Návod na to, jak stavět rychleji a levněji

  • 15. 05. 2013 | zdroj: Stavitel, jiki
  • Zpráva

výstavba nového mostu přes Ploučnici je příkladem úspěšné aplikace metody Design & Build.

V srpnu loňského roku bylo ve Vlčím Dole u České Lípy na české poměry neobvyklé pozdvižení. Otevíral se tam most přes řeku Ploučnici, který měl původně stát až letos v únoru. Stavbaři Metrostavu dokázali zkrátit dobu výstavby z plánovaných 42 týdnů na 19, tedy ze zhruba 10 měsíců na čtyři a půl. Investorovi, Libereckému kraji, navíc ušetřili kromě času také nemalé peníze: výsledná cena byla o téměř dva miliony korun nižší než ta, kterou požadovala zadávací dokumentace.

následky povodní

Zakázka byla součástí obnovy infrastruktury po bleskových povodních, které zachvátily region v létě roku 2010. Vodní živel tehdy poškodil či zničil několik desítek mostů, výstavba tohoto druhu tedy v této oblasti začala být velmi žádaná a frekventovaná. Zakázka na nový most přes Ploučnici ve Vlčím Dole byla ovšem v něčem výjimečná. Investor totiž k její realizaci zvolil v Česku nepříliš rozšířenou metodu Design & Build. Tato metoda umožňuje v zadávacím řízení poptat stavbu „na klíč“. Uchazeči tedy mohou nabídnout kompletní servis od zpracování architektonického návrhu a projektové dokumentace přes výstavbu až po předání díla k užívání. V extrémním případě to může vypadat tak, že investor přibližně zformuluje svůj záměr a vybraný zhotovitel ho uskuteční prostřednictvím vlastního řešení od A do Z.
„Osobně jsem se s touto metodou setkal poprvé,“ přiznává vedoucí projektu Jan Müller z divize 8 Metrostavu, jehož tým zakázku realizoval. „Navíc nešlo o klasický Design & Build, protože to byla veřejná zakázka, na kterou se ještě k tomu vztahovala evropská dotace. Museli jsme tedy respektovat zákon o veřejných zakázkách a dodržet spoustu podmínek, které vyplynuly z dotačního programu.“ dostatek času na PříPravU Výběrové řízení proběhlo koncem léta roku 2011. Díky tomu, že se soutěžilo ve stylu Design & Build, zadání nebylo zcela konkrétní a utvářelo se po uzavření smlouvy. Navíc protože veřejná zakázka vyžadovala spoustu administrativy, mohla výstavba začít nejdříve na jaře roku 2012.
Tím získali stavbaři cenné měsíce na doladění detailů s orgány státní správy a dalšími subjekty a také na přípravu samotné stavby. Využili jich bezezbytku, protože cesta od původního relativně volně vymezeného zadání k finálnímu byla velmi náročná.
„Pracovali jsme na několika verzích, lišících se třeba i v použitém materiálu. Uvažovali jsme například o betonové konstrukci. Nakonec se ale ukázalo, že kvůli kritériím veřejné soutěže tato změna není možná,“ říká Jan Müller. Tým Metrostavu se tedy musel vypořádat se dvěma protichůdnými tendencemi. Na jednu stranu se snažil realizovat vlastní řešení, na druhou stranu musel respektovat dotační pravidla a další podmínky.
Nakonec zvítězila varianta s ocelovými plnostěnnými nosníky, spodní železobetonovou mostovkou uloženou na ocelových příčnících a založením na velkoprůměrových pilotách s železobetonovými podpěrami. Toto řešení garantovalo bezpečnost do úrovně 100leté vody, proto vyhovovalo i Povodí Ohře.

kouzlo spolupráce

Po finalizaci zadání přišla zima, stavbaři zpracovali výrobní dokumentaci a mohli se vrhnout na to nejdůležitější: výrobu ocelové konstrukce. Také zde zvolil tým Jana Müllera řešení, které v důsledku vedlo k časovým i peněžním úsporám. Ocelovou konstrukci o délce 22,07 metru si totiž nechal vyrobit od kolegů z divize 3, která se mimo jiné na tyto produkty specializuje. Díky dobré organizaci a spolupráci projektantů byla konstrukce „na míru“ k dispozici dostatečně včas.
Na jaře se museli stavbaři vypořádat s ještě jednou lapálií. Protože v rámci zakázky zařizovali i uzavírky komunikací, bylo na nich i jednání na úřadech o objízdné trase v době výstavby. V období horlivé likvidace povodňových škod nebylo úředníkům co závidět. Nakonec se den před bouráním původního mostu přes Ploučnici ukázalo, že navržená objížďka vede přes most, který rovněž patří k právě rekonstruovaným. Naštěstí se to zjistilo včas a trasa byla upravena.
„Také z toho důvodu bylo moc dobře, že se nám podařilo postavit most v rekordním čase. V té době se v regionu stavělo několik mostů a byla to tam samá uzavírka,“ vzpomíná Jan Müller.

skládačka

Výstavbu nového mostu přes Ploučnici odstartovala demontáž původního mostu, provizorní konstrukce typu Bailey Bridge, která sloužila místním obyvatelům zhruba 20 let. Kolegové z divize 3 mezitím v dílně dokončili novou konstrukci o celkové délce 26,19 metru a šířce 7,3 metru. Pak už začala na místě přehlídka rychlé stavařiny.
„Ocelová konstrukce mostu byla sestavena prakticky za 14 dnů. Převážná část práce se totiž udělala už v dílně. Na místě jsme to pouze sestavili dohromady jako skládačku a svařili,“ vysvětluje Jan Müller. „Konstrukci jsme umístili na dva hlavní nosníky a pak jsme most ztužily příčníky. Potom už zbývala pouze protikorozní úprava dovařovaných spojů, “ dodává.
Rychlou výstavbu s potěšením sledovali i místní obyvatelé. Most přes Ploučnici pro ně totiž vždy byl velmi důležitý. Po zbourání původní konstrukce byla vesnice Vlčí Důl rozdělena, naštěstí pouze na 19 týdnů místo původně plánovaných 42.

zkušenosti

Zakázka na výstavbu nového mostu přes Ploučnici ve Vlčím Dole přinesla mnoho zkušeností nejen stavbařům, ale rovněž investorovi, zástupcům krajské správy. Metoda Design & Build zatím v Česku nemá příliš uplatnění, nicméně představuje moderní přístup k realizaci stavebních zakázek, který přesouvá více odpovědnosti na stavební firmy. V budoucnu bude záležet především na tom, jak si investoři tuto metodu osvojí. Ti soukromí to budou mít pochopitelně jednodušší, ale pouze za předpokladu, že nebudou stavět za peníze z dotace.
„Na této zakázce se také jednoznačně ukázalo, že když se věnuje dostatek času přípravě, doba výstavby se výrazně zkrátí. To přináší užitek všem stranám – nejvíce pak místním obyvatelům, které výstavba tolik neomezuje,“ uzavírá Jan Müller.

***

DESIGN & BUILD PO ČESKU

Definici metody Design & Build lze docela dobře odvodit z doslovného překladu: vyprojektuj a postav.
Investor si vymyslí, co chce postavit, stanoví základní parametry včetně ceny a zbytek už nechá na stavebních irmách. Je to pohodlné, rychlé, efektivní, jednoduché a v zahraničí také poměrně populární (podíl těchto a klasických zakázek je již téměř vyrovnaný). Společnost Metrostav již určité zkušenosti má, tímto způsobem totiž postavila například podzemní nádrže v Loukově.
hlavním rysem zakázek typu design & Build je přenést odpovědnost za projektovou dokumentaci na zhotovitele. zatímco u klasických zakázek soutěží zvlášť architekti a zhotovitelé, zde je ve hře jediné komplexní řešení projektu i stavby.
Součástí zakázky tedy může být poměrně rozmanité spektrum činností. „v ideálním případě stanoví investor přibližné zadání a řekne: postavte nám to. My to navrhneme, vyprojektujeme, zařídíme stavební povolení a další administrativu, zajistíme geologický, památkářský či archeologický průzkum a realizujeme stavbu,“ říká Jaroslav Stuchlík, ředitel oblasti Liberec společnosti Metrostav.
Bohužel s českým zákonem o veřejných zakázkách se metoda Design & Build příliš nesnese. „Je to postavené na hlavu. když změníme projekt, původní řešení se odečte a to nové zaplatí investor ze svého, nikoliv z dotace. takže jakémkoliv odchýlení od původního projektu je velice obtížné obhájit. Z toho důvodu je metoda u nás vhodná spíše pro komerční sektor,“ říká Jaroslav Stuchlík.