Napřed motyky, pak stroje

Pruhy stržené ornice na polích u Kyšic nedaleko Plzně už dávají tušit, kudy povedou koleje od Ejpovic do nejdelšího železničního tunelu v zemi. První vlak by měl tudy prosvištět za tři roky. Teď tu místo bagrů vládnou archeologové. PLZEŇ Nákladní auta stojí na poli, v němž jsou z dálky viditelné pruhy stržené zeminy. V těchto pásech se drží dost vody a právě tady jsou natlučené dřevěné tyčky, jež přesně ukazují nejen polohu budoucích kolejí, ale i novou trasu pro silnici spojující Kyšice s Dýšinou. Těžká technika ale odpočívá. Teď tu mají hlavní slovo archeologové. „Při prvních skrývkách u vjezdu do budoucího portálu nalezli v hloubce 4,5 metru první fragmenty z mladší doby bronzové a starší doby železné. Mělo by to být menší naleziště, ale archeologové podle dnešních informací předpokládají, že nalezišť bude více,“ vysvětluje Jiřina Balínová ze Správy železniční dopravní cesty, že ona je oprávněná poskytovat informace. Celou oblast archeologové rozdělili na čtyři plochy, na dvou už pracovali nebo pracují, dvě jsou ještě před nimi. Včera hledali známky někdejšího osídlení kousek od silnice z Dýšiny do Kyšic. Motyčkami a lopatami odkrývali hlínu ze čtverců vyznačených provázky v budoucí cestě pro záchranářská auta k tunelu. Podle nálezů byla oblast kolem Kyšic osídlená už v období 1500 let před naším letopočtem. „Na vedlejším vrchu bylo mohylové pohřebiště až s osmi tisíci mohyl. Bylo jedno z největších v Evropě. Většina z nich ale byla zničena při těžbě, dochovala se jich asi tisícovka,“ dodává jeden z odborníků, který zdejší oblast dobře zná. Průzkum třetí plochy by měl skončit ještě letos. Čtvrtou, v trase budoucího železničního koridoru, budou odkrývat až do března příštího roku, pokud je nezbrzdí velký mráz nebo přívaly sněhu. „Do března by nám archeologové měli říct, co všechno objevili. Práce nejsou zastavené na jiných místech, jen stavební firmy musí dělat jinde, než je vjezd do budoucího tunelového portálu,“ uvedla Balínová. Kyšický starosta Hynek Sladký včera řekl, že se teď na místním obecním úřadě střídá jedna stavební firma za druhou, když dojednávají, kudy budou jezdit jejich auta na staveniště, kudy budou vozit materiál a odvážet tisíce kubíků vytěžené zeminy. Místy povede trať osm až deset metrů pod úrovní terénu. „Zájmem obce a občanů samozřejmě je, aby se jich stavba dotkla co nejméně,“ říká starosta Sladký. Radnice dělá vše, aby přes obec jezdilo co nejméně nákladních aut. Ražba samotného 4150 dlouhého tunelu začne v příštím roce. Velký stroj už pro Metrostav vyrábějí v Německu. Průměr razící hlavy je přes devět metrů. Podobný, ale o něco menší stroj, Metrostav používal při ražení pražského metra. Tunel od Kyšic až do Doubravky bude mít jednu tunelovou rouru pro každý směr. Po jeho zprovoznění se cesta vlakem z Plzně do Rokycan zkrátí o šest kilometrů, což může být úspora až deseti minut, tedy téměř polovinu v současnosti potřebného času. Metrostav v soutěži zvítězil s nabídkou necelých čtyř miliard korun, nejnižší cenou ze všech uchazečů.