Koridor brzdí archeologové

Klíčové místo pro zahájení ražby tunelu je v obležení badatelů. Stavbu zastaví na 3 měsíce Kyšice – Uplynuly jen dva měsíce od okamžiku, kdy Metrostav začal s pracemi na stavbě železničního koridoru mezi Plzní a Rokycany, a už musel svou činnost zastavit. Důvodem jsou probíhající archeologické práce v lokalitě těsně pod Kyšicemi, odkud se má začít razit více než čtyři kilometry dlouhý železniční tunel pod vrchy Homolka a Chlum. Minimálně do konce roku však mají stavbaři od archeologů stopku. „Archeologický výzkum je rozsahem mnohem větší, než se očekávalo. Od Západočeského muzea jsme měli vytypované nějaké lokality, ale naleziště se našla i mimo tato místa,“ říká Milan Majer ze Správy železniční a dopravní cesty, která je investorem stavby. Nálezy pocházejí z mladší doby bronzové a starší doby železné. Archeologové musí probádat všechna místa, kudy trať povede. Jsou tak v patách strojům, které provádějí skrývku ornice. Tu je podle Majera v nejbližší době nutné provést také u Klabavy, kde dojde k narovnání zhruba kilometrového úseku trati. Díky němu se cesta mezi Plzní a Rokycany zkrátí o šest minut, vlaky zde stejně jako na zbytku trati budou moci jezdit rychlostí až 160 kilometrů v hodině. Veškeré práce jsou však nyní soustředěné ke Kyšicím, kde má vzniknout portál pro razicí štít. Speciální stroj s razicí hlavou o průměru devět metrů nyní vzniká v Německu. V Česku byl v minulosti použit jen při stavbě metra. Samotná ražba tunelu by podle Majera mohla začít příští rok na podzim. Pokud bude vše probíhat podle plánu, zabere vybudování každého ze dvou samostatných jednokolejných tubusů rok. Stavba celé trati mezi Plzní a Rokycany má být hotová za tři roky. Místy má být železnice zavrtána osm až deset metrů pod úrovní terénu. Svůj směr lehce změní i silnice vedoucí z Kyšic na Dýšinu, která bude železnici křižovat po nově vzniklém mostu. Ještě do konce letošního roku by nedaleko staveniště, v bývalé vrátnici Industriálního parku Plzeň­Ejpovice, mělo pro veřejnost vzniknout informační centrum. Lidé se zde dozvědí všechno nejen o průběhu stavby, ale také o technologii ražby či celém třetím koridoru Plzeň – Praha. „Rádi bychom prezentovali i výsledky práce archeologů,“ říká Majer a dodává, že zároveň vzniknou i webové stránky věnované projektu. Stavba koridoru je nyní tématem číslo jedna i pro přilehlé Kyšice. „S realizátorem nyní jednáme o tom, za jakých podmínek se bude navážet a odvážet materiál ze stavby,“ říká starosta obce Hynek Sladký, který by se chtěl s Metrostavem dohodnout na tom, aby byl z vyvážené zeminy vybudován protihlukový val u dálničního přivaděče na druhé straně obce. Zajímá vás, kudy přesně modernizovaná trať povede, a jak bude vypadat nejdelší železniční tunel v republice? Podívejte se na webu plzensky. denik.cz na komentovanou vizualizaci.