Blanka: zoufale nedokončený tunel

„Celý tunel není předražený, jen zbytečně drahý,“ tvrdí prezident Metrostavu Jiří Bělohlav Hlavní město Praha už nějakou dobu neplatí za stavbu pražského tunelu Blanka. Metrostavu došla trpělivost a chce ji zastavit. Jaké je pozadí financování jedné z největších zakázek v Česku? Původně měla stavební část Tunelového komplexu Blanka stát 21 miliard korun i s DPH. Dnes se mluví o 36,9 miliardy, včetně miliardové rezervy, nicméně do této částky jsou napočítány další sumy, včetně výkupů pozemků a technologií. Podle prezidenta Metrostavu Jiřího Bělohlava je současná celková částka za stavební část Blanky cena 28,9 miliardy korun, včetně inflační valorizace. ŠPATNĚ PROMYŠLENÝ „Blanka není předražená, je jen zbytečně drahá, protože byla na začátku špatně promyšlená. Významné změny se na takových stavbách vyskytnou vždycky, také různé instituce si něco naporoučely,“ řekl Refl exu Bělohlav. Dodatečné nároky na stavbu měl Český báňský úřad, a hlavně hlavní město Praha. Celkem se náklady na požadované změny vyšplhaly na pět až šest miliard. Zákon o veřejných zakázkách však praví, že dodatečné změny nesmějí překročit 20 procent ceny původního projektu. Pokud dodatečné náklady překonají limit, musí zadavatel vyhlásit dodatečné výběrové řízení. Věc je o to složitější, že některé dodatečné náklady se do limitu počítají a jiné ne. Například se do limitu počítají jen nepředvídatelné změny. Naopak v případě předvídatelných změn by měl zadavatel, v tomto případě tedy Praha, vypsat zvláštní výběrové řízení. Jenže to Praha neudělala a teď sama neví, co s tím. Na jednu stranu je za svůj postup Praha terčem kritiky, protože díky dalším výběrovým řízením by údajně mohla dosáhnout na nižší cenu. Na druhou stranu se jí dostává i pochopení, protože stavba je komplikovaná a vybírat nového vítěze na dokončení části rozestavěné stavby stavěné někým jiným by přineslo zdržení a další komplikace. STŘET SE ZÁKONEM „Zákon o veřejných zakázkách je špatný, zabraňuje tomu, aby byly velké složité projekty dotaženy do konce,“ říká Bělohlav. „Pak se dělají psí kusy, takže se těm úředníkům vlastně ani nedivím,“ komentuje jednání magistrátu. Pražský magistrát Metrostavu řádně neplatí už zhruba rok a půl v obavě, že by jednal protiprávně. Kategorizace faktur sice neprokázala, že by Praha přeskočila zmiňovaný dvacetiprocentní limit, nicméně jednak není jasné, zda se jí to přece jen ještě nepovede, jednak má problém s tím, zda dodatečné změny, na které nevypsala zvláštní řízení, budou, nebo nebudou do limitu zařazeny. Vedení Prahy se pokoušelo najít způsoby, jak legálně dodržet svůj závazek a platit dál, a to i přes popisované problémy. Tím se však dostalo do konfl iktu se zmíněným zákonem a o financování stavby se začala zajímat policie. A je to i důvod, proč Praha přestala schvalovat změny ve stavbě. ZASTAVENÍ PRACÍ Právě stop dalšímu schvalování změn stavby pak vedlo Metrostav k vyhlášení zastavení stavebních prací k letošnímu 7. prosinci. Většina zbývajících prací totiž souvisí právě s neschválenými změnami. Nikdo totiž není ochoten dát pokyn ke stavbě v situaci, kdy reálně hrozí, že za to půjde sedět. Takže není podle čeho pokračovat. „My teď prostě nemůžeme dál pracovat,“ říká Jiří Bělohlav. Už v létě kvůli neschváleným změnám Metrostav zastavil práce na Trojském mostě. Tehdy Praha začala přezkoumávat změny stavby mostu a s nimi spojené náklady. Celková cena se totiž zvýšila z odhadované necelé půlmiliardy na více než miliardu. Původní požadavek Prahy byl takový, aby most nestál více než půl miliardy korun. „Jenže postupně se zjistilo, že náročnost mostu na materiál bude zejména kvůli statice podstatně vyšší,“ vysvětluje Bělohlav. Navíc změny u mostu patří v zásadě ke změnám předvídatelným, Praha tedy měla provést další tendr. To ale neudělala, naopak podle Bělohlava zadala Metrostavu tyto změny provést. Co s tím teď? 20 PROCENT Podle aktuálně platné verze zákona o veřejných zakázkách, která vznikala pod ministrem pro místní rozvoj Kamilem Jankovským a jež platí od roku 2012, musí k soutěžení o zakázku firma dodat i prováděcí projekt. Původnímu zákonu stačila dokumentace ke stavebnímu povolení. Podle Jankovského jsou v dokumentaci pro stavební povolení některé věci popsány jen slovně, některé věci tam nejsou, obecně je méně detailní, proto pak mohou skutečné náklady proti původním odhadům rychle růst. A Blanka byla schvalována právě podle původního zákona, který však také vyžadoval limit dvaceti procent. „Pro 99 procent případů veřejných zakázek je limit 20 procent původní ceny na vícepráce v pořádku,“ řekl Refl exu Jankovský. „U velmi komplikovaných staveb se někdy i při kvalitní přípravě objeví něco, co se opravdu nedalo předpokládat. Tady by limit pro překročení ceny mohl být vyšší než 20 procent nebo by se určité dodatečné náklady z toho limitu vyjmuly,“ uvažuje Jankovský nad možným řešením. „Nechci obhajovat vícepráce na tunelu Blanka, já je neznám. Nevím, v jakém rozsahu byly na začátku prováděny sondy při průzkumu. Ale možné je, že je to zrovna ten případ, kdy dodatečné změny byly objektivně potřeba ve větším množství,“ říká Jankovský. DLUHY PRAHY Každopádně Metrostav znovu upozornil na to, že mu Praha dluží už asi 2,1 miliardy korun za neproplacené faktury. Navíc zhruba půl miliardy korun již provedených prací Metrostav vůbec nevyfakturoval, protože Praha přestala jeho faktury brát. „Na nás tlačí naši dodavatelé. Už na začátku jsme museli nasmlouvat práce od dalších firem, jako jsou Skanska, Hochtief, Strabag a tak dále. Nám neplatí magistrát, my pak nemůžeme platit jim. Jsme tak i pod jejich tlakem,“ vysvětluje Bělohlav situaci své firmy. Vedení pražské radnice se v reakci na oznámení zastavení prací na Blance vytasilo s tím, že smlouva o Blance je neplatná od samého začátku, protože ji neprojednalo zastupitelstvo. Radní Jiří Vávra ji proto označil za černou stavbu. Nabízí se otázka, zda se tedy celý tunel, včetně doprovodných úprav v okolí stavby, bude bourat. „To je hloupost,“ říká Bělohlav. „Je to zkratkovitá reakce na náš dopis. Černá stavba není ta, která nemá smlouvu. Černá stavba je ta, která nemá stavební povolení. Město stavbu kontrolovalo, financovalo, chovalo se tak, jako by mu projekt Blanky patřil, to je podstatné.“ Jak se bude postupovat dál, není jasné. Město nic bourat nechce a slovy primátora Tomáše Hudečka říká, že chce nalézt legální cestu, jak tunel dostavět. Totéž chce Metrostav. Paradoxní je, že radní Vávra odhadl, že případná konzervace tunelu po zastavení prací na delší dobu by stála přes 1,5 miliardy korun. Bělohlav totiž vypočítává zbylé práce už jen na přibližně 1,2 miliardy korun. Konzervace by tedy znamenala dost podstatné dodatečné náklady, s nimiž už teď magistrát bezradně válčí. Pokud by se ukázalo, že smlouva je ke všem dalším problémům skutečně neplatná od samého začátku, pak dělníci 8. prosince opustí stavbu natrvalo. Půl roku před spuštěním by to bylo vskutku velkolepé vyvrcholení této obří stavby.