Lodí z Českých Budějovic na Orlík už za 1,5 roku

Jihočeský kraj - Dnes začala stavba poslední chybějící plavební komory na jihočeské části Vltavy. Komora vznikne u Hněvkovic na Vltavotýnsku v místě stávajícího jezu. Po dokončení bude řeka splavná v celé své téměř stokilometrové délce od Českých Budějovic až na Orlickou přehradu. Ředitelství vodních cest slibuje, že se tak stane už příští rok na podzim. Práce na nové plavební komoře v Hněvkovicích už začaly - stroje upravují pracovní plošinu. Přímo uprostřed koryta Vltavy pak začnou budovat přepouštěcí systém. Podle Miroslava Führera ze zhotovitelské firmy to znamená navozit na místo řádově 10 000 m3 betonu a asi 300 tun oceli pro jeho vyztužení. Náročné je na tomto projektu hlavně to, že plavební komora bude uprostřed řeky. Stavbaři si tak musí vybudovat přejezd z pravého břehu, aby na místo budoucí komory mohli zavážet stavební materiál. Při budování vlastní plavební komory na místě současného jezu v Hněvkovicích se podle Miroslava Führera muselo nejprve vytvořit plato o objemu 14 000 m3. Součástí je i vybudování vlastní plavební cesty v úseku jez Hněvkovice – Týn nad Vltavou, tedy v délce 2 km. "Na šířku 20 metrů prohrabáváme koryto na hloubku 160 cm od minimální hladiny. Což bude probíhat ještě tři čtvrtě roku," popsal Führer. Práce potrvají do září roku 2016. Úsek mezi Hněvkovickou přehradou a Týnem nad Vltavou je poslední, který lodím brání projet jihočeskou část řeky. Stavby za 200 milionů mají překážky odstranit. Splavnění by mělo přilákat víc turistů do Týna nad Vltavou Starosta Týna nad Vltavou Milan Šnorek (ODS) očekává, že po třech letech zdržení splavnění do Týna konečně dorazí a že se naplní očekávání, která jsou s provozem vodní cesty spojená. Starosta očekává příliv turistů přijíždějících po vodě. Město by podle něj mělo v následujícím období připravit i infrastrukturu pro případný příliv takových turistů. Tedy zázemí, mola, veřejné záchodky, veškerý servis, který potřebují turisté po zakotvení. Podle starosty je ale ještě nutné dořešit otázku starého železného mostu, technické památky v Týně nad Vltavou, která je pro vodní cestu limitem, protože nesplňuje požadovanou podjezdnou výšku. Lodní doprava v Jihočeském kraji Z českobudějovického přístavu vyjely lodě poprvé před 4 lety. Tamní plavební komorou v prvním roce proplulo 1300 lodí. Loni 700. Cestu do Prahy ale lodě zatím otevřenou nemají. "Propojení Českých Budějovic s Orlickou přehradní nádrží vodní cestou bylo snem mnoha fandů lodí poté, co definitivně utichla v polovině minulého století tradiční voroplavba. V roce 2006 začaly práce na nové vodní cestě v Českých Budějovicích a dnes nám zbývá dokončit posledních chybějících pět kilometrů," uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů. O stavbu se v otevřené soutěži ucházelo osm firem, o vítězi rozhodla nejnižší nabídka 197 milionů korun bez DPH. Původní cena, jak ji předpokládal projektant, byla o 199 milionů vyšší. Zhotovitelem stavby je sdružení firem Metrostav a Zakládání staveb. V létě 2016 se tak otevře pro rekreační plavbu malých člunů, jachet, hausbótů i osobních lodí brázdících vody Orlické přehrady dalších 33 kilometrů nové vodní cesty. Na 98 kilometrech od přehradní hráze Orlík až do centra Českých Budějovic tak turisté budou moci navštívit mnoho atraktivních míst, od zámku Hluboká až po romantická údolí řeky. Podle ředitele Státní plavební správy Václava Nováka by plavba z Českých Budějovic na Orlík mohla včetně proplouvání komorami trvat asi 15–20 hodin. Pokud by loď jela bez přestávky, odhadl Václav Novák délku takového výletu na dva dny. Pokud budou lodní turisté dělat přestávky a půjdou na památky v okolí, plavba bude pochopitelně delší. Václav Novák doporučil navštívit mimo jiné i Purkarec a další místa plavecké historie. Druhá plavební komora na hrázi vodního díla Hněvkovice Současně dnes byla slavnostně dokončena druhá plavební komora na přehradní hrázi vodního díla Hněvkovice. Hrubé stavební konstrukce byly původně postaveny současně s přehradou v roce 1991, ale až v letech 2008 až 2011 byla v rámci splavnění osazena vrata plavební komory, kompletní ovládací technologie a postaven velín. Podle ředitele Ředitelství vodních cest ČR Lubomíra Fojtů byly celkové náklady na splavnění 1,5 miliardy korun, včetně 197,3 milionu na komoru na jezu v Hněvkovicích a včetně 90 milionů korun na dostrojení plavební komory na Hněvkovické přehradě. Právě plavební komora na hrázi Hněvkovické přehrady je podle něj unikátní tím, že je to komora s druhým největším rozdílem hladin u nás - 15 metrů. Prvenství drží komora ve Štěchovicích, kde je rozdíl 20 m. U hráze Hněvkovické přehrady bylo také postaveno stání, kde lodě čekají na proplutí, a to v horní rejdě plavební komory. Tvoří je 2 plovoucí mola. Celý projekt je z 85 procent spolufinancován evropskými dotacemi z Operačního programu Doprava a zbývající část financuje Státní fond dopravní infrastruktury. Podle Lubomíra Fojtů bude do budoucna nutné dostavět ještě dvě vodní zdvihadla na Slapech a na Orlíku, která potom umožní transport lodí až do hmotnosti 300 tun. Lodě mohou mít délku až 44 metrů, to znamená i výletní plavidla. Po dostavbě zdvihadel na Slapech a Orlíku bude podle Lubomíra Fojtů možné se dostat až do Prahy, respektive dál na evropské vodní cesty. Kvůli tomu, že splavnění Vltavy vychází na 1,5 miliardy korun, ho někteří kritizují. Dlouhodobě například jihočeský hejtman. Podporu vlády ale projekt má - a to i přesto, že mu končí dotace z EU.