Čistička: zahájeno

Moderní technologie sníží provozní náklady a do Švihova bude odtékat čistší voda Pelhřimov – Dlouho očekávaná největší investice v novodobých dějinách Pelhřimova byla včera slavnostně zahájena. Jde o více než dvousetmilionový projekt Rozšíření čistírny odpadních vod. Starosta města Leopold Bambula tím prý zároveň dostal dárek ke svým včerejším narozeninám. „První studie byla hotova už v roce 2005, ale během let se vyskytlo několik problémů, hlavní zdržení se týkalo zákona o zadávání veřejných zakázek. Proto jsme pak museli požádat i Ministerstvo životního prostředí o prodloužení lhůty na čerpání dotace,“ zmínil starosta peripetie, které málem celý projekt zhatily. Šlo o vleklý spor dvou uchazečů, kteří se odvolávali k antimonopolnímu úřadu. Nakonec stavbu vysoutěžilo sdružení kolem podniku Metrostav, a to za 226 milionů korun. Jak Bambula zdůraznil, přínosem pro region je i to, že členem sdružení je také místní firma Agos. Jak dodal hlavní stavbyvedoucí pro rozšíření čističky za tuto firmu Jan Donabauer, Agos zajistí asi deset procent z celkové zakázky. „Máme daných asi deset objektů. Mimo jiné kompletně rekonstruujeme provozní budovu včetně vnitřních instalací, dále je to kalové hospodářství, vyhnívací nádrž, dosazovací nádrže, kompletní rekonstrukce dmychárny a také oplocení včetně protipovodňových opatření,“ doplnil Donabauer. Jaký dopad bude mít rozšíření čističky pro město? Kvalita přečištěné vody v kohoutku se, laicky řečeno, už zlepšit nemůže, už teď plní potřebné normy. Ale do Švihova, který zásobuje pitnou vodou dvanáct procent obyvatel Česka, poteče čistší voda. „Díky tomu se bude dařit lépe působit na Prahu i Středočeský kraj v oblasti nakládání s vodou a kromě jiného ztratí vliv sdružení Čistá Želivka,“ řekl hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Ten pochválil mimo jiné pelhřimovského starostu, exministra životního prostředí Tomáše Chalupu i firmu Metrostav za to, že vše dotáhli do konce, ale také firmu Porr za to, že ze sporu ustoupila. dokončení na straně 2 Čistička už se opravuje Čistírna má ale vliv nejen na pitnou vodu. „Zvětšení kapacity na 43 tisíc ekvivalentních obyvatel umožní další rozvoj města, budování další průmyslové zóny i bydlení, protože doteď se to povolovalo na výjimku,“ uvedl místostarosta Tomáš Dufek s tím, že spuštění stavby bylo za pět minut dvanáct. Město nyní má plnou průmyslovou zónu Lhotka a otevřelo novou zónu Skrýšovská. Za loňský rok se v Pelhřimově zaměstnanost zvýšila o rekordních 585 lidí. Podle místostarosty město v budoucnu také hodlá posílit kanalizační řad z Pražské ulice, protože kvůli malé kapacitě toho stávajícího musí nové objekty jako třeba obchodní centrum u Kauflandu povinně budovat záchytné nádrže. Posílení by podle Dufka vyšlo na 40 milionů korun. Podíl spolufinancování města dosud není jasně vyčíslen – ministerstvo financí musí rozhodnout, zda přijme rozpočítání uznatelných a neuznatelných nákladů od Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Zatím dotace vycházejí na 72 procent, takže na město zbývá asi 70 milionů korun. Pelhřimov má v rozpočtu rezervu přes 50 milionů, zbytek ve výši přes 20 milionů si chce půjčit od SFŽP. Co se týká provozních nákladů čistírny, měly by se rozšířením a modernizací snížit – to se týká hlavně provzdušňování, při kterém se dodává vzduch „užitečným“ bakteriím, aby mohly čistit kal. Doprava z Radětína Součástí projektu je vyřešení dopravního napojení směrem k mlýnu na Radětín, kdy by od konce zimy už veškerý provoz související s čističkou vedl pouze „zadem“ a za domovem seniorů v Sadech by byl pro techniku zákaz vjezdu. Zároveň se má zpevnit hráz rybníka za čističkou. Veškeré práce by měly být hotovy do konce roku 2014. Pak musí být znovu vypsáno výběrové řízení na provozovatele, kterým je dnes VODAK Humpolec – ten má o provozování zájem i nadále. Čistička vznikla roku 1970, částečné opravy proběhly v letech 1980­83, o deset let později se zde pak začalo s vysrážením fosforu. Poslední změny zažila v roce 2002, a to v kalovém hospodářství či hrubém předčištění.