Napsali o nás

V minulém čísle jsme v našem sloupku upozornili na to, že při dohadovacím řízení kolem centra Nová Palmovka (CNP) je v podstatě jasno, protože Praha považuje CNP za svůj majetek. Ozval se i čtenář Jiří T., který upozornil na znění smlouvy mezi Prahou a Metrostavem ohledně CNP.

Libeň - Pan Jiří T píše: „Pokud chcete informovat o vlastnictví rozestavěného CNP, není nic jednoduššího, než uveřejnit část veřejně přístupné smlouvy o výstavbě a poskytování služeb, uzavřené 15. 10. 2010 mezi Prahou 8 a Metrostavem.
Článek smlouvy 24.3, který je na straně 36, jasně uvádí: Pro vyloučení jakýchkoliv pochybností smluvní strany sjednávají, že rozestavěná budova je od zahájení výstavby ve vlastnictví hl. m. Prahy.“
	Smlouva je skutečně volně dostupná na internetu přes web CNP. Není tedy divu, že je asi zcela jasné, že záchranka bude sídlit v Praze 8. Naději, že se do nového sídla přestěhuje pražská záchranka už v příštím roce, vyjádřil pražský radní Karel Grabein Procházka (ANO), který má v referátu majetek města. Podle Procházky chce Praha urychleně dořešit záležitosti kolem určovací žaloby, což by mělo být do tří měsíců.
	Záchranka sídlí v tuto chvíli stále v Korunní ulici a budovu sdílí s Městskou policií Praha. Stísněné podmínky, v nichž pracují vysoce kvalifi kované a zkušené odbornice v operačním středisku, jsou příšerné.
I technika jde kupředu, bylo by nesmyslné instalovat novou do nevyhovující budovy. Město ale zatím neuvedlo, kolik chce Praze 8 vrátit peněz za už zaplacené práce. Mělo by to být kolem 600 milionů korun, což příliš nekoresponduje se slovy radního Procházky o několika stovkách milionů. Je tu i potíž v tom, že Metrostav stále trvá na zaplacení dalších svých pohledávek, které má vůči radnici. Praha vidí i možnost, že by se do CNP se záchrankou přestěhovali i úředníci Prahy 8.
	Praha 8 se sice tomu, že by v CNP sídlila záchranka nebrání. „O přestěhování do budovy společně se záchrankou neuvažujeme, protože koncepce objektu nevyhovuje. Chybí prostor pro archivy i možnost, aby někteří úředníci měli vlastní kanceláře,“ řekl starosta Prahy 8 Roman Petrus (ČSSD). Radnice Prahy 8 teď dává přednost jiným variantám řešením. Pakliže Praha 8 CNP nevyužije, není vyloučeno, že by se mohli do zbytku budovy nastěhovat magistrátní úředníci.

Nová Palmovka - Záchranka v příštím roce?

Při rekonstrukci poslední části vlakového nádraží v Plzni musejí být stavaři maximálně obezřetní. Pod zemí totiž mohou být ukryté nevybuchlé pumy z druhé světové války

PLZEŇ Pod dohledem pyrotechniků pracují stavbaři na rekonstrukci poslední části plzeňského vlakového nádraží mezi hlavní budovou a řekou Radbuzou. Ani odborníci nemají jistotu, že pod kolejemi nejsou nevybuchlé bomby shozené v posledním roce války při náletech.
	„Nikdo nemá jistotu. Když jsem v roce 1988 dělal v téhle oblasti měření pro zabezpečovací zařízení železnice, musel jsem klasické metody opustit. Žádným přístrojem tam nic nezměříte, protože železniční tratě jsou elektrifikované, pod mosty jezdí tramvaje. Jsou tam spousty bludných proudů, kovu a snad také bunkr, který byl při náletu zasažen,“ vysvětlil Vítězslav Kryštof, který od roku 1972 v Plzni prováděl geofyzikálně pyrotechnický průzkum.
	Varování před nevybuchlými bombami stavbaři berou velmi vážně. Navíc i v zadávací dokumentaci pro přestavbu plzeňského železničního uzlu projektanti doporučili nejprve pyrotechnický průzkum a pak dělat zemní práce za dohledu pyrotechnika.
Mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha potvrdil, že doporučení expertů neberou na lehkou váhu. „Bylo nařízeno, že se po odkrytí vrchní vrstvy provede plošné magnetometrické měření. To se bude opakovat vždy po odtěžení půl metru zeminy,“ popsal Kostiha.
	Pokud budou dělat hlubší základy staveb nebo zajišťovat stěny, vytvoří i síť průzkumných vrtů. „V nich budou měření probíhat metodou vyvinutou v Německu, kde mají s nevybuchlou municí bohaté zkušenosti. Vzhledem k tomu, že je velká šance nálezu, budeme postupovat s maximální obezřetností,“ řekl Vojtěch Kostiha.
	Obavy z nevybuchlých válečných bomb rozhodně nejsou plané. Před deseti lety narazili stavbaři při budování základů hotelu v sousedství křižovatky U Jána na čtvrttunovou nevybuchlou pumu. Policie evakuovala lidi v půlkilometrovém okruhu, fungovalo jen vlakové nádraží. „Bomba byla jen dva a půl metru od lávky přes frekventovanou silnici,“ doplnil pyrotechnik Vítězslav Kryštof. Historik Karel Foud soudí, že tahle nevybuchlá bomba pocházela s největší pravděpodobností z náletu na Plzeň v prosinci 1944.
	Před šesti lety stavbaři našli podobnou pumu při rekonstrukci tramvajové trati na Karlovarské třídě. Ta podle Fouda s největší pravděpodobností pocházela z náletu v květnu 1943. „Že se při přestavbě nádraží mohou najít nevybuchlé bomby, se vyloučit nedá. Vezměte si, jak dlouho se jezdilo nad bombou na Karlovarské. Spousta jich při náletech padala nejen na Škodovku nebo nádraží, ale i na pivovar nebo do centra města. V prosinci 1944 bomby určené Škodovce zasáhly třeba i hotel Continental u náměstí Republiky nebo bývalé kino Hvězda,“ přidal historik Foud.
Odborníci sice porovnávali historické fotografie z náletů, ale ani z nich se nedají určit místa, kde pumy po dopadu neexplodovaly. Snímky z poválečného období zobrazují jen krátery v místech, které nebylo potřeba zasypat a uvést do původního stavu. Takové upozornění je v projektové dokumentaci k současné přestavbě nádraží.
	Bývalý pyrotechnik Vítězslav Kryštof připomněl, že některé bombardéry byly vybavené fotokamerami. „Jakmile se otevřela pumovnice, zaznamenávaly situaci, kam bomby dopadly a které vybuchly. V průměru jedna ze čtyř bomb neexplodovala,“ upřesnil odborník. Podle historika Fouda ale není možné od takových záběrů čekat zázraky. „Některé snímky jsou z doby po výbuších, kdy je už nad zemí kouř z požárů. Britové měli výborně zvládnuté noční bombardování, prostor si osvětlili téměř jako za dne, ale mnohdy se ze snímků nedá téměř nic poznat,“ vysvětlil Karel Foud.
	Geofyzik a pyrotechnik Kryštof za více než 40 let své činnosti dělal průzkumy na většině území Plzně. Ať se jednalo o Borská pole kvůli stavbě univerzitních budov v místě bývalého vojenského letiště nebo výstavbu teplárny u vybombardovaného seřazovacího nádraží u Jateční třídy. Prověřoval i plochu před stavbou Domu kultury u Americké třídy, jen kousek od hlavního vlakového nádraží. „I když došlo k vypnutí dálkových kabelů a měření jsem dělal v šest večer, v deset v noci, ve dvě a šest hodin ráno nebo v deset hodin dopoledne, klasickou metodou se tam stejně nedalo nic naměřit,“ upozornil Kryštof na problémy.

***

Fakta Nálety na Plzeň noc na 26. dubna 1942 cílem byla Škodovka, bomby dopadly mezi Úslavu a stanici Koterov noc 5. května 1942 místo Škodovky zásahy mezi Ledci a Krkavcem noc 17. dubna 1943 místo Škodovky byly zasaženy Dobřany noc 14. května 1943 první zasah továrny Škoda 22. února 1943 zasažena střelnice v Bolevci 16. října 1944 cílem Škodovka, ale oběti byly i mimo její areál

16. a 20. prosince 1944 další přesný nálet na zbrojní továrnu, škody a oběti i v blízkém centru Plzně 14. února 1945 nálet na seřazovací nádraží noc na 17. dubna 1945 cíl nádraží, svrženo 895 tun bomb 18. dubna 1945 místo nádraží byly zasaženy Slovany a Petrohrad 25. dubna 1945 největší bombardování Škodovky, poprvé v historii bylo obyvatelstvo předem varováno z vysílání BBC

Bagry a pyrotechnici

Pro média

Noviny Metrostavu

03_2017.pdf

Noviny Metrostavu číslo 3/2017 

Pro nedokončené torzo budovy Nové Palmovky, ve které měl původně sídlit úřad Prahy 8, politici konečně našli uplatnění.
Příští rok by se měli do objektu stěhovat záchranáři.

LIBEŇ Nedostavěná budova v Libni, ve které chtěla mít původně městská část Praha 8 své sídlo za více než miliardu korun a která už rok a půl zeje prázdnotou, by mohla už v polovině příštího roku sloužit pražské záchrance jako centrála. Využít ji chce i magistrát – pro své úředníky.
	Podle radního pro majetek Karla Grabeina Procházky (ANO) by totiž mělo do tří měsíců dojít k dohodě mezi hlavním městem, Prahou 8, akciovou společností Centrum Palmovka a Metrostavem.
	Mezi zmíněnými aktéry se nyní vedou dva spory. Tím jedním je otázka, komu vlastně torzo komplexu Nová Palmovka patří. „V současné době stále ještě probíhá soud mezi městskou částí a hlavním městem o vlastnictví objektu,“ říká starosta Prahy 8 Roman Petrus (ČSSD). Podle magistrátního radního Procházky však celá věc spěje k tomu, že rozestavěný komplex připadne do majetku hlavního města.
Společnost Centrum Palmovka, kterou založila městská část, navíc vede rozhodčí řízení se stavební firmou Metrostav, které má podle rozhodnutí soudu zaplatit asi 19 milionů korun. A to kvůli tomu, že radnice přestala stavební firmě za práci platit. Praha 8 to udělala na základě auditu, který podle úřadu odhalil, že budova městské části nepatří. Metrostav proto v létě 2015 výstavbu nové radnice pozastavil.
	Centrum Palmovka se ale proti rozhodnutí soudu odvolalo. Podle starosty Petruse je totiž nesmysl, aby městská část prostřednictvím své akciové společnosti platila za něco, co jí nejspíš nepatří.

Praha 8 už do komplexu nechce

Pražská záchranka, které doposud chybí odpovídající centrální dispečink a zázemí pro administrativu, měla již od roku 2009 pro stavbu sídla vyhlédnutý pozemek v Troji u výjezdu z tunelového komplexu Blanka.
	Vedení městské části Praha–Troja však s výstavbou centrály záchranky nesouhlasilo a hlavnímu městu se nepodařilo zvrátit rozhodnutí zastupitelstva městské části, ve kterém projekt zastupitelé odmítli. Radnici vadilo například to, že by sídlo záchranné služby nezapadalo do rekreačního rázu Troje nebo riziko, že s výstavbou vzroste dopravní zátěž.
	Starosta Prahy 8 Petrus takové obavy nemá. „Představa, že z Palmovky začnou vyjíždět stovky sanitek, je naivní. Do budovy se přestěhuje především administrativa, což na dopravu žádný vliv mít nebude,“ říká starosta. Palmovka je tak v současné době nejvhodnějším místem, kam sídlo záchranné služby umístit. Praha má sice v zásobě ještě další alternativy, u nich by však celý administrativní a stavební proces zabral ještě několik dalších let.
	„Jsem rád, že má Praha 8 o sídlo záchranné služby zájem,“ říká Radek Lacko (ANO), pražský radní pro oblast zdravotnictví. Na případné úpravy rozestavěné budovy, které by měly vyhovovat potřebám záchranné služby, použije Praha podle Lacka peníze, které jsou v rozpočtové kapitole zdravotnictví v rezervě. Pokud dojde během následujících tří měsíců k majetkoprávním vyrovnáním, je podle radního reálné, že by se zhruba v polovině příštího roku do Palmovky záchranáři přestěhovali.
	„Ve vyšší části komplexu bude mít záchranná služba ve dvou patrech dispečink. V přízemí podélné budovy pak budou z jedné strany obchody a ze zadního traktu by měly vyjíždět sanitky,“ popisuje radní Lacko.
	V případě, že komplex skutečně připadne Praze, zaplatí magistrát městské části náklady, které do jeho výstavby už investovala. Od roku 2010, kdy Praha 8 stavbu centra schválila, činí tato částka asi 650 milionů korun.
	Kromě záchranné služby a obchodů by podle radního Procházky mohl některé části objektu využívat i magistrát. „Pokud by měla Praha 8 zájem, nebráníme se ani tomu, že by tam mohla přesunout některé své úředníky,“ dodává.
	Vedení městské části však o tuto nabídku zatím nestojí. „Budova je už nyní pro radnici nedostatečná, a to i bez společného sídla se záchrankou. Projekt navíc nepočítal se sklady nebo archivem,“ uvádí Petrus. Otázku nového sídla bude Praha 8 podle starosty řešit zřejmě až v dalším volebním období.

Z miliardové radnice bude příští rok sídlo záchranky

Tunelový komplex Blanka, který je součástí pražského vnitřního městského okruhu, byl často diskutovaným tématem mezi odbornou i laickou veřejností. Ať již byly důvody těchto diskusí technické, ekonomické, ekologické, společenské nebo i politické, nic to nezmění na skutečnosti, že se jedná o nejrozsáhlejší a technicky nejkomplikovanější pražskou stavbu za poslední období, která významně ovlivnila dopravní situaci v několika městských částech.

Několik základních údajů pro osvěžení paměti: jedná se o dopravní stavbu, která navazuje na Strahovský automobilový tunel, pokračuje směrem na Letnou, kde se stáčí do prostoru Stromovky, podchází pod Vltavou a končí v Troji, kde je napojena na ulici Nová Povltavská. Pro automobilovou dopravu slouží dva souběžné tunelové tubusy se dvěma, eventuálně třemi jízdními pruhy, celkem čtyřmi vjezdovými a pěti výjezdovými rampami. Do uvedeného souboru staveb patří i podzemní garáže, most v ulici Svatovítské, Trojský most, vzduchotechnické tunely, strojovny vzduchotechniky a větrací šachty.
	Soubor staveb, který pokrývá část městského okruhu od Myslbekovy ulice až po Pelc Tyrolku se skládá z těchto samostatných staveb: stavba ev. č. 0079 Špejchar – Pelc Tyrolka; stavba ev. č. 0080 Prašný most – Špejchar a stavba ev. č. 9515 Myslbekova – Prašný most. Každá z těchto staveb měla jiného projektanta, ale společného dodavatele.

TUNELÁŘSKÉ PRÁCE

K výstavbě tunelů byly použity tři základní technologie: Hloubené tunely budované v otevřené zajištěné stavební jámě, s rámovou železobetonovou konstrukcí a bentonitovou izolací. Pod komunikací jsou situovány technické chodby.
Hloubené tunely s podzemními železobetonovými stěnami, podporujícími stropní desku, pod jejíž ochranou byl proveden výkop zeminy a následně i základová deska.
Ražené tunely, realizované novou rakouskou tunelovací metodou s vodorovným a svislým členěním ražby. Konstrukci tunelu tvoří primární ostění, fóliová izolace a definitivní železobetonové ostění.
Tunelářské práce byly realizovány po etapách, vždy se zahajovaly ve stavebních jámách. Jáma Troja byla zajištěna železobetonovými stěnami, neboť její dno leželo 14,40 metru pod hladinou Vltavy a bylo třeba ji napojit na systém protipovodňových valů. Jáma Letná byla největší stavební jámou v historii Prahy, objem jejích výkopových prací činil 447 tisíc kubíků. Po dokončení hloubených tunelů proběhla v této oblasti i výstavba podzemních garáží s 843 parkovacími místy. U stavební jámy Hradčanská došlo k jejímu zajištění až po úroveň budoucího stropu tunelů kotvenými záporovými stěnami, následně byly vybudovány podzemní železobetonové stěny tunelů a jejich strop. Poté se jáma z povrchu zasypala, dokončily se povrchy komunikací a obnovila doprava v celé oblasti. Poté došlo k čelnímu odtěžování zeminy pod stropem a realizaci rozpěrné základové desky tunelu.
	V Jámě Prašný most proběhl záchranný archeologický průzkum, který zdokumentoval a přeložil zhruba sto hrobů pohřebiště z devátého a desátého století. Nad rozpletem tunelu jsou umístěny třípodlažní podzemní garáže s kapacitou 298 vozidel – vjezd a výjezd je po spirálovité rampě z ulice Milady Horákové.
	Jáma Myslbekova sloužila mimo jiné i pro montáž a demontáž formy, použité pro betonáž sekundárního ostění tunelů. Jáma byla po obvodě zajištěna kotvenými pilotovými a záporovými stěnami – výška portálové stěny zde dosahovala 35 metrů.

NAVAZUJÍCÍ STAVBY

Stavba tunelového komplexu neznamenala jenom tunelářské práce a řadu dalších prací s nimi souvisejících, ale i mnoho navazujících staveb a aktivit, z nichž za zmínku stojí například: V rámci přípravy území byly provedeny protihlukové úpravy na 29 nadzemních objektech a staticky bylo zajištěno 130 nadzemních i podzemních objektů. V oblasti Letné bylo v souvislosti s ražbami tunelů monitorováno asi 150 objektů. Mimořádná pozornost byla v tomto případě věnována stavu a opravám komínových průduchů z obavy před možným vznikem trhlin ve zděných komínech.
Celkem bylo v souvislosti s výstavbou provizorních komunikací a rekonstrukcí navazujících komunikací položeno 209 tisíc čtverečných metrů živičných vozovek. Dále bylo položeno 9925 metrů tramvajových tratí a rekonstruováno či nově vybudováno 13 tramvajových zastávek. Vznikly tři nové podchody pro pěší – pod ulicemi Milady Horákové, Svatovítská a Nová Povltavská. Konstrukčně se jedná o uzavřený železobetonový rám s celoplášťovou izolací z asfaltových modifikovaných pásů. Kompletně byla zrekonstruována severní část vestibulu stanice metra Hradčanská a vybudován nový podchod pod železniční tratí. Rekonstrukcí prošel také 370 metrů dlouhý úsek železniční trati ve stanici Praha-Dejvice.
	Při úpravách kanalizační a stokové sítě, členěných na 114 stavebních objektů a podobjektů, položilo se celkem 9380 metrů potrubí různých průměrů (až po sklolaminátové potrubí průměru 1600 milimetrů) a vybudovalo 446 metrů stok s vejčitým profilem. Na Prašném mostě bylo v hloubené těžní jámě vytvořeno spadiště s hloubkou 62 metrů a průměrem 6,50 metru. Při pracích na vodovodní síti bylo položeno celkem 7420 metrů potrubí. Rekonstrukci plynovodní sítě reprezentuje 4180 metrů potrubí až do průměru 800 milimetrů. V křižovatce Prašný most došlo k výstavbě přeložky potrubní pošty v délce 267 metrů. Při úpravách veřejného osvětlení bylo položeno 20 740 metrů kabelového vedení. Při obnově zeleně bylo vysázeno 791 stromů, 55 200 keřů a zatravněno 70 160 čtverečních metrů plochy.
	Na závěr ještě několik zásadních údajů, které charakterizují rozsah stavby: celková délka ražených tunelů činí 5490 metrů, celková délka hloubených tunelů 2260 metrů, délka vzduchotechnických tunelů 568 metrů, strojovna vzduchotechniky s plochou výrubu 300 m2 má délku 123 metrů, v tunelech je položeno 101 740 m2 komunikací s jednotným vozovkovým souvrstvím, 5820 metrů obrubníků a 7380 metrů štěrbinových žlabů.
Na stavbě bylo uloženo 571 800 m3 konstrukčních betonů, 49 500 m3 betonu do podzemních stěn, spotřebováno 62 723 tun betonářské oceli, 291 900 m2 fóliových izolací (v ražených tunelech) a 172 299 m2 izolací bentonitových. Při výrubu tunelů bylo vytěženo 922 700 m3 zeminy a při výkopu hloubených tunelů 844 400 m3 zeminy v rostlém stavu. **

***

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ Název stavby: Městský okruh Praha – Tunelový komplex Blanka Investor: Hlavní město Praha Architektonické řešení, projektant: Stavba č. 0079 SATRA, s.r.o.; Stavba č. 0080 Metroprojekt Praha a.s.; Stavby č. 9515 a 0065 PUDIS, a.s. Dodavatel stavby: Metrostav, a.s. Významní kooperanti: Zakládání staveb, a.s. – hlubinné zakládání; DOKA, a.s. – bednicí systémy; VSL Systémy (CZ), s.r.o. – předpínané konstrukce; MCE Slaný, s.r.o. – část ocelové nosné konstrukce; Tension Systeme, s.r.o. – systémová táhla Macalloy; SMP CZ, a.s. – mostní dilatační uzávěry, prefabrikované příčníky, část ocelových a zámečnických konstrukcí; Dálniční stavby Praha, a.s. – zemní práce, provizorní konstrukce; PORR, a.s. – pokládka živičných vrstev; JEKU, s.r.o. – bludné proudy Realizace: 2006–2015 (uvedení do provozu) Tunelový komplex Blanka získal za vytvoření dopravně důležité stavby se zřetelem k překonání složitých podmínek geologických, ekonomických i společenských titul Stavba roku 2016. Současně získal i Cenu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

EMOCE UTICHLY, STAVBA POMOHLA

Modernizace uzlu Plzeň, který je součástí III. národního tranzitního železničního koridoru, byla rozdělena na několik samostatných částí. Stavba Uzel Plzeň, 2. stavba – přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská navazuje na dvě předchozí akce. V rámci stavby Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. TŽK byla modernizována železniční trať mezi hlavním nádražím a stanicí Plzeň-Jižní předměstí, která byla rovněž rekonstruována. Součástí následné stavby Uzel Plzeň, 1. stavba – přestavba pražského zhlaví byla modernizace východní části plzeňského hlavního nádraží, především 1., 2., 4. a částečně i 3. nástupiště.
„Cílem právě zahajované stavby je maximální zvýšení průjezdné rychlosti uzlem Plzeň až na 80 km/h. Přinese též zjednodušení přístupu a zajištění komfortu cestujících, protože všechna nástupiště i přístupy na ně budou vybaveny výtahy umožňujícími pobyt osob s omezenou schopností pohybu a orientace,“ sdělil obchodní ředitel Metrostavu Milan Veselský.

STAVBA V ŽELEZNIČNÍM UZLU PLZEŇ

Velké problémy způsobil Květě Šubrtové (34) zábor chodníku v ulici Osadní v Praze. Místo, které běžně slouží chodcům, nyní dočasně užívá kvůli stavbě nového bytového komplexu pražský developer Metrostav. Květa je totiž nevidomá a sebemenší změna trasy jí způsobuje podstatně větší problém než zdravým lidem, kteří se jen rozhlédnou a hned ví, kudy místo obejít. Zprvu neřešitelná věc se ale vyřešila, a to velmi netradičně.

V Praze 7 u křižovatky ulic Osadní a Dělnická se staví nový bytový komplex a stavební firma Metrostav kvůli tomu zabrala i část chodníku. Bohužel po stejném chodníku vede cesta i nevidomé Květy Šubrtové a jejího vodícího psa. Ten má trasu pečlivě natrénovanou, protože Květu tudy vodí pro obědy do nedaleké školy.„Na zábor přišel manžel, který také nevidí a na místě upadl, protože ještě nebylo zabezpečené,“ popisuje paní Šubrtová. Okamžitě proto volala po úřadech, aby zjistila, co se děje.
Změna na rok a půl

Dozvěděla se o stavbě nových bytů a také o tom, že potrvá rok a půl. „Pro člověka, který vidí, se to může zdát jako malichernost, ale pro mě jako nevidomou je i malá změna trasy velký problém,“ vysvětluje situaci.Zprvu si nevěděla rady, a tak volala opět po úřadech, zda by jí nemohly pomoci. „Přehazovaly si mě jako horký brambor,“ vypráví. Její úsilí bylo natolik veliké, že se o problému dozvěděla i stavební firma, které se nevidomé Květy Šubrtové zželelo a rozhodla se jí pomoci. „Paní Šubrtové jsme uhradili přecvičení vodícího psa, aby ji dočasně vedl jinudy,“ řekl Blesku mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.
Jak se přecvičuje vodící pes?

„Nejedná se o přecvičení doslova,“ vysvětluje cvičitelka psů z nadačního fondu Mathilda Hana Jasenovcová. Vodící pes, který je předán slepému člověku, už speciálním výcvikem prošel a všechny povely zvládá více než dobře. Jde tedy především o ukázku nové trasy, kdy pejsek i paní Šubrtová několikrát společně s cvičitelkou projdou novou cestu a zvyknou si na ni.
Víte že,...

Vodící pes zná 34 povelů. Kromě klasického sedni, lehni, musí umět i označit překážku, vyhnout se jí, najít dveře nebo prázdné místo v tramvaji.

Nevidomé Květě »zabral« developer chodník: Za to nabídl, že jí přecvičí psa

Tisková zpráva

Ve dnech 14. – 17. března 2017 se ve francouzském Cannes uskuteční mezinárodní realitní veletrh MIPIM, kam zavítá přes 23 000 hostů z více než 90 zemí světa. Součástí mezinárodního veletrhu bude vyhlášení nejlepších developerských projektů v rámci prestižní mezinárodní realitní soutěže MIPIM 2017. Mezi finalisty soutěže se probojovala i stavba realizovaná společností Metrostav a.s., Rezidence Sacre Coeur2. Tento rezidenční projekt je jedním ze čtyř nominovaných do finále v kategorii Best Residential Development. 
Do soutěže se letos přihlásilo celkem 214 developerských projektů ze 46 zemí světa. Odborná 11členná porota v čele s předsedou Johnem Forresterem, generálním ředitelem EMEA Cushman & Wakefield, vybrala v Paříži koncem ledna 2017 do užšího výběru pouze čtyři nejlepší v každé ze soutěžních jedenácti kategorií. S ohledem na celosvětovou přitažlivost MIPIM Awards byly developerské projekty přihlášeny z Asie, Tichomoří, ze Severní a Latinské Ameriky, z Afriky a z Evropy.
"Fakt, že se tak technicky náročná stavba, jako je Rezidence Sacre Coeur2, kterou vybudoval Metrostav, dostala do finále prestižní mezinárodní soutěže, považujeme za důkaz, že kvalitu naší práce oceňují odborníci nejen v České republice, ale i v zahraničí," uvedl Milan Veselský, obchodní ředitel Metrostavu. Rezidence Sacre Coeur2 se ve své kategorii utká s projekty z Německa, Brazílie a Francie. Vyhlášení výsledků proběhne ve čtvrtek, dne 17. března 2017, v rámci slavnostního gala večera v Palais de Festival, přímo v centru francouzského města Cannes. Developerem projektu je společnost SATPO, www.satpo.cz.

Jediný český projekt ve finále mezinárodní realitní soutěže MIPIM Awards 2017

Poklep na nablýskanou kolejnici zahájil 20. ledna druhou etapu modernizace hlavního plzeňského vlakového nádraží. Vzhledem k tomu, že zmíněná zakázka zahrne i přestavbu mostů přes ulice U  Prazdroje a  hlavně Mikulášská, zamotá nejen dopravu v železničním uzlu krajského města, ale i místní provoz aut a tramvají.

„Stavbu provedeme společně s firmou OHL ŽS. Dělení zakázky je sice půl na půl, ale sdružení vede náš tým z divize 5 v čele s Ing. Janem Zemánkem,“ říká stavbyvedoucí Ing. Petr Hanzal, který řídí práce na místě. „Samostatně odpovídáme za  třetinu objemu zakázky. Spadají do  ní třeba všechny mosty a  podchody,jejichž rekonstrukce provedou naši pracovníci z  provozu mostů a  železobetonových konstrukcí a  ze střediska železničních staveb. Dále budeme řešit přeložky inženýrských sítí, které zvládne divize 1, a tramvajové trati i  veškeré komunikace. V oblasti dopravy přitom využijeme služby naší divize 4, ocelové konstrukce zadáme trojce a s lešením a tesařskými konstrukcemi nám pomůže šestka. Náš partner ve  své režii provede železniční spodek i  svršek a přestavbu pátého, šestého a částečně i třetího nástupiště.
O modernizaci zabezpečovacího zařízení, trakčního vedení, silno- i slaboproudu a dalších sdělovacích systémů se postaráme společně,“ upřesňuje.

Přestavba plzeňského nádraží se už rozeběhla  

Vzhledem k  tomu, že se projekt v  Plzni nedotýká jen drážních objektů, je sdružený i investor. Pod SŽDC spadá asi 90 % zakázky, hlavně přestavba osobního nádraží a modernizace kolejového rozvětvení ve směru na Cheb či navazujících částí jižních kolejí. Pro stavbu v lokalitě kolem Mikulášské ulice – včetně zahloubení ulice s tramvajovou tratí – a rekonstrukci přednádražního prostoru je investorem statutární město Plzeň.

Stavba v  centru západočeské metropole vyžaduje už od  začátku vysoké nasazení. Zakázku totiž kolegové vysoutěžili až koncem minulého roku, tedy s půlročním zpožděním oproti navrženému harmonogramu, a nebylo proto kdy provést naplánované přípravné práce zahrnující
třeba přeložky některých sítí. Na práci je navíc mnohem méně času, protože milníky stavby se neposunuly. Prvním z nich bude dokončení severního železničního mostu přes Mikulášskou ulici před koncem tohoto roku. Dalším je konec srpna 2018, kdy má jít do provozu celá Mikulášská ulice. Na ní přitom kromě dvou desetidenních výluk bude po celou dobu zachován provoz tramvají. Stavba na železnici přitom vždycky přináší navíc i vysoké nároky týkající se organizace prací během předem vymezených a vždy krátkých výluk a dopravních omezení.

Obyvatelé Plzně i její návštěvníci si od  zauzlované dopravy oddechnou až v prosinci roku 2018, kdy druhá etapa modernizace hlavního plzeňského vlakového nádraží skončí. Aby se to včas a kvalitně podařilo, popřál stavbařům z  divize  5 také  obchodní ředitel Metrostavu Ing. Milan Veselský. Spolu s dalšími pozvanými hosty přitom při slavnostním zahájení stavby stál na průchozím balkonu v průčelí staniční budovy, jehož rekonstrukce je také součástí projektu a má ji opět na starost tým divize 5 Metrostavu.

Uzel na plzeňské dopravě

02_2017.pdf

Noviny Metrostavu číslo 2/2017 

V největší české nemocnici v Motole znají Metrostav víc než dobře. Spolupráce týmu Josefa Majera z divize 9 s vedením tohoto zdravotnického zařízení se totiž počítá na roky. Dnes tu stavbaři odvádějí výbornou práci hned na čtyřech zakázkách. Rekonstruují pavilon E, dětskou polikliniku, a budují s ní související monolitickou schodišťovou věž zvanou vertikála Ekv a lávku pro pěší. Dále pokračují v přestavbě pavilonu H.
„Objekt polikliniky je v současné době odstrojen až na holý skelet. Ten musíme zpevnit a sanovat, abychom mohli následně dostavět na střeše budovy další monolitickou konstrukci,“ popisuje Josef Majer. Budova pak získá i nový kabát s pásovými okny, bude zateplena a obložena
kovovým obkladem. Uvnitř stavbaři prostor nově rozčlení většinou sádrokartonovými příčkami a doplní podlahami z litých směsí. „V zásadě se postup prací ve srovnání s předchozími rekonstrukcemi, které jsme prováděli
v Motole, nemění. Pouze některé prvky, systémy a řešení jsou navrženy pro jiný způsob využití. Zatímco dříve přestavovaná křídla dětské nemocnice sloužila pro lůžkovou část a zahrnovala i vyšetřovací pracoviště a operační sály, v poliklinice se budou nacházet hlavně vyšetřovny ambulantních lékařů,“ upřesňuje Josef Majer. Proto bude objekt mimo jiné vybaven nejen potrubní poštou nebo vozíkovou dopravou, ale i archivačním systémem pro kartotéky.
Náročné skloubení několika staveb najednou.
Pravděpodobně nejnáročnější je podle vedoucího projektu koordinovat všechny zakázky tak, aby jejich jednotlivé kroky na sebe navazovaly. Například schodišťovou věž (vertikálu Ekv) stavbaři ještě nemohli dokončit, protože
některé její konstrukce a především rozvody a provozní soubory úzce souvisejí se sousední poliklinikou, jejíž rekonstrukce stále probíhá. „Dokončení vertikály považuji za reálné do konce letošního roku, následně bude probíhat zkušební provoz a kolaudace. Předpokládám, že pravděpodobně společně s objektem polikliniky,“ odhaduje vedoucí projektu. Na rekonstrukci polikliniky úzce navazuje i vedlejší výstavba lávky pro pěší. Stavbaři momentálně provádějí piloty v její nové části. Další postup prací bude opět záviset na průběhu rekonstrukce polikliniky.
Pavilon E (foto) i všechny ostatní zakázky v pražské fakultní nemocnici Motol včetně objektu H, o kterém jsme psali posledně, by měla divize 9 dokončit nejpozději do poloviny příštího roku.


Další rekonstrukce v motolské nemocnici

Metrostav Development a.s. reaguje na realitní boom otevřením nového Realitního centra. Je umístěno v těsné blízkosti vznikajícího developerského projektu Palmovka Open Park, kterým Metrostav Development pokračuje v projektu Palmovka Park, jehož cílem je rozvoj lukrativního okolí stanice metra Palmovka. To by se mělo v budoucnu stát protipólem rušné oblasti kolem stanice Anděl.
Prostřednictvím Realitního centra bude Metrostav Development nabízet a uskutečňovat prodeje a pronájmy rezidenčních a komerčních nemovitostí. „V nejbližší době bude centrum sloužit pro klienty se zájmem o pronájem kancelářských prostor právě v bezprostředně sousedícím administrativním projektu Palmovka Open Park,“ říká Ondřej Buršík, obchodní ředitel Metrostav Development. „V rezidenčním segmentu budeme naše nové Realitní centrum využívat pro podpisy smluv s klienty na současných bytových projektech Byty Na Vackově a Viladomy Na Vackově,“ dodává. 
Interiér Realitního centra byl navržen nadčasově architektem Borisem Redčenkovem se studia A69 – Architekti s.r.o., jenž je dvorním architektem celé budovy Palmovka Park II. Centrum se nachází v dochozí vzdálenosti od stanice metra B Palmovka, v přízemí moderní budovy Palmovka Park II, ve kterém sídlí i mateřská firma developera, Metrostav a.s.


O společnosti Metrostav Development a.s.
Zastřešuje developerské aktivity Skupiny Metrostav. Pro své klienty vytváří výjimečnou architekturu s důrazem na užitnou hodnotu, design a odpovědnost k životnímu prostředí. Za dobu své existence dokončila společnost více než 2 000 bytů v desítce projektů a řadu administrativních budov. www.metrostavdevelopment.cz 

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Nová Palmovka - Záchranka v příštím roce?

Bagry a pyrotechnici

Noviny Metrostavu číslo 3/2017

Z miliardové radnice bude příští rok sídlo záchranky

EMOCE UTICHLY, STAVBA POMOHLA

STAVBA V ŽELEZNIČNÍM UZLU PLZEŇ

Nevidomé Květě »zabral« developer chodník: Za to nabídl, že jí přecvičí psa

Jediný český projekt ve finále mezinárodní realitní soutěže MIPIM Awards 2017

Uzel na plzeňské dopravě

Noviny Metrostavu číslo 2/2017

Další rekonstrukce v motolské nemocnici

Metrostav Development otevírá na Palmovce nové Realitní centrum

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích