Superlaser nahradí vesnici pravěkých zemědělců

  • 21. 05. 2013 | zdroj: Mladá fronta DNES, Pavel Švec
  • Zpráva

Archeologové u Prahy odkryli vesnici starou 7,5 tisíce let. Lidé tu žili nepřetržitě tisíce let a v roce 2015 by se sem měli přestěhovat vědci do areálu Superlaseru ELI, který se začal stavět před pár týdny.

V Dolních Břežanech těsně za jižními hranicemi Prahy žili lidé nepřetržitě od mladší doby kamenné až po novověk. Nyní na stejném místě bude do tří let stát Mekka předních světových vědců – nejvýkonnější laser světa za sedm miliard korun.
Areál budoucnosti tak brzy naváže na tisíce let starou historii osídlení, kterou v Dolních Břežanech více než rok prozkoumávali archeologové Akademie věd. Experti z Archeologického ústavu tu odkryli rozsáhlou vesnici prvních zemědělců z doby zhruba pět a půl tisíce let před naším letopočtem a objev pokládají za největší za poslední dva roky. „Nálezů je skutečně hodně, podařilo se zachytit přes dva tisíce objektů sídlištního charakteru,“ tvrdí vedoucí výzkumu Michaela Mácalová.
Kromě víceméně obvyklých objektů bylo nalezeno několik pozůstatků otopných a výrobních objektů včetně dehtařské pece, studna a také zahloubený dům se šesti pecemi umístěnými po obvodu stavby. „Velmi zajímavým byl též relikt polozemnice, v jejímž interiéru se dochovalo velké množství vypálené mazanice původně tvořící omaz nosné stěny objektu,“ popisuje nález Mácalová.
Přes dvě stě banánových beden archeologové zaplnili cennými nálezy, jako je třeba sedm tisíc let stará neolitická keramika, broušené i štípané kamenné nástroje či unikátní kostěný šperk. „Je tam také kus nádoby, která pochází až z východního Slovenska. Je to důkaz toho, že lidé v té době měli takovéto dálkové kontakty,“ říká vedoucí oddělení záchranných výzkumů Jan Frolík.

Pravěká zvířata doplňují kostry z místního JZD

Přestože se polykulturní sídliště rozkládalo na poměrně rozsáhlé ploše, stopy pohřebních aktivit jsou zde jen mizivé. Jediným dokladem pohřbívání je „chudý“ hrob s poměrně dobře zachovalou kostrou dítěte. „Kromě těchto lidských ostatků jsme objevili ještě několik zvířecích koster. Některé nálezy sice zjevně souvisely s existencí původních objektů JZD, ale ve výplni jedné ze zahloubených pravěkých chat byla odkryta lebka koně,“ vysvětluje Mácalová. Nálezy se však samozřejmě netýkají pouze neolitu, ale i dalších etap lidských dějin. Z nalezených artefaktů lze vypíchnout bronzovou jehlici z doby bronzové či dva keramické kotoučky ve tvaru slunce ze starší doby železné.
„Z úspěchů pracovníků Archeologického ústavu, tedy našich kolegů z Akademie věd, máme radost. I pro nás bude příjemné pracovat na místě, které má tak dlouhou historii,“ tvrdí Jan Řídký z Fyzikálního ústavu AV, jenž na stavbu superlaseru dohlíží.