Metrostav Development je spjat s Palmovkou

  • 05. 06. 2017 | zdroj: Development news Projekty - Projects ARNOŠT WAGNER
  • Zpráva

Developerské aktivity skupiny Metrostav v České republice rozvíjí Metrostav.

Development a.s. Zaměřuje se na nadčasové rezidenční i komerční projekty..
Od počátku letošního roku je novým generálním ředitelem společnosti Metrostav Development Ondřej Buršík. V minulých pěti letech zde působil jako obchodní ředitel a místopředseda představenstva, takže firmu velmi dobře zná.

* Jaké jsou vaše plány v nové funkci?

Chtěl bych zejména rozšířit akviziční program a nastavit development v rámci skupiny Metrostav na větší objem, než jsme byli zvyklí. Naším cílem je do budoucna dávat na trh 300–400 bytů ročně, což je dvojnásobek toho, co děláme doposud, a současně fungovat i jako developer komerčních projektů. Do tohoto segmentu jsme vstoupili projektem Palmovka Open Park. Akvizice a nákup pozemků je náš hlavní směr, druhý je naplnit Palmovka Open Park nájemci a třetí je příprava projektů v čase tak, abychom naplnili náš plán.

* Jak vnímáte současnou situaci s vyhledáváním nových pozemků?

Vlastníci pozemky nyní skutečně neprodávají, a pokud ano, tak za velmi vysoké ceny. To je realita. Je třeba kupovat pozemky, které jsou k dispozici, např. brownfieldy. Ale abychom mohli něco dobrého koupit, musíme těch příležitostí projít a prověřit daleko víc. Je potřeba se zaměřovat na mnohem větší počet potenciálních akvizic než v minulosti.

* Brownfieldy s sebou nesou i řadu komplikací v podobě ekologických zátěží, vyjádření památkářů apod.

Pro trend, který se snaží prosazovat IPR, aby se město zahušťovalo směrem dovnitř, jsou brownfieldy ideální. V rámci brownfieldů je dokončená infrastruktura, zůstávají tam staré objekty, které dodávají projektu potřebný genius loci. Ale jak jste zmínil, pochopitelně zde existují i rizika. Je třeba všechno důkladně zvážit, propočítat. Na druhou stranu, v Praze dnes není špatný pozemek, je to vždy jen o ceně. Praha je atraktivní, co se zde koupí, dá se zase dobře prodat. Z dlouhodobého hlediska si pozemek v Praze hodnotu udrží.

* Váš současný projekt Palmovka Open Park je také brownfield. Jak to je v tomto případě?

Historicky jde o bývalou židovskou čtvrť v Libni. Po diskusích s památkáři bylo rozhodnuto, že bývalá industriální hala firmy Horák – Hlava zůstane zachována jako technická kulturní památka. Myslím si, že to lokalitě pomůže, a potenciálním nájemcům, kteří k nám přicházejí, se líbí propojení moderní a staré architektury.

* Metrostav se v Libni, jak se zdá, zabydlel.

Skupina Metrostav je s Libní a Palmovkou spjata historicky. Prvním objektem byl v roce 2001 Palmovka Park 1 od architekta Josefa Pleskota. Navázali jsme na to druhým objektem, který se zkolaudoval před třemi lety, Palmovka Park 2, kde dnes sídlíme, taky byl autorem pan architekt Pleskot. Začali jsme pracovat na dostavbě a výstavbě nové radnice a objektu Nové centrum Palmovka. Ten je ale kvůli sporu s městskou částí Praha 8 zastaven, což je škoda, protože dokončení projektu by lokalitě Palmovka velmi pomohlo. K lokalitě už zkrátka patříme a navazujeme na to projektem Palmovka Open Park. Slovem open chceme dát najevo, že to není jen pro skupinu Metrostav, ale že uvítáme i další firmy, které k nám mohou přijít. Palmovka byla do dnešní doby relativně zanedbaná část a cítíme tady obrovský potenciál, který je dán zejména tím, že je tu stanice metra velká křižovatka tramvají a autobusů. Lokalitu lze historicky srovnat s Andělem; tam to před 15 lety bylo také zanedbané a ne právě atraktivní, ale výstavbou se z této části Prahy stala moderní čtvrť. Myslím si, že objekty, které zde stavíme, a výstavba Crestylu u řeky, změní za pár let celou oblast k nepoznání. S naším příchodem se už hodně změnilo, začíná to tady žít, vznikají nové restaurace, služby, vzniká nová mikrolokalita, která bude srovnatelná s jinými částmi Prahy. Jsme čtyři stanice metrem od náměstí Republiky, na hlavní příjezdové trase do centra, což jsou ty atributy, z nichž těžíme. Praha 8 jako lokální centrum má svůj smysl.

* Co území pod Libeňským mostem, které má do ideální podoby zatím dost daleko?

Staví se na obou stranách mostu. Až bude dokončena jeho rekonstrukce, bude to další impulz k rozvoji lokality. Před pěti lety bylo kolem Palmovky relativně dost bezdomovců, ale dnes, kdy to zde ožilo, jsou tito lidé vytlačováni dál a s lokalitou kolem mostu to myslím bude podobné. Je to téma diskusí se zástupci municipality. Aby se lokalita mohla někam posunout, musíme něco vytvořit, musí vzniknout development – kanceláře, domy, kde žijí a pracují lidé, a oni pak lokalitu přirozeně dotvoří sami. Jenže k tomu potřebujete podporu města, potřebujete mít na své straně někoho, kdo má vizi, myšlenku, někoho, kdo chce udělat něco, co bude mít v dané lokalitě smysl. Musím říct, že dnes u politické reprezentace tyto myšlenky úplně nepotkávám. Jsou sice výjimky, ale jinak to městu chybí. Všichni dnes skloňují veřejný prostor. My jako Metrostav Development – nebo developeři obecně, k tomu odpovědnost cítíme a snažíme se veřejný prostor tvořit. Ale potřebujeme mít ve vedení města a městských částí někoho, kdo tomu dá jasná pravidla a ví, co chce. To je alfa a omega.

* Existují města, která tu jasnou vizi mají…

Jistě, vidíte to třeba na veletrhu EXPO REAL v Mnichově. Projekty Helsinek či Hamburku jsou bezvadné. Prezentují svou představu, ale zároveň zvou investory, aby přišli do města. A když se na stánku zastavíte, je tam vždycky někdo, kdo tomu rozumí a podá zasvěcené informace. Mají velice dobře připravené územní a regulační plány. Developer pak přesně ví, kde bude stavět, že tam bude přivedena infrastruktura, metro, železnice, kterou zafinancuje město. A pak přijdete na stánek Prahy a je vám trochu smutno.

* Takovou připravenost a komunikaci s městem můžeme jen tiše závidět.

Jistě, a ta města si díky tomu určí, kde veřejný prostor chtějí. Dnes je na IPR „mladý vítr“, z nových lidí je cítit energie, ale musejí mít podporu politiků a mít strategický plán. Ten sice Praha má, ale je potřeba ho rozpracovat do jednotlivých akčních plánů, aby se vědělo, jak bude vypadat doprava, jaký bude územní rozvoj na několik desítek let dopředu. To se musí dělat s dlouhodobým horizontem.