých zakázek to nejde,“ vysvětluje Vacek. Pozici jedničky uhájil loni s velkým náskokem Metrostav, který stále těží ze stavby tunelu Blanka a prodloužení trasy A pražského metra do Motola. Firma navíc v současné době zahájila přípravné práce na nejdelším železničním tunelu v Česku v úseku RokycanyPlzeň. Zakázka má hodnotu téměř čtyři miliardy korun. Kromě toho se Metrostav angažuje v zahraničí, hlavně v Polsku, Finsku a na Islandu. „Letošní výsledky budou přibližně stejné. Samozřejmě pokud nedojde k nějakým turbulencím na trhu,“ doplňuje generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát. PSJ v roli stálice V porovnání s rokem 2011 si loni nejlépe vedly firmy, které se již dříve zaměřily na zahraniční trhy. Otrokovické firmě PSG International, která staví ve 20 zemích na čtyřech kontinentech, vzrostly tržby dokonce téměř dvojnásobně. Letos v červenci dokončila výstavbu závodu pro českého výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens nedaleko egyptské Káhiry a aktuálně se podílí například na stavbě cementárny ve vietnamské provincii Ninh Binh. Obrat se podařilo výrazně navýšit také společnosti Bögl a Krýsl, které pomohlo dobudování polské dálniční sítě před loňským fotbalovým EURO. Ovšem aktuálně na ni dopadá velká krize polského stavebnictví. S tamním Generálním ředitelstvím státních silnic a dálnic se soudí v přepočtu o 760 milionů a její polské pobočce kvůli tomu hrozí vážné problémy. Svoji pevnou pozici mezi TOP 10 potvrdila jihlavská PSJ. Letos dostavěla závod u ruského Petrozavodsku za 3,8 miliardy korun, což je největší zakázka v historii firmy. Kromě nedostatku zakázek stojí za propadem celkových tržeb odvětví také klesající ceny stavebních prací. „Podle našeho výzkumu je každá druhá firma kvůli vytížení svých kapacit ochotna vzít zakázku s nulovou nebo zápornou marží,“ říká Vacek. Aktuálním příkladem je spor o výstavbu dvou úseků dálnice D3 mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Budějovicemi. Skanska soutěž na jeden z nich vyhrála s pouhými 43 procenty projektové ceny. Konsorcium Eurovie a Strabagu, které skončilo druhé, podalo stížnost k Ředitelství silnic a dálnic a v případě neúspěchu se hodlá obrátit na antimonopolní úřad. Jeho nabídka přitom byla pouze o dva procentní body vyšší.