PLZEŇ Zatím padlo jen pár prvních stromů v místech, kudy povede nová trať od Ejpovic kolem Kyšic do vyprojektovaného železničního tunelu vrchem Chlum na okraji Plzně. V příštím roce na jaře se obrovský razicí štít zakousne do kopce u Kyšic, zpátky na světlo se vyvrtá asi o rok později mezi Chlumem a současnou železniční tratí z Plzně na Prahu.
Bude dlouhý čtyři kilometry
Až bude v roce 2016 hotový, vrátí do Plzeňského kraje rekord. Se čtyřmi kilometry bude s přehledem nejdelším železničním tunelem v zemi. Po devíti letech. Tunelu na šumavském Špičáku slušel rekord od roku 1876 plných 131 let. To je ale daleká budoucnost. Metrostav u Kyšic začíná budovat zázemí pro stavbu. „V Německu už máme objednaný razicí štít o průměru 10 metrů, už ho začali vyrábět. V Praze jsme při stavbě metra používali stejné, ale ty měly průměr v uvozovkách jen šest metrů. Na obě tunelové roury nám bude stačit jeden štít. Projede z jedné strany plánovaného tunelu na druhou, tam ho dělníci otočí, a pak začne prorážet vedle prvního druhý tubus pro opačný směr,“ popisuje mluvčí Metrostavu František Polák.
Že se stavba tunelu za čtyři miliardy korun blíží, to už poznali na přelomu června a července obyvatelé v plzeňské části Újezd, v části Červeného Hrádku, Bukovce i Kyšic. Majitele rodinných domků, kteří mají studny, už navštívili pracovníci firmy, kteří měřili, kolik mají vody ve studních před zahájením stavby tunelu.
Doubravecký starosta Milan Chalupný včera uvedl, že ještě nejméně rok nebudou obyvatelé vůbec vědět, že štít ukusuje pod zemí další desítky metrů budoucího tunelu. „Podle posledních informací začne stavba od Kyšic. Při ražení tunelu se nebude vůbec střílet. Vytěžená zemina se bude vyvážet jediným možným výstupem, a to bude u Kyšic. To znamená, že obyvatelé Bukovce, Újezdu a Doubravky by minimálně ještě rok vůbec neměli pocítit, že se už tunel buduje,“ říká Chalupný. Obavy, že by se při ražení tunelu mohla propadat zemina jako v Praze při stavbě silničního tunelu Blanka, podle odborníků nehrozí. Na rozdíl od metra, kde se používají razící štíty, se na Blance i střílelo. „Při nasazení razícího štítu není odstřelování horniny možné. V Praze jsme na metru postupovali v průměru o 15 až 20 metrů denně, rekordem bylo 37 metrů za 24 hodin. Při odstřelování na Blance byl postup asi o tři čtyři metry za den,“ prohlásil František Polák z Metrostavu. Navíc okamžitě za razícím štítem, který se dá přirovnat k obrovskému krouhači, dělníci okamžitě sestavují z betonových dílů obezdívku tunelových stěn.
» Pokračování na straně B3 Provrtají Chlum. A vrátí se rekord
» Pokračování ze strany B1 Na plzeňské straně se štít objeví pod Chlumem asi 150 metrů od místa, kde se nyní potkává cesta podél železniční trati s cyklostezkou od svatého Jiří směrem na Újezd. Samotné křížení cest zmizí, je v trase železničního koridoru. „Domluvili jsme se, že silnice pod Chlumem bude i při stavbě uzavřená pro nákladní dopravu. Současná cyklostezka zůstane po dokončení tunelu jen pro pěší a cyklisty. Jedinou výjimku budou mít záchranáři, pro ně to bude příjezdová cesta k tunelu,“ vysvětluje Chalupný.
V letech 2015 a 2016 stavbaři přestaví všechny tři mosty, které jsou mezi výjezdem z tunelu a hlavním plzeňským vlakovým nádražím. Kolem trati budou protihlukové stěny. U parku v Potoční ulici bude průchod pro pěší. První vlak má tunelem pod Chlumem projet na podzim roku 2016. Nová trať zkrátí jízdu mezi Plzní a Rokycany o šest kilometrů a oproti současným 20 minutám ji rychlík překoná asi o osm minut rychleji.
Plzeňský kraj se navždy zapsal do historie stavitelství ještě jedním tunelem. Je sice jen 390 metrů dlouhý, a i když je v zatáčce, vidíte z jednoho jeho konce na druhý. Ale Valík na dálničním obchvatu města Plzně je prvním dálničním tunelem v republice, kterým projela auta. Jeho výjimečnost je i v tom, že tuneláři nejdříve vyrazili průzkumnou štolu, která byla v místech mezi současnými tunelovými rourami. Při budování definitivních tunelů ji zalili stavbaři betonem.
Provrtají Chlum. A v roce 2016 se vrátí do kraje tunelový rekord
12. 9. 2013
Napsali o nás