Napsali o nás

Stavebnictví, které vždy s předstihem oznamovalo nástup hospodářské prosperity (ale i krize), se na přelomu minulého a tohoto roku dostalo do útlumu. Začaly se naplňovat obavy stavařů a realitních odborníků, že nebude co stavět..

Úmorné administrativní a zákonné procedury, zdržení nebo zastavení stavebních projektů kvůli neplatné analýze vlivu na životní prostředí (EIA) a skluzy v projektové přípravě jsou hlavními příčinami, proč na konci loňského a začátkem letošního roku stavební výroba uprostřed hospodářské konjunktury vykázala propad. Časopis Development News již dříve citoval obavy ředitelů stavebních firem před touto situací. V pravidelné kvartální analýze českého stavebnictví, která mapuje hodnocení letošního 1. čtvrtletí a očekávání manažerů stavebních firem do budoucna, tyto obavy potvrzují respondenti výzkumu, na němž je analýza založena.

NESTAČÍ JEN CHTÍT

Od ledna do března 2016 se stavební produkce meziročně snížila o 8,8 %, přičemž pozemní stavitelství kleslo o 9,9 %, inženýrské o 5 %. Ještě v dubnu pokles pokračoval, stavebnictví meziročně snížilo svou produkci o 13,7 %, z toho pozemní stavitelství o 12,8 %, inženýrské o 15,5 %. „V tomto roce očekávám vývoj stavebnictví v oblasti stagnace nebo mírného poklesu, což bude způsobeno propadem v čerpání evropských fondů oproti roku 2015 a nedostatkem připravených investic. Příští rok by už mohl být ve fázi mírného růstu, pokud se podaří vyřešit problém EIA,“ hodnotí v kvartální analýze sdružení CEEC Research Pavel Pilát, generální ředitel společnosti Metrostav.
	„Nastartování nových investic bude potřebovat kvalitní práci a svůj čas. Dalším ovlivňujícím faktorem je skutečnost, že řada záměrů, o nichž se hovoří především v oblasti infrastruktury, není po stránce projekční či procesní připravena tak, aby mohly vznikat v termínech, které se očekávají,“ říká tamtéž František Vaculík, předseda představenstva stavební společnosti PSJ a dodává: „V přípravě nových projektů chybí koncepce dalšího rozvoje infrastruktury a, zdá se, že i kompetentní lidé zodpovědní za vypracování takové koncepce.“

ZAKÁZKY LONI UBÝVALY

Nepříznivý trend signalizovala statistika vývoje stavebních zakázek již ve 2. pololetí loňského roku. Veřejných zakázek ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně ubylo o 5,8 %, v posledním kvartálu o 24,9 %, měřeno jejich hodnotou. Zakázky soukromého sektoru ztrácely 14,9 %, resp. 12 %. V 1. čtvrtletí sice počet zakázek letos meziročně vzrostl o 22,7 %, jejich hodnota však byla o 9,2 % nižší (absolutně klesla na 32,6 mld. Kč, z toho přibližně 1 : 1 činily zakázky z pozemního a inženýrského stavitelství), z toho v pozemním stavitelství pokles hodnoty činil 6,1 %, v inženýrském 12 %.
	„Nemyslím, že by měla výrazně růst poptávka ze strany soukromého či veřejného sektoru. Naopak, hrozí propad velkých dopravních staveb způsobený neschopností vlády včas vyřešit problémy s EIA,“ soudí Radoslav Dvořák, šéf společnosti INOS Zličín. „Stavební firmy se stále více budou též potýkat s nedostatkem lidí na technických i dělnických postech.“ Ačkoli většina ředitelů stavebních firem letos očekává mírný růst odvětví, ředitel S. O. K. stavební Josef Netík se naopak obává poklesu. „Meziroční index cen stavebních prací byl vždy, bez výjimky, kladné číslo, často i více než 5 %, a to až do roku 2009. Od té doby po dnešek však ceny ve stavebnictví v ČR poklesly zhruba o 3 %. Z této informace si dovoluji zkonstruovat zjednodušenou úvahu, že skrytý deficit ve výši cen stavebních prací činí minimálně 10 %,“ říká J. Netík a upřesňuje: „Vzhledem ke skutečnosti, že takto velká cenová disproporce stále přetrvává, bez tendence ke srovnání, usuzuji, že nabídka i nadále významně převyšuje poptávku a pokračování růstu našeho stavebního sektoru se tak odkládá na pozdější dobu.“
	Mírný růst stavebnictví letos očekává 66 % ze 113 ředitelů stavebních firem, dotazovaných v rámci šetření CEEC Research. Je to méně než v předcházející kvartální analýze, kdy ve zlepšení doufalo 77 % respondentů. Pokles očekávají 34 % stavebních společností, zatímco v lednu to bylo 21 %. „Výhled na rok 2017 ukazuje na velice podobný vývoj. Firmy predikují jen minimální růst na úrovni 1,5 %,“ shrnuje studie CEEC Research.

VÁZNE ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

Mírný optimismus nabízí statistika veřejných zakázek. Letos bylo v 1. kvartálu vypsáno 805 výběrových řízení, téměř o pětinu více než ve stejném období loni. Jejich hodnota stoupla meziročně o 3,7 %. Avšak skutečně zadáno jich bylo o 41,8 % méně v celkové hodnotě.
	Přesto ředitelé projekčních kanceláří hledí do budoucna s větší důvěrou než šéfové stavebních firem. Podle jejich názoru letos vzroste trh projektových zakázek o 6,6 %; na růstu se shoduje 80 % respondentů průzkumu CEEC Research. Přitom 83 % dotazovaných očekává růst zakázek ze soukromého sektoru, 79 % ředitelů z veřejného sektoru.
Objektivními brzdami růstu stavebnictví letos zůstávají nezvládnutá řízení podle evropských pravidel EIA, což se projeví zejména v inženýrském stavitelství, a dále komplikované řízení ohledně získávání stavebního povolení. To se týká zejména soukromých investorů a stavebníků v pozemním stavitelství. Pomoci by naopak měly novely stavebního zákona a zákona o zadávání veřejných zakázek. Účinnost legislativních změn však nastane až na konci stavební sezony.
	Celkově tedy stavebnictví může očekávat velmi mírný růst (do 1 % za rok) koketující se stagnací. Přičemž ředitelé středních a malých společností se shodovali na růstu o 1,3 %, ředitelé stavebních firem v pozemním stavitelství odhadovali růst o 1,7 procenta. Velké stavební firmy podstatné zlepšení v zadávání velkých projektů neočekávají, jejich odhady letošního růstu stavebnictví se pohybují kolem 0,2 %. Toto mírné zlepšení by se mělo odehrávat v segmentu pozemního stavitelství. Společnosti, které se věnují inženýrskému stavitelství, letos očekávají pokles produkce.

Hlasatel prosperity hlásá problém

Na místě velkoprodejny z doby reálného socialismu, která ve vzpomínkách návštěvníků nezanechávala nejlepší architektonické dojmy, vznikají v centru Pece pod Sněžkou moderní apartmány Svatý Vavřinec.

Součástí projektu, který je výjimečný lokalitou, konceptem, vybaveností, architekturou i designem, bude 88 horských apartmánů určených k prodeji a následnému pronájmu, podzemní garáže a komerční parter se supermarketem, lékárnou, restaurací a širokou škálou dalších služeb. Investorem stavby je společnost Kubík Sněžka s.r.o., Praha, generálním dodavatelem Metrostav a.s. Stavba byla zahájena v dubnu 2016 a dokončení komplexu se plánuje na jaro 2018.

UNIKÁTNÍ KONCEPT

Nejzajímavější na projektu je jeho koncept, který v českých podmínkách realizuje Svatý Vavřinec jako jeden z prvních. „Mnoho českých investorů v Alpách zaznamenalo zajímavý způsob investice, který je v zahraničí zcela běžný, ale u nás stojí teprve na samém počátku. Investor koupí (nejčastěji na hypotéku) apartmán v horském projektu. Následně podle své úvahy využívá apartmán pro sebe a po zbytek času svěřuje apartmán zpět developerovi do pronájmu. Taková investice tak kombinuje radost z užívání apartmánu na straně jedné s jistým a pravidelným výnosem na straně druhé. Pronájem splatí hypotéku a poté už apartmán pouze vydělává. Podobný produkt zde, ve srovnatelném rozsahu doposud nikdo nenabízel. Přitom jde o tzv. hmatatelnou, jistou investici v podobě nemovitosti, a to mají čeští investoři rádi,“ říká Ing. Martin Kubík, majitel developerské společnosti.

VŠE POD JEDNOU STŘECHOU

Vybavenost objektu je pro úspěšnost pronajímání klíčová. Vedle apartmánů objekt nabízí parkování v podzemních garážích, supermarket, lékárnu, recepci, lobby s krbem, vinárnu, vinotéku, restauraci, originální krkonošské wellness, privátní wellness, lyžárnu, skiboxy, herny pro děti, teenagery a pro dospělé i další obchodní prostory pro servis lyží či obchod se sportovním oblečením. To vše bude k dispozici majitelům apartmánů a návštěvníkům tzv. suchou nohou. „Při koncipování architektonického návrhu jsme se snažili maximálně oprostit od toho, jak se doposud na českých horách stavělo a navrhnout objekt s takovou vybaveností, jaká zatím nemá na našich horách obdoby, říká Ing. arch. Jiří Opočenský z architektonické kanceláře ov-a (Opočenský Valouch architekti). Právě ta zvítězila v architektonické soutěži deseti vybraných architektonických ateliérů, kterou uspořádal investor pro realizaci projektu Svatý Vavřinec. Porota v čele s architektem Josefem Pleskotem vyzdvihla promyšlené a originální řešení celého projektu. Důraz na architekturu, design a kvalitní grafiku je patrný i z řešení interiéru objektu, na němž se vedle ateliéru ov-a podílí také studio edit!.
	Lidé chtějí být v centru dění, mít všechno včetně lyžařského areálu na dosah a přitom mít blízko do přírody. Umístění projektu v samém centru horského městečka, které je srdcem Krkonoš, to beze zbytku splňuje.

Pec pod Sněžkou mění tvář

Pro média

Noviny Metrostavu

11-12_2016.pdf

Noviny Metrostavu číslo 11-12/2016 

Prosklené zastřešení pražského hlavního nádraží je po roce prací z poloviny opravené

PRAHA Známé zažloutlé skleněné tabulky nad nástupišti hlavního nádraží v Praze dlouhá léta vítaly turisty přijíždějící do Prahy. Alespoň částečně to už přestává být pravda. Do poloviny haly po roce oprav už proniká sluneční svit skrz nová, čirá skla.
	„Nacházíme se na konci páté etapy a zhruba v polovině celé rekonstrukce,“ říká vedoucí projektu Jan Krajdl z firmy Metrostav, která má opravy nádraží na starosti. „Nyní dokončujeme kompletní výměnu zastřešení a zasklení světlíků a svislých výplní ve východní části nástupiště čirými skly a v červenci začneme s opravami v západní části, která přiléhá k Fantově budově,“ popisuje. Skla ve světlíku byla podle něj zčernalá nejen kvůli prašnému vzduchu, ale také kvůli parním lokomotivám. Výměna tabulek tak zbavila část nástupiště potemnělé atmosféry.
	Stavaři už však pozorují, jak nová střecha stárne. „Přesto už se část nově zasazených skleněných výplní stihla nepatrně ztmavit. Na tabulkách zasazených teprve v prosinci 2015 lze ve srovnání s nedávno usazenými skly rozpoznat zežloutnutí kvůli usazenému smogu,“ uvedl Krajdl.

Rez udělala z tlusté oceli papír

Opravu historického zastřešení hlavního nádraží Metrostav rozdělil na dvě části, východní část s nástupišti 4 a 3 a západní část s nástupišti 2 a 1. Jednotlivé opravy byly rozvrženy celkově do sedmi etap, aby bylo možné rekonstrukci provádět za běžného provozu.
	Prvního července začne předposlední etapa ve druhé části haly. Nejdříve bude nutné demontovat zasklení, střešní plechy a světlíky. Následně se konstrukce očistí od původních nátěrů vysokotlakou vodou. „Poté statik určí stupně poškození nosné ocelové konstrukce a celkový rozsah oprav, po kterých bude aplikována třívrstvá protikorozní ochrana,“ vysvětluje postup rekonstrukce vedoucí projektu.
	K masivnímu poškození korozí došlo také u některých nosných konstrukcí. Třeba při opravě první části haly narazili pracovníci Metrostavu na tak silnou rez, že centimetrovou ocel sloupů dokázala ztenčit na tloušťku jediného listu papíru.
	Přes veliký rozsah prací nebylo doposud nutné omezovat vlakovou dopravu. Došlo jen k několika úpravám jízdních řádů a krátkodobému odklonu vlaků na nepříliš vzdálené Masarykovo nádraží.

O sto milionů dráž

Historickou část zastřešení nádraží vlastní Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Samotná budova nádraží společně s prvním nástupištěm je zatím v majetku Českých drah. To se však změní, na prázdniny je totiž naplánován převod majetku mezi těmito dvěma státními firmami.
	„Správa železniční dopravní cesty, která je v roli příjemce nádraží, je na prodej části závodu Českých drah připravena. Vládou předpokládané datum transakce je 1. července 2016,“ uvedl k nákupu mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský.
	Dvouletá rekonstrukce měla původně vyjít na půl miliardy korun, ale díky rozsáhlé korozi se cena pravděpodobně vyšplhá o dalších téměř sto milionů. Ze stejného důvodu se oddálí termín dokončení opravy, z května 2017 na listopad příštího roku.

Fakta Obnova hlavního nádraží * Opravy zastřešení byly rozvrženy do sedmi etap v rozmezí od února 2015 do listopadu 2017. * Rozpětí střešních oblouků je 33 metrů a výška haly 18 metrů. * Kvůli zajištění přístupu ke konstrukcím bylo namontováno 330 tisíc metrů krychlových lešení. * Skla ve světlících byla v historii vyměňována za skla z různých materiálů jako drátosklo a z polykarbonát. * Dva ocelové oblouky držící klenbu na konci severního nástupiště byly zcela zrezivělé vinou dešťů a parních lokomotiv, které zde v minulosti zastavovaly.

***

„Nyní dokončujeme kompletní výměnu zastřešení a zasklení světlíků a svislých výplní ve východní části nástupiště čirými skly a v červenci začneme s opravami v západní části, která přiléhá k Fantově budově.“ Jan Krajdl Metrostav

Nástupiště září jako před sto lety

   Umístění betonárky pro opravu dálnice ve vyškovských Opatovicích dál budí emoce.
Metrostav tvrdí, že má souhlas stavebního úřadu města. Vedení radnice to popírá.

Vyškov – Opatovice, Dědická, 9. května, Havlíčkova, Dukelská, Nádražní, náměstí Čsl. armády, Křečkovská. To je oficiální trasa, kterou za den projedou přes Vyškov kvůli betonování při opravě dálnice D1 stovky těžkých nákladních aut společnosti Metrostav. Akce, o níž jako první informoval minulý týden Vyškovský deník Rovnost, vzbudila obavy nejen u vedení Vyškova, ale doslova i paniku mezi obyvateli města.
	Jak podotkl vyškovský starosta Karel Goldemund, zhotovitel akce naprosto špatně a bez konzultací s městem umístil betonárku v lomu v Opatovicích. „A navíc nesplnil podmínky dané stavebním povolením vydaným ministerstvem dopravy.
V podstatě nás postavil před hotovou věc, “ zmínil Goldemund s odkazem na to, že kdyby se firma ozvala včas, mohli s policií a správou a údržbou silnic najít řešení, které by mělo co nejmenší dopad na dopravu a život ve městě.
	I přes jeho vysvětlení, proč radnice nemohla reagovat, jsou však někteří obyvatelé Vyškova a místních částí rozhořčení. Například Jana Vrtílková. „Nevěříme tomu, že město o ničem nevědělo. Stavební povolení se přece muselo vydávat a projednávat ve Vyškově. A že by starosta o takové gigantické akci, kdy má centrem města denně projíždět kolem pěti set nákladních aut, nevěděl, se mi nechce věřit,“ řekla Vrtílková. Také mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha sdělil, že vyškovský stavební úřad informace měl. „Dodrželi jsme všechny právní předpisy. Informovali jsme příslušný báňský úřad a záměr instalovat betonárku dostal k vyjádření i stavební úřad ve Vyškově. Od toho betonárka získala souhlas s provozováním zařízení,“ uvedl Kostiha.
	To však starosta Vyškova odmítá. „Metrostav umístění betonárky skutečně projednával. Ale pouze s báňským úřadem. Není pravda, že se obrátil i na stavební úřad města. My jsme se o všem skutečně dozvěděli až minulé pondělí. A trasy jsme s Metrostavem projednávali na schůzce, kterou jsem podnítil já. Z jejich strany nikdy žádná iniciativa nebyla,“ zdůraznil Goldemund. Vzhledem k časové tísni už město podle něj má leda šanci zaměřit se na dodržování dopravních předpisů ze strany řidičů dopravujících materiál. A to jak ve spolupráci se státní policií, tak vyškovskými strážníky. Jejich velitel Petr Sedláček vzkázal, že se zatím žádných přestupků nedopustili.

Metrostav: souhlas máme

A přestože zatím nezaznamenali ani poškození silnic, radnice se dohodla se správou a údržbou silnic na pořízení detailní dokumentace před akcí, v jejím průběhu i po skončení. „Škody budeme po Ředitelství silnic následně vymáhat,“ doplnil Goldemund. K dokumentování vyzval obyvatele na sociálních sítích i dědický osadní výbor. Po poradě s právníkem doporučuje nafotit stávající stav domů zvenku i zevnitř.
	Podle Kostihy ale nebude situace na vyškovských silnicích tak dramatická. Co se pak týká vyjádření radnice, to, že o trasách nevěděla, Metrostav překvapilo. „Ale nerozporujeme jej,“ řekl Kostiha s tím, že povinnost projednat trasy je jak podle stavebního povolení, tak i na základě zákona uložena investorovi, tedy Ředitelství silnic a dálnic. Metrostavu pak z obchodních podmínek, které má s ředitelstvím domluvené, vyplývá povinnost předat objednateli v zákresu a popisu všechny přístupové cesty.
	Podle něj je tedy možné, že si ředitelství obchodní podmínky vykládá jinak a došlo k nedorozumění. „My jsme z výkladu zákona předpokládali, že věc s Vyškovem projedná ředitelství. Podnik možná zase předpokládal, že to uděláme my.
Mohlo dojít k nezáměrnému procesnímu pochybení,“ naznačil Kostiha.

16 dní má přes Vyškov jezdit od šesti ráno do šesti večer těžká nákladní doprava. Termíny pak záleží na počasí.

Metrostav: betonárku úřad povolil

Většina stavebních společností očekává, že novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) zpomalí výstavbu. Největší obavy mezi stovkou oslovených ředitelů domácích stavebních firem panují z veřejného projednávání a možností aktivistů nebo jiných sdružení protahovat povolování staveb. Vyplývá to z analýzy společností CEEC Research.
	Novely zákona EIA a jejího vlivu na zpoždění staveb se obávají především velké stavební společnosti s minimálním ročním obratem 200 milionů korun. Jako problém to vnímá 86 procent ředitelů těchto firem. Podobné je to mezi firmami, které se zabývají především stavbou dopravní infrastruktury. Výrazné obavy panují ohledně projektů, u nichž bylo posouzení vlivu na životní prostředí vyhodnoceno ještě před vstupem ČR do Evropské unie v roce 2004. Podle odhadů se to týká více než stovky staveb zhruba za 130 miliard korun. To je téměř třetina celého výkonu českého stavebnictví za rok 2014.
	„Zákon způsobil v rámci svých přechodných ustanovení situaci, kdy desítky projektů, zejména dopravní infrastruktury v pokročilém stádiu přípravy a rozpracování, bude nutné pozastavit a jejich realizaci odložit. Tím se zásadně zdrží realizace dlouhodobě připravované dopravní infrastruktury potřebné pro život a podnikání v Česku,“ uvedl generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát.
	„Bohužel, vzhledem ke komplikacím se získáním výjimky EIA od Evropské unie pro připravované velké infrastrukturní projekty očekáváme pokles českého stavebnictví na letošní i příští rok. Stavebním firmám mohou vzniknout problémy s naplněním výrobních kapacit,“ dodal člen představenstva pro dopravní stavby firmy Porr Antonín Dáňa.

NOVELA EIA ZPOMALÍ VÝSTAVBU V ČR

Nosné konstrukce lze rozdělit mnoha způsoby, jeden z možných je dle materiálu. Ve stavebnictví jsou dnes nosné konstrukce vyráběny nejčastěji z betonu a oceli, ale též ze dřeva, skla nebo jiných kovů než ocel. Prosazují se také nové materiály na bázi vlákny vyztužených kompozitů, obvykle se skleněnými nebo uhlíkovými vlákny, říká prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng., expert pro betonové konstrukce společnosti Metrostav a.s.

*Nové betony, nové technologie - co čeká stavebnictví v oblasti nosných konstrukcí?

	V poslední době je patrný rozvoj v oblasti vývoje materiálu - máme nové betony, tzv. ultra vysokopevnostní betony, které zároveň jsou velmi odolné proti účinkům prostředí, tedy velmi trvanlivé. Beton je téměř vždy vyztužen, objevují se i výztužné a předpínací oceli vyšších pevností. Výsledkem je snížení objemu nosné konstrukce, tedy i její hmotnosti méně náročné podpůrné konstrukce a větší užitný prostor např. v pozemních stavbách. Další oblastí je rozvoj v technologiích výstavby. Hledají se postupy k vylehčování konstrukcí a zrychlení výstavby a to u novostaveb i u oprav a rekonstrukcí.

*Zavádění progresivních technologií bývá spojeno s mnoha problémy. Je tomu i v těchto případech?

	V současné době je legislativa tak rozvinuta, že zavádění nových materiálů a technologií se stává složitým problémem. Příkladem může být již zmíněný ultra vysokopevnostní beton. Dosud neexistují normy, které by upravovaly jeho použití, máme pouze různá doporučení ze zahraničí, která nemají status normy. Neexistují ani další schválení a certifkáty. Někdy se podaří postavit experimentální stavbu pro menšího investora, např. lávka přes Labe v Čelákovicích, (dodavatel Metrostav a.s.), avšak rozšíření bude čekat na dokončení příslušných předpisů. Např. v Německu, kde je tento materiál vyvinut již několik let, existuje velice málo realizací právě z těchto důvodů. Naopak např. v Malajsii, kde zřejmě legislativa není tak dokonalá, bylo postaveno již 50 mostů a další se staví.

*Délka přípravy staveb asi není tím nejlepším motorem, který by umožňoval zavádění nových technologií?

	Od koncepčního projektu do realizace stavby často uběhne dlouhá doba. Projekt bývá zpracován bez znalosti budoucího dodavatele a v době realizace může být již zastaralý. Ve výběrovém řízení je vybrán dodavatel, který má stavbu postavit. Ten disponuje určitými zkušenostmi a technologiemi. V minulosti bylo obvyklé, že navrhl úpravu technologie výstavby nebo dokonce projektu s cílem buď zjednodušit výstavbu a v konečné fázi i stavbu zlevnit, nebo zkrátit dobu výstavby. Takové úpravy bývaly investory vítány, protože jim přinášely prospěch. Ze své zkušenosti mohu uvést příklad výstavbu tunelů metra pod Vltavou na trase C nebo most přes Rybný potok na D8, kde vlivem úprav projektu byla zkrácena doba výstavby o jeden rok. Bohužel dnes jsou takové úpravy prakticky nemožné, protože zejména pokud jsou stavby fnancovány z dotací z Evropské unie, jsou změny limitovány fnančně, a to u nás mnohem přísněji než původní předpisy EU požadují, a dále investoři nemají vůli rozhodovat o změnách staveb. V konečném důsledku nejsou výhodnější návrhy realizovány. Tento velmi neflexibilní systém vede k neefektivní výstavbě a nemožnosti reagovat na měnící se podmínky během času.

*Stavební dílo vzniká součinností mnoha subjektů. Jaká je tato spolupráce v praxi?

	Máte na mysli kvalitu projektu - to je citlivé téma. Na projektu zejména u pozemních staveb se podílejí architekti a projektanti nosných konstrukcí. Kvalitní projekt by měl vznikat v jejich úzké spolupráci. V mnoha případech tomu tak není a projektant nosné konstrukce se snaží splnit i z konstrukčního hlediska nevýhodné požadavky architekta, místo aby společně nalezli optimální řešení. To je první důvod pro vznik řady problémů a často nevýhodných a drahých řešení. Dalším problémem je výběr projektanta podle nejnižší ceny. Projektování je činnost z hlediska stavby poměrně málo nákladná, za to však velmi zodpovědná a právě při projektování lze nalézt optimální řešení celé stavby. Na projektu nelze šetřit. Dobře zpracovaný projekt je podmínkou, aby konstrukce byla bezpečná, funkční a trvanlivá. Bohužel řada závad i na relativně nových konstrukcích ukazuje, že projekty v mnoha případech kvalitní nejsou a že následné opravy jsou násobně nákladnější než kvalitní projekt. U nás je zaveden systém autorizovaných inženýrů, kteří nesou za projekty zodpovědnost. Neexistuje však jejich kontrola. U složitých konstrukcí není rozumné nechat projekty realizovat bez nezávislé kontroly. Kontrolní systém je zaveden ve většině vyspělých zemí, avšak u nás dosud ne. Někteří dodavatelé si významné projekty překontrolují na vlastní náklady, takový postup však nelze považovat za systémový. Mělo by být v zájmu především investora, aby kontrolou projektového řešení ověřil, zda jsou všechny jeho požadavky splněny a konstrukce jsou správně navrženy. Řada autorizovaných inženýrů by nezávislou kontrolu významných projektů vítala. Navíc při kontrole může vzniknout idea vedoucí k lepšímu řešení. Rostoucí počet závad na projektech, ale i při realizaci staveb vedl Českou asociaci ocelových konstrukcí a Českou betonářskou společnost ČSSI k iniciativě navrhnout úpravy stavebního zákona, kde by měla být nezávislá kontrola významných projektů zavedena. **

KVALITA PROJEKTU je dost citlivé téma

Administrativní palác za 300 milionů korun na rohu Mánesovy a Lidické ulice se má stát novou dominantou Budějovic. Do léta příštího roku chtějí mít investoři hotovou hrubou stavbu.

ČESKÉ BUDĚJOVICE Devět let připravovaný projekt na administrativní centrum postavené na okraji jádra Českých Budějovic je ve finále. V úterý poklepali symbolicky zástupci investora a stavebníka na základní kámen. Stavba pětipatrového kolosu se dvěma patry podzemních garáží a devíti tisíci čtverečních metrů komerční plochy bude trvat ode dneška dvacet měsíců.
	„Pozemek jsme zakoupili v roce 2007 a určitě jsme tehdy nečekali, že potrvá devět let, než poklepeme na základní kámen,“ připomněl genezi jednatel investorské firmy Piano Business Center Michal Záveský. Investice vyjdou přibližně na 300 milionů korun.
	Už dříve pro MF DNES poznamenal, že skluz způsobila určitá stagnace ekonomiky v Česku, která se dnes znovu oživuje. Zájem o kvalitní kanceláře zase roste. V současné době má společnost předběžně nasmlouvanou zhruba polovinu kapacity centra. Za jaké ceny a kdo bude největším nájemcem, to Záveský neprozradil.
	„V mezidobí jsme dopracovávali projekt. Kromě variabilního uspořádání ploch v patrech zde budou podzemní garáže pro 112 stání. Pronajmout lze i celé podlaží s plochou až 1 800 čtverečních metrů. Přínosem pro město bude nabídka až 700 pracovních míst,“ zdůraznil Záveský. Kromě kanceláří se do Piana vejdou i obchody a restaurace.
	Futuristická budova, která má vzhledem a členěním oken připomínat piano, vznikne na místě bývalého zájezdního hostince U Modré hvězdy. Dnes po něm zbyly jen dvě polorozpadlé budovy, jednu z nich využívalo město ještě v 90. letech jako školní jídelnu.
	Podle Martina Staška, oblastního ředitele jihočeské divize Metrostavu, který bude Piano stavět, přijdou první na řadu demolice. Do zimy chtějí vyhloubit a vybetonovat podzemní patra garáží. S okolními obyvateli paneláků, kterým před devíti lety nebylo po vůli, že je zastíní kancelářská budova a sebere jim parkoviště před domy, chtějí vycházet slušně.
Komfort pro úředníky „V první řadě budeme dělat takzvanou pasportizaci jejich bytů. Zadokumentujeme současný stav. S výbory správy majitelů bytů jsme se dohodli, že v nejbližších dnech uděláme veřejnou schůzi, kde představíme harmonogram stavby a požádáme lidi o trpělivost. Dostanou kontakty na naše vedoucí pracovníky,“ uvedl Stašek.
Staré budovy bude Metrostav rozebírat po částech, aby šel zbytkový materiál využít. Do zimy bude vybetonované podzemí, do léta roku 2017 hotová hrubá stavba. Kromě podzemních parkovišť pro úředníky a návštěvníky nabídne Piano dalších čtyřicet míst pro parkování před budovou, která mohou zdarma využít obyvatelé.
	Investor je přesvědčený, že i když Budějovice disponují relativním dostatkem kancelářských ploch, jen minimum z nich odpovídá současnému standardu. Tvrdí, že klienti dnes hledají kvalitu a zdravé prostředí. „Bonus je dobře dostupné parkoviště. Důležité je samozřejmě umístění a také cena nájmu,“ hodnotí dnešní poptávku ekonomický analytik českobudějovické firmy CEVE Martin Janoušek.
	Nároky na kancelářské budovy potvrzuje i budějovický architekt Jaromír Kročák, mimochodem autor nerealizovaného obchodního centra Černý pelikán. Jeho záměr zastavila právě ekonomická krize a dočasný malý zájem o pronájem ploch. „Kanceláře dnes vypadají jinak než před dvaceti lety. Právě jednu takovou budovu projektovali nedávno moji studenti na Stavební fakultě pražské ČVUT,“ souhlasí Kročák.

Piano nabídne 700 pracovních míst i parkování

102016.pdf

Noviny Metrostavu číslo 10/2016 

Veřejní investoři zadali od začátku roku do konce května stavebním firmám 1477 zakázek za 28,9 miliardy korun. Jejich počet meziročně klesl o 32,5 procenta, hodnota se snížila o 39,4 procenta. Veřejnou stavební zakázku získalo 611 firem, největší objem patřil Metrostavu.

Veřejní investoři zadali od začátku roku do konce května stavebním firmám 1477 zakázek za 28,9 miliardy korun. Jejich počet meziročně klesl o 32,5 procenta, hodnota se snížila o 39,4 procenta. Veřejnou stavební zakázku získalo 611 firem, největší objem patřil Metrostavu. Vyplývá to z údajů inženýrské společnosti ÚRS Praha, které má k dispozici.

Pokles je dán hlavně úbytkem zadání velkých stavebních zakázek především dopravní infrastruktury v souvislosti s přechodem na nové programové období čerpání z evropských fondů, uvedl ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Praha Zdeněk Kunc.

Hodnota zakázek na pozemní stavby meziročně klesla o 37 procent na 8,64 miliardy korun, na inženýrské stavby o 40,4 procenta na 20,25 miliardy korun. Průměrná velikost zakázky byla 19,6 milionu korun, o 2,2 procenta méně než je průměr za loňský rok.

Dvě zakázky nad miliardu

Od ledna do konce května byly zadány dvě velké stavební zakázky s cenou nad miliardu korun. První byla modernizace dálnic D1 v úseku Psáře - Soutice za 1,13 miliardy korun. Zakázku získalo sdružení Metrostav, Swietelsky stavební. Druhou je oprava železniční trati v úseku Opava východ - Olomouc hlavní nádraží za 1,03 miliardu korun, kterou dostala společnost Strabag Rail.

Největším zadavatelem zakázek z vládního sektoru bylo Ředitelství silnic a dálnic (6,5 mld. Kč), následují Správa železniční dopravní cesty (4,23 mld. Kč) a ministerstvo financí (485 mil. Kč). Z komunálního sektoru zadal největší objem zakázek Kraj Vysočina (1,47 mld. Kč).

Veřejnou zakázku na stavební práce získalo do konce dubna 611 firem. Největší objem získal Metrostav, kterému veřejná správa zadala 23 zakázek celkem za 941 milionů korun. Z dalších 25 tendrů za 2,22 miliardy korun bude mít podíl díky účasti ve sdružení s jinými firmami.

Objem veřejných stavebních zakázek klesl o 40 procent

PLZEŇ – Konečně! Po 16 měsících usilovné práce slavnostně dorazil na konec plánovaného tunelu pod plzeňským vrchem Chlum razicí štít Viktorie.

Stroj měl původně vylézt na povrch už loni v listopadu, ale tvrdá skála i mazlavé bláto byly proti. Celý tubus tak dokončila Viktorka až v sobotu. „Kvůli neočekávaně tvrdým spilitům jsme museli denně měnit čtyři až pět řezných kotoučů,“

uvedl šéf stavbařů Metrostavu Štefan Ivor.
I během posledního dne ražby se štít prokousával zbytkem 4150 metrů dlouhého tunelu těžko. „Razicí hlava bude potřebovat repasi, pak ji čeká částečná demontáž a převoz do Kyšic, kde začne razit druhý směr tunelu,“ dodal Ivor.

Viktorka dokončila tunel u Plzně

Razicí stroj Viktorie v sobotu za přihlížení tisíců diváků zcela prorazil první tubus více než čtyřkilometrového železničního tunelu, který roste pod Chlumem u Plzně.

Práci razicího stroje o průměru deseti metrů mohli lidé pozorovat v rámci dne otevřených dveří. Už okolo poledne jich na místě postávaly zhruba dva tisíce. Budování nejdelšího železničního tunelu v Česku si nenechaly ujít všechny generace.

Čekali přes tři hodiny

Právě ve dvanáct hodin měla totiž Viktorie prokousat poslední centimetry jižního tubusu.
	Kvůli jílovité zemině ale bylo nutné razicí hlavu zastavovat a čistit. Řezná hlava se tak na světlo denní prokousala až pět minut po třetí hodině odpolední. Lidé reagovali potleskem.
	Zpoždění celé stavby je ale mnohem delší než jen pár hodin. Podle původních předpokladů se totiž Viktorie měla na plzeňské straně vynořit již na konci minulého roku.
	„Skluz je šest a půl měsíce,“ potvrdil stavbyvedoucí firmy Metrostav Štefan Ivor.
	Problémem byly vysoké přítoky vody, nestabilita nadloží a v neposlední řadě neočekávaná tvrdost horniny.

Druhý tubus příští rok

Druhý tubus by měl být dokončen během příštího roku. Jeho zprovoznění se pak předpokládá v roce 2018, kdy by měla být dokončena i modernizace železničního koridoru v úseku Plzeň–Rokycany za čtyři miliardy korun. Ten cestu z Plzně do Rokycan zkrátí z 20 na 14 kilometrů.

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Hlasatel prosperity hlásá problém

Pec pod Sněžkou mění tvář

Noviny Metrostavu číslo 11-12/2016

Nástupiště září jako před sto lety

Metrostav: betonárku úřad povolil

NOVELA EIA ZPOMALÍ VÝSTAVBU V ČR

KVALITA PROJEKTU je dost citlivé téma

Piano nabídne 700 pracovních míst i parkování

Noviny Metrostavu číslo 10/2016

Objem veřejných stavebních zakázek klesl o 40 procent

Viktorka dokončila tunel u Plzně

Viktorie dorazila první tubus tunelu

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích