Chystané sloučení stavebního a územního řízení přinese podle podnikatelů zjednodušení, vleklost povolování staveb ale nevyřeší.
Téměř 1800 připomínek obdrželo ministerstvo pro místní rozvoj k návrhu chystané novely stavebního zákona.
Předpis, který má sloučit územní a stavební řízení, nabral zpoždění. Zatímco původní termín k projednání vládě byl stanoven na červen, nyní je jasné, že dříve než v říjnu se to nestihne.
Ministerstvo si od novely slibuje hlavně zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Stavební firmy ale návrh kritizují. Zdlouhavost povolování staveb se podle nich nevyřeší, dokud zákon nezavede jednoznačné lhůty pro úřady. A ty v návrhu chybí.
Všechna povolení v jednom
Nejzásadnější změnou, kterou má novela přinést, je sloučení povolovacího procesu. Do takzvaného koordinovaného řízení se mají spojit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení a proces EIA, při kterém se hodnotí vliv stavby na životní prostředí. Stavebník by tak v budoucnu měl dostat jen jedno společné povolení.
Ministerstvo ke změně přistoupilo kvůli zjednodušení a zrychlení. Česko totiž patří mezi stavebně nejpomalejší země, kdy u větších projektů není pět nebo i více let trvající řízení žádnou výjimkou. „Čím déle trvá stavební řízení, tím déle investor čeká s výstavbou, což jej stojí peníze ve formě ztraceného zisku, kterého by mohl dosahovat, pokud by byl projekt realizován. Zároveň je v mnoha případech podnikatel smluvně zavázán u společnosti, která bude stavbu realizovat, a u dalších podnikatelů, kteří se na stavbě mají podílet. To může navýšit jeho náklady,“ vysvětluje Samuel Král, právník Hospodářské komory ČR.
Jen sloučení nestačí
Ačkoliv podnikatelé zavedení koordinovaného řízení vítají, snaha podle nich zůstala na půli cesty. Hospodářská komora ČR by například uvítala, kdyby došlo k ještě většímu sloučení všech potřebných řízení, jako je například rozhodování o vynětí půdy ze zemědělského fondu nebo povolování kácení lesa. „Otázka míry integrace samostatných povolení vydávaných podle jiných zákonů a jejich začlenění byla předmětem jednání se zástupci jiných resortů, zejména s ministerstvem životního prostředí. Projednávaný návrh představuje výsledek těchto jednání,“ uvedlo k tomu ministerstvo pro místní rozvoj. Efektivitu snižuje i to, že koordinované řízení nebude povinné. Investoři se budou moct sami rozhodnout, zda zvolí samostatné postupy jako dnes, nebo požádají o vydání společného povolení. „Jsme přesvědčeni, že zejména u složitějších staveb bude volena první varianta s ohledem na riziko, které je spojeno s projednáváním záměru teprve v době, kdy je již zpracována a projednána komplexní dokumentace,“ upozorňuje Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, s tím, že v těchto případech k žádnému zjednodušení nedojde.
Pomohou jen jasné lhůty
Jediné, co podle podnikatelů může povolování staveb zrychlit, je zavedení konkrétních lhůt. Podle novely má vydání koordinovaného povolení trvat maximálně 120 dní, ve složitých případech pak 180 dní. Háček je ale v tom, že například proces EIA k vydání stanoviska o dopadech na životní prostředí se do lhůty nezapočítává. „EIA může trvat velmi dlouhou dobu, obdobně jako dnes, a k reálnému zrychlení celého procesu tedy nedochází. Rovněž zákon ukládá úřadům provádět některé úkony bezodkladně, přičemž taková lhůta, byť výkladem lze dojít k tomu, jaké je její přiměřené trvání, moc právní jistoty nepřináší a nepřináší ani zrychlení,“ uvedl Král.
Ministerstvo možnou úpravu ohledně lhůt nevylučuje.
„Pokud výsledkem projednání uplatněných připomínek bude jejich vyhovění, konkrétní lhůty pro úkony stavebního úřadu budou doplněny do stavebního zákona. Doplnění konkrétních lhůt pro vydání závazných stanovisek by si vyžádalo změnu správního řádu,“ uvedlo.
Prokletá EIA
Aktuální úprava procesu EIA se podnikatelům nelíbí nejen kvůli nekonkrétním lhůtám, ale také kvůli rozšíření účasti veřejnosti v řízení, ke kterému došlo letos v dubnu. Zatímco dříve mohly dotčené občanské iniciativy uplatňovat námitky jen ohledně dodržení formálních procesů, nyní už mohou napadat i obsah rozhodnutí. „Veřejnost může podávat připomínky jakékoliv bez jakéhokoliv odborného odůvodnění, a to opakovaně. Není stanovena územní příslušnost, petice občanů musí být sice podepsány 200 podpisy, ty však nemusí být ověřeny, ani jeden podepsaný nemusí být odborně způsobilý,“ kritizuje změny Václav Matyáš.
Nově také veřejnost získala možnost podat odvolání proti závěru řízení a případně se domáhat jeho přezkumu u soudu. Do okamžiku, než je rozhodnuto, je pak proces vydání stavebního povolení přerušen. „Připravovanou novelou stavebního zákona nedochází k odstranění nedostatků zavedených v procesu EIA, které toto řízení neúměrně prodlužují, komplikují a jdou obecně nad rámec požadavků tzv. EIA směrnice,“ říká Hana Nevřalová, právnička společnosti Metrostav.
Neziskové organizace se zaměřením na ochranu životního prostředí zmíněná posílení práv v procesu EIA samozřejmě uvítaly. Aktuální novela stavebního zákona se ale nelíbí ani jim. „Pokud chce vláda splnit svůj programový slib, že neomezí občanská práva, a zároveň se chce vyhnout dalšímu skandálu se zneužíváním pravomocí autorizovanými inspektory a certifikováním černých staveb, musí novelu v této podobě odmítnout,“ říká například Jiří Koželuh z Hnutí Duha.
Stavební firmy chtějí v zákoně jasné lhůty
5. 8. 2015
zdroj: Ekonom - Kateřina Hynčicová
Napsali o nás