Keramické obklady v tunelech Blanka

Prakticky neomezená životnost a snadná a ekonomická údržba rozhodla o využití keramických obkladů jako finální úpravy povrchu stěn v tunelech pražského Městského okruhu. Keramické obklady v tunelech Blanka respektují designovou koncepci celého komplexu založenou na kontrastu výrazně barevného vodicího pásu v úrovni očí řidiče a neutrálních odstínů nad a pod tímto pásem. Barevné vodicí pruhy zlepšují orientaci a zároveň horizontální uspořádání pruhů symbolizuje i rychlost podvědomě spojenou s dopravními stavbami. Plochu stěn pokrylo 77 000 m2 obkladů tradiční značky RAKO z portfolia firmy LASSELSBERGER. Ta byla dodavatelem komplexního systému – pro Blanku vyrobila nejen obklady speciálních odstínů a formátu na míru, který vyrovnává různě zakřivené stěny tunelových trub, ale i odolnější lepidla a spárovací hmoty. Autorem architektonického řešení interiéru tunelu je Ing. arch. Martin Smrž, který při návrzích úzce spolupracoval s projektantem stavby, firmou SATRA, spol. s r.o. Použití keramických obkladů v městských tunelech Použití keramických obkladů v městských tunelech je nejen architektonickým ztvárněním stavby, ale také určitou zvyklostí nejen v ČR, ale i ve světě. Keramické obklady v tunelech se osvědčily už před desítkami let. Důvody, proč zvolit keramiku oproti jiným řešením, jsou však i provozní, jak se například přesvědčily technické služby při údržbě pražského tunelu Mrázovka. Keramické obklady lze totiž snadno čistit rotačními kotouči, aniž by se povrch jakkoliv poškodil. Keramika má také výbornou otěruvzdornost, takže jí kromě čištění neublíží ani kamínky odlétávající od kol vozidel. Uvedená fakta favorizovala keramické obklady i na úkor nátěrů, kterými jsou natřeny tunely dálničního typu. Nutná obnova natřených stěn tunelu přibližně po deseti až patnácti letech by si vyžádala nejen pravidelné nezanedbatelné investice, ale navíc také vysoké náklady na uzavření tunelu. Bez obnovy ochranného nátěru by postupně degradoval materiál ostění tunelu, o dalších technických a estetických parametrech nemluvě. Designová koncepce komplexu Každý úsek tunelu Blanka má v souladu s bezpečnostní dokumentací stavby charakteristickou barvu středního pásu, která vypovídá o tom, jakými tunelovými úseky řidiči právě projíždějí. Nejdelší, více než tříkilometrový Bubenečský tunel, který prochází také pod Vltavou, symbolizuje modrá barva vody, zatímco ty, kdo projíždějí kilometrový Dejvický tunel, vede pruh fialový. V téměř 1,5kilometrovém Brusnickém tunelu dominuje zářivá narcisově žlutá. Barevné pruhy obklopují jemné odstíny béžové, zesvětlující se ke středu, které neupoutávají pozornost řidičů a zvyšují tak bezpečnost provozu. Barevné provedení keramického obkladu muselo splnit požadavky architekta na snadnou rozlišitelnost jednotlivých odstínů při načervenalém osvětlení sodíkovými výbojkami, kterými jsou tunely vybaveny. Barevné odlišení kromě estetické stránky napomáhá orientaci v případě nehody nebo jiné mimořádné situace v tunelu. Operátoři krizových linek tak budou moci podle barvy vodicího pruhu snadno určit, kde se volající nachází. Speciální formát obkladů v tunelech pražského Městského okruhu Barevná koncepce se zakládá na kontrastu výrazného vodicího pásu výšky 500 mm v úrovni očí řidiče a neutrálních odstínů nad a pod tímto pásem. Plochu tvoří 26 řad obkladů položených horizontálně (na šířku), jež obsahují šest různě silných barevných vodorovných pruhů ze čtyř barevných odstínů: barevně výrazného vodicího pruhu ze čtyř řad obkladů a tří neutrálních tónů: RAL 1011 – hnědobéžová, RAL 1001 – béžová a RAL 1014 – slonová kost. Pruhy neutrálních odstínů se v pásech postupně od středu ztmavují směrem k hornímu a spodnímu okraji keramického obkladu. V pravidelných místech betonážních sekcí je svislý pás šířky 500 mm v hnědobéžovém odstínu RAL 1011. Unifikovaný systém obložení stěn tvoří obklady rozměrů 120 x 245 mm pro pokládání se spárami tloušťky 3 mm. Speciální formáty jednotlivých keramických prvků byly vyrobeny na míru stavbě a pomáhají lépe se vyrovnat s různě zakřivenými stěnami tunelových trub. Stěny tunelů mají obklad do výšky 3295 mm nad plochu chodníku přilehlého ke stěně. Výška byla navržena pomocí vizualizace tunelové trouby s vozy různých velikostí. Kvůli požadavkům na snadnou údržbu, mrazuvzdornost a sníženou reflexi povrchu vnitřních stěn tunelu bylo třeba vytvořit speciální sérii obkladů a následně vyrobit tyto prvky technologií slinutého glazovaného střepu se specifickým polomatným povrchem s vysokou otěruvzdorností, který odolá častému mechanickému čištění. Vývoj keramických obkladů probíhal téměř čtyři měsíce. Vývojové oddělení dodavatele obkladového systému připravilo na 200 barevných návrhů, ze kterých vzešlo přibližně deset barevných variant pro každý zvolený odstín, celkem tedy asi 60 vzorků. Po odsouhlasení vzhledu povrchu a zvolené barevnosti proběhly poloprovozní zkoušky následované testováním jak dodavatelem, tak v nezávislé zkušebně TZÚS. Samotné výrobě pak předcházelo pořízení speciální lisovací formy. Výroba probíhala jednorázově a trvala přibližně 1,5 měsíce. Obklady byly vyrobeny na míru tunelu Blanka Keramické obklady splňují svými parametry nejen požadavky norem, ale i podstatně přísnější nároky architekta. Slinuté glazované keramické obklady představují velmi kompaktní stejnorodý materiál. Mají velmi nízkou nasákavost (menší než 0,5 %), takže prakticky vůbec neabsorbují vodu ani jiné látky. Jsou mrazuvzdorné i v extrémních podmínkách častého střídání teplot pod a nad bodem mrazu. Tento materiál má také velmi dobrou odolnost proti působení chemikálií, takže odolává všem prostředkům používaným při čištění a nepůsobí na něj látky znečišťující ovzduší. Vzhledem k stejnorodé struktuře a probarvení celé hmoty střepu je vzhledově, a tedy i barevně naprosto stálý. Tvrdost povrchu odpovídá přibližně tvrdosti křemene, tedy stupni 7 podle Mohsovy stupnice tvrdosti. Kromě speciálních keramických výrobků vyvinula firma LASSELSBERGER pro tunel Blanka i speciální vysoce flexibilní cementové lepidlo AD 530 (třída C2TES1 podle EN 12004:2007) s vysokou přídržností na úrovni 1,6 MPa, potlačující navíc vznik výkvětů. Jde o zlepšené deformovatelné cementové lepidlo s prodlouženou dobou otevřeného času a se sníženým skluzem. Při obkládání v tunelu Blanka se uplatnila vysoce hydrofobizovaná nenasákavá rychle tuhnoucí cementová spárovací malta GFS podle ČSN EN 13 888, Typ CG, třída 2 WA, vykazující vysokou otěruvzdornost, vysoké pevnosti při ohybu a sníženou nasákavost. GFS (RAKO SYSTEM) je superflexibilní spárovací hmota s vlákny, vhodná zejména pro dlaždice na problematických podkladech. Je deformovatelná s příčnou deformací třídy S1 podle EN 12002 (průhyb – příčná deformace činí 2,5–5,0 mm). Spárovací hmota obsahuje vlákna se zvýšenou deformovatelností pro spáry šířky 2–20 mm ve vnitřním a především vnějším prostředí. Hydrofobní přísady zajišťují efekt nesmáčivosti povrchu a vysokou vodonepropustnost. Barevnost spárovací hmoty odpovídá odstínu obkladů slonová kost, jde o odstín číslo 131 Jasmine. V tunelu se pro následnou údržbu uvažuje i o využití speciálních impregnací keramických obkladů usnadňujících údržbu. Podle testů realizovaných v tunelu Mrázovka vydrží impregnované díly jeden měsíc dokonale čisté a při údržbě je stačí jednoduše spláchnout „dešťovou“ vodou s minimálním množstvím chemie, což dále snižuje náklady na údržbu a je to ekologické. Technické provedení obkladů Při provádění obložení kladl projektant Ing. Vladimír Petržílka z firmy SATRA, spol. s r.o., důraz na důkladnou přípravu povrchu. Stálá teplota vzduchu i podkladu při provádění činila minimálně 5 °C, povrch konstrukce musel být bez trhlin, čistý, bez prachu a nečistot včetně absence separačních vrstev (např. odbedňovacích olejů). Po ošetření betonového povrchu tryskáním pískem, omytím tlakovou vodou a následným důkladným proschnutím byl proveden na celé ploše penetrační nátěr podkladního betonu penetrací PE 202. Celistvý a rovnoměrný nátěr uzavřel povrch podkladních stavebních materiálů, zpevnil podklad, snížil nasákavost a zlepšil přídržnost následných vrstev k podkladu. Po vyschnutí penetračního nátěru následovalo lepení obkladů. Obklady se pokládaly vodorovně, naležato, rovnoběžně s niveletou se spárou tloušťky 3 mm. Lepidlo bylo na podklad nanášeno zubovým hladítkem 6 mm tak, aby hladítko svíralo s podkladem úhel 60–70°. Pro zabezpečení požadované přídržnosti byla zvolena metoda „floating – buttering“, což znamená, že lepidlo je naneseno zubovou stěrkou na podklad a současně je na rubovou stranu obkladu v celé ploše nanesena tenká kontaktní vrstva lepidla. Obklady byly pokládány do doby 30 minut, tj. otevřené doby, která nesměla být překročena. Spárování se provádělo až po dostatečném vyzrání lepidla. Dilatační obkladové spáry se prováděly ve svislém směru ve vzdálenosti 3 m – nevyplněním svislé spáry spárovací hmotou. Navíc byly do obkladu prokresleny tunelové dilatační spáry, kde je obklad pojat tak, aby mezera mezi sousedícími dilatacemi měla tloušťku 10 mm. Volné kraje obkladů nejsou podmazány lepidlem.