Přednášky, na kterých se lidé zdarma dozví méně známé, nebo zcela neznámé informace o tunelech metra, kolektorech či systému. I to sebou přináší akce s názvem Na den pod zem. Startuje právě dnes.
První ročník akce byl takový zájem, že se spousta lidí na prohlídku ani nedostala. Pořadatelé proto letos zorganizovali rovnou dva dny pod zemí a nabídku prohlídek rozšířili. Přesto byly všechny termíny během několika minut obsazené. „Zájem jsme čekali, ale ne zcela zaplněné prohlídky ihned po spuštění registrací. Na rozdíl od prvního ročníku jsme kapacitu více než zdvojnásobili,“ řekla Deníku mluvčí projektu Kateřina Chalupová.
Součástí akce jsou ale i výše zmíněné přednášky, na něž není rezervace třeba. Také ty se odehrají v podzemí, konkrétně v Klubu v těsné blízkosti Františkánské zahrady. Na stejném místě bude infocentrum s občerstvením.
Stavbyvedoucí Metrostavu Petr Hybský bude hovořit o pražských tunelech a metru, které bylo zároveň navrženo jako největší protiatomový kryt v Praze.
O přístupných i nepřístupných místech v pražském podzemí povypráví Magdalena Waki Karelová, brněnská spisovatelka a redaktorka.
Jaroslav Hrouda zájemce seznámí s tajemstvími skrytými v podzemí českých a zahraničních hradů. „Můžete se například dozvědět, co se skrývá pod hradem v Hořovicích nebo o pokladu Inkú v polském hradě Tropsztyn,“ podotkla Chalupová.
Průvodci letos zavedou návštěvníky celkem do deseti různých podzemních míst. Patří mezi ně například bunkr na Parukářce, Muzeum studené války v krytu pod hotelem Jalta, vyšehradské kasematy, podzemí Národního divadla i branické skály.
Doprovodný program Na den pod zem Informace a občerstvení Prosecké podzemí
V těsné blízkosti Františkánské zahrady je k dispozici informační centrum s pestrým doprovodným programem a občerstvením pro zahřátí.
Přednášky
sobota Jaroslav Hrouda Tajemství podzemí zahraničních hradů: 10.30–11.30 Tajemství podzemí českých hradů: 15.00–16.00 Magdalena Waki Karelová Nepřístupná pražská podzemí: 11.30–12.30 Přístupná podzemí v Praze a okolí: 14.00–15.00 neděle Petr Hybský Pražské tunely a metro: 14.30–15.30 Výstavy V prostorách Klubu budou vystaveny fotografie Laca Lahody a Magdaleny Waki Karelové. Kolektory Kolektory jsou podzemní stavby, které slouží k ukládání vodovodů, teplovodů, plynovodů, kanalizace, energetických, telefonních i optických kabelů. Pod historickým centrem Prahy vede zhruba 18 kilometrů takových chodeb, pod celou metropolí je jich celkem přes 90 kilometrů. Díky kolektorům se kvůli poruše či údržbě některého vedení nemusí rozkopávat chodníky a silnice, stačí sestoupit do příslušné chodby. Do roku 2015 existovaly dvě prohlídkové trasy. Návštěvníci sestoupili až 40 metrů pod povrch historického centra a mohli vidět technologii výstavby kolektorů, způsob uložení inženýrských sítí, prošli se pod Prašnou bránou, Obecním domem, Týnským chrámem a řadou dalších památek. Pražský magistrát však v rámci protiteroristických opatření prohlídky zrušil. Štoly pod Petřínem Kilometr podzemních chodeb se nachází i v Petříně. Část štol vznikla při těžbě uhlí, železných rud a keramických surovin, zbytek slouží k odvádění vody. Z nitra vrchu totiž vytékají stovky pramenů. Nejdelší ze štol měří 365 metrů, za nejkrásnější je považovaná štola Železitá. Nachází se v ní malé jezírko a krápníky v barvách, které přecházejí od zelené do rudé. Veřejnosti je přístupná štola s označením XXII. Návštěvníci se tam mohou podívat od poloviny dubna do konce října.
Labyrint chodeb, které údajně měří až jeden kilometr, se nachází i pod Starým Prosekem. Převážně na začátku 20. století se tam těžil velmi jemný písek. Za druhé světové války bylo podzemí Hamplovy pískovny, nyní známé jako Močálka, adaptováno na protiletecký kryt. Po válce už sloužilo převážně dětem, které tam vyrážely za dobrodružstvím, v pozdějších dobách také jako úkryt bezdomovcům. Městská část nechala v roce 1999 z bezpečnostních důvodů vstupy do pískoven Močálka i Amerika zazdít, přesto se však lidé stále pokoušejí dovnitř dostat. Radnice Prahy 9 má delší dobu v plánu zpřístupnit chodby Ameriky a zřídit tam naučnou stezku. Jak daleko s projektem je, však není zcela zřejmé. Jedna z legend praví, že když byl v Praze Napoleon, prošel podzemními chodbami z Proseka až do Staré Boleslavi.
Stoky Přes 3600 kilometrů měří stoky, které vedou pod metropolí. Nejstarší vznikla v polovině 12. století pro odvedení odpadní vody ze Strahovského kláštera premonstrátů, šlo ale o výjimku. Budování stok se pohnulo kupředu až v letech 1816–1828, kdy jich bylo postaveno 44 kilometrů a ústily přímo do Vltavy. K dalšímu rozšíření došlo až na přelomu 19. a 20. století. Stavba započala v roce 1898, nový systém zakončený čistírnou v Bubenči začal fungovat o osm let později. Výstavbu dalších stok si vynutilo vytvoření velké Prahy v roce 1920. Stará čistírna, jejíž práci v 60. letech převzala ústřední čistírna na Císařském ostrově, je nyní cennou průmyslovou památkou. V rámci prohlídek s průvodcem zájemci zamíří i do původní stoky. Termíny jsou uvedené na webu čistírny.
Vyšehradské kasematy Spletitý systém podzemních chodeb vznikal v průběhu 17. a 18. století v souvislosti se stavbou barokního bastionového opevnění. Chodby měří celkem přes jeden kilometr, největším podzemním prostorem je Gorlice o rozloze 300 metrů čtverečních a 13 metrů. Při ohrožení sloužily kasematy pro rychlý přesun vojska, Gorlice byla skladištěm střeliva a potravin. Nyní tam mohou návštěvníci obdivovat šest sousoší z Karlova mostu. Kasematy jsou přístupné denně.
Podzemí Staroměstské radnice Pod Staroměstskou radnicí se skrývají stavby z doby vzniku Starého Města pražského. Úroveň ulice byla v té době o několik metrů níž než dnes. Terén města musel být kvůli častým záplavám uměle navyšován, takže již ve 13. století se z původního přízemí stalo sklepení. Nejstarší částí podzemí Staroměstské radnice je románský sál z 2. poloviny 12. století, dochovaly se i základy o sto let mladší věže. Návštěvníci mohou při prohlídce vidět také dvě vězení s vyrytými jmény vězňů na gotickém portálu. Podzemí radnice lze navštívit denně.