Rubanina z tunelů pomůže obci i golfistům

  • 20. 11. 2013 | zdroj: Právo, Ivan Blažek
  • Zpráva

Protihlukový val, rekultivovaný lom, plochy pro travní školky na golfovém hřišti. Tam všude zřejmě skončí ohromné množství materiálu vyrubaného při stavbě čtyřkilometrových železničních tunelů pod Chlumem u Plzně.
Celkem se dá do pohybu na milión kubíků zeminy a nejrůznější horniny vytěžené jak při stavbě dvojice tunelových tubusů, tak při budování navazujících zářezů železničního koridoru. Kdyby se tato hmota uskladnila na ploše fotbalového hřiště, vznikla by gigantická halda o výšce sto padesáti metrů. Realita bude ale samozřejmě jiná.

Val v Kyšicích

„Na deponie máme vytipované dvě lokality u Kyšic, a to ve vzdálenosti dvou až tří kilometrů od stavby,“ řekl Právu Přemysl Krejsa z Metrostavu, který je spolu s firmou Subterra zhotovitelem stavby. Narubaná hornina – jílovitá břidlice nebo spirit – poputuje od razicího štítu po dopravnících k portálu na kyšické straně tunelu. „Materiál pak budeme vozit po staveništi a polních cestách, abychom nezatěžovali obce dopravou, o trasách jednáme se starosty,“ doplnil Krejsa.
Nejvíce na ráně jsou Kyšice, tamní starosta Hynek Sladký (Impuls pro Kyšice) potvrdil, že náklaďáky by měly jezdit mimo vesnici. „I když se s námi některé firmy snaží vyjednat průjezd obcí,“ podotkl starosta. V jednom případě by asi radnice nebyla proti: pokud by se jednalo o převoz materiálu, který by posloužil k vybudování protihlukového valu u dálničního přivaděče – stavba by měla odclonit jižní okraj Kyšic. „Zatím se o ní jedná, hladina hluku v nejvíce postižených domcích se pohybuje na hranici povolených limitů,“ připomněl Sladký. Půl kilometru dlouhý val by spolykal až sto tisíc kubíků vytěženého materiálu.

Travní školky

Dalších sto čtyřicet tisíc kubíků zřejmě pohltí terénní úpravy v okolí známého golfového hřiště v Dýšině, zde se mimo jiné počítá se zavezením až čtrnáct metrů hluboké rokle mezi areálem a řekou Klabavou i s překrytím struskových hald, které připomínají někdejší železářskou slávu regionu. „Na nově vytvořených plochách vytvoříme travní školky, drnové koberce poslouží na výspravy hřiště,“ sdělil Michal Bíman, předseda představenstva společnosti Plzeňský golf park.
Nejvíce materiálu mělo putovat po železniční trati na rekultivaci obřího kaolínového lomu u Kaznějova, čtyřicet kilometrů daleko. „To je příliš, teď se uvažuje spíše o lomu přímo v Kyšicích,“ sdělil Krejsa.

Materiál tam budeme vozit po staveništi a polních cestách Přemysl Krejsa, Metrostav