BLANKO, PROČ SE TAK JMENUJEŠ?

Nejdelší městský tunel v Evropě pojmenovala úřednice * Mohla vyhrát i Dana nebo Hana... PRAHA – Z tunelového komplexu Blanka se za těch 9 let, co v Praze vyrůstal, stala snad nejznámější stavba vůbec! Proč se ale Blanka jmenuje zrovna takto? A kudy mohl tunel vést? „Když se v 90. letech začalo uvažovat o tunelovém komplexu, magistrát založil komisi ze starostů Prahy 5, 6, 7 a 8. Ta měla za úkol vybrat trasu, kudy povede,“ vzpomínal mluvčí Metrostavu František Polák. Nakonec se tak sešlo 60 možností, o kterých se dva roky hlasovalo. Tři varianty pak postoupily do finále, kde se už detailně rozpracovávaly. A aby každý nemusel složitě vyslovovat a pamatovat si pracovní názvy, asistentka architekta vymyslela tři ženská jména. „Varianta přes Dejvice se jmenovala Dana, přes Holešovice Hana a nakonec přes Bubeneč slavná Blanka,“ pokračoval Polák. Ten také Blesku přiznal, že jména byla opravdu vybraná náhodně. „Tenkrát jsem u toho shodou okolností byl. Důležité bylo, aby se názvy jednoduše vyslovovaly a pamatovaly,“ dovysvětlil. Komise nakonec doporučila zapracovat do územního plánu variantu Dana a jako rezervu si zvolila Hanu. Po dopracování byla však Dana jednohlasně zavrhnuta, především kvůli vedení podél Vltavy a tím složité ochraně před velkou vodou. Varianty Blanka a Hana byly dopracovány a v roce 1996 definitivně zvolena Blanka. O rok později bylo započato s projektovou přípravou a následně o šest let později, v roce 2003, bylo vydáno územní rozhodnutí. A později se začala razit průzkumná štola... *** Pavel Bém, primátor, za jehož éry se Blanka začala stavět „Jsme v Evropě druhé nejzatíženější město automobilovou dopravou. Máme tu zhruba 670 tisíc osobních automobilů na něco málo přes milion obyvatel města. Je to obrovský problém. Kam auta dostat jinam než pod zem?“ Bohuslav Svoboda, primátor primát v letech 2010 až 2013 „Tunel Blanka není předražený. Ve skutečnosti měl stát od začátku 30 miliard. Jeho cena nakonec není vyšší o víc než 20 procent, které povoluje zákon. Zeptejte se v Berlíně, co je stálo letiště, zeptejte se v Hamburku, kolik stála opera…“ Jiří Nouza, náměstek pro dopravu dopr v letech 2013 až 2014 „Nechci omlouvat ta zdržení, na druhou stranu i na západ od našich hranic je řada staveb, které nabraly ještě větší zpoždění. S tavba Blanky je náročnou stavbou v podzemí, kde na vás může číhat zrada na každém kroku.“ Cesta k Blance... Rok 2006 26. září – Radní vybrali vítěze tendru na výstavbu Blanky - stal se jím Metrostav (práce měly být hotové v roce 2011). 30. října – Byla podepsána smlouva na stavební část primátorem Pavlem Bémem, předpokládaná cena byla 21,2 miliardy korun (v územním plánu je Blanka od září 1999). Rok 2007 Červen – Na Letné začali dělníci s přípravnými pracemi před hloubením tunelů, už od jara se pracovalo v Troji. Rok 2008 20. května – V Královské oboře se kvůli stavbě tunelu propadla půda, podobná nehoda se v parku stala i o pět měsíců později (naposledy se rozestavěný tunel propadl v červenci 2010). Rok 2009 Listopad – Společnost IDS, jež řídí pro město výstavbu Blanky, přiznala, že se budování o 13 měsíců zpozdí (termínem otevření měl být prosinec 2012). Rok 2010 12. ledna – Byl zcela proražen první (severní) tubus tunelu (ražba posledního úseku skončila ale až v červenci 2011). 16. února – Jižní tunelová trouba tunelového komplexu Blanka je také proražena. Rok 2011 Únor – Primátor Bohuslav Svoboda uvedl, že se Blanka prodraží asi o deset miliard korun, důvodem byly dodatečně přidané části stavby, dražší technologie a inflace. 13. květen – 13 Při průzkumu Př na stavbě tunelu Blanka nalezli archeologové pohřebiště z přelomu 9. a 10 století. Jde o hroby z doby Přemyslovců a je to nález v odborných kruzích považovaný za mimořádný. Říjen - Vedení Prahy oznámilo, že vyjednalo snížení nákladů na stavbu, město zaplatí minimálně 36 miliard korun. 5. září – Byl konečně vyzvednut poslední kubík zeminy z tunelu Blanka. Rok 2012 Květen – Město přestalo Metrostavu proplácet faktury, důvodem bylo prodražení a obava z možného konfliktu se zákonem o veřejných zakázkách. Rok 2013 20. listopadu – Metrostav oznámil, že 7. prosince přeruší výstavbu, protože mu magistrát dluží přes 2,1 miliardy korun, primátor Tomáš Hudeček zase řekl, že smlouva s Metrostavem je podle města neplatná. 5. prosince – Metrostav podal k rozhodčímu soudu žalobu na pražský magistrát, chce své peníze. 7. prosince – Práce v tunelu byly opravdu přerušeny. Rok 2014 18. dubna – Rozhodčí soud rozhodl o dostavbě tunelu, Metrostav má stavbu dokončit do pěti měsíců a Praze soud uložil povinnost zaplatit přes čtyři miliardy korun. 30. dubna – Metrostav po pěti měsících obnovil práce na tunelu. 25. září – Přesně v 13:00 došlo v tunelovém komplexu Blanka k první »nehodě« osobních automobilů, nešlo o skutečnou bouračku, jednalo se o cvičení záchranných složek. 30. září – Firma Metrostav ukončila stavební práce nezbytné k uvedení Blanky do provozu, tunel od té doby patří technologům. 4. října – Autům a tramvajím byl zprovozněn nový Trojský most, který je součástí celé stavby. Rok 2015 26. února – Oznámení o odložení zprovoznění tunelu, důvodem je výměna poničených kabelů. 6. března – Vedení Prahy oznámilo, že zvažuje další arbitráž, soudit se chce s dodavatelem technologií, firmou ČKD Praha DIZ, kvůli poškozeným kabelům. 4. července – Praha na devět dní zavírá Strahovský tunel, aby mohla Blanku napojit na řídicí systém všech tunelů v Praze. 30. července – Náměstek primátorky Petr Dolínek oznámil, že mokré kabely byly kompletně vyměněny a že se tunel otevře 20. září. (Nakonec 19. září) Co na to dopravní experti? PRAHA – Některým ulicím v Praze tunelový komplex Blanka pomůže, jiným naopak uškodí. Shodují se na tom dopravní experti, které Blesk oslovil. V zásadě vidí tunelový komplex jako pozitivní přínos pro Prahu, podle nich bude mít Blanka ten správný efekt až poté, co se dokončí celý Městský okruh. Na tom se shodují s magistrátem. Blesk oslovil renomované dopravní experty. Každému položil následující tři otázky: 1. Jak moc tunelový komplex Blanka pomůže dopravě v Praze? 2. Po otevření Blanky se bude s úpravami ulic na povrchu vyčkávat. Zatím se zúží jen Veletržní ulice? Co vy na to? 3. Jak zprovoznění Blanky může pomoct cyklistům? Václav Malina, ateliér DUA 1. V určitých lokalitách rozhodně pomůže – v části Dejvic a Smíchova. Ale je pravda, že když není hotový celý okruh, tak nepomůže tolik. Problémy budou zejména u vyústění Blanky. Zátěž se přesune do jednoho bodu, do Troji. Odskáče to podle mě ulice V Holešovičkách. 2. Blanka odčerpá část dopravy z ulic města, ale jestliže se na to nezareaguje tím, že se vnitřní ulice zúží nebo nějakým způsobem změní jejich profil, tak do jednoho až dvou měsíců se tam nahrnou auta z okrajů města, která kvůli tomu, že jsou dnes ulice ve městě přeplněné, jezdí po obvodě. Když se zprovoznil úsek jihozápadního sektoru silničního okruhu, první dva měsíce se na Jižní spojce mezi Barrandovským mostem a Spořilovem částečně snížila doprava. Ubylo zejména nákladních automobilů, které se přesunuly na silniční okruh. Ale po dvou měsících se naopak doprava vrátila na Jižní spojku a v součtu převýšila asi o 20 procent stav, než byl zprovozněn okruh. Jen se změnila skladba. 3. Pomohla by, kdyby se na následně odlehčených komunikacích uvnitř centra třeba jeden z pruhů vyhradil cyklistům. Petr Moos, ČVUT 1. Jde o nesmírně užitečnou stavbu, která je významnou součástí budoucího Městského okruhu. Stavbu občané uvítají i z důvodů pozitivního vlivu na životní prostředí a z důvodů úspor času při průjezdu dotčenými městskými částmi. Tunel Blanka a navazující prvky městského okruhu zásadním způsobem odlehčí povrchové dopravě, a to zejména v oblasti Letné a v ulicích Revoluční, Argentinská… Naopak dočasně vzniknou určité problémy v oblasti vyústění tunelu v Troji, dokud nebude provedeno následné kapacitní propojení s uzlem v oblasti Balabenky. 2. Zdá se, že Praha je na otevření tunelového komplexu Blanka připravena dobře, dle současných možností. K drobnějším úpravám dopravního provozu dojde jistě na návrh městských částí po získání prvních zkušeností ze zkušebního provozu. 3. Cyklisté i chodci jistě uvítají následné zklidnění povrchové dopravy, ale k výraznému pokroku ve funkci celého okružně radiálního dopravního systému Prahy dojde až po dokončení Městského okruhu a zejména po dokončení vnějšího »Pražského« silničního okruhu, který měl být původně uveden do provozu v předstihu před Městským okruhem. CO SE ZMĚNÍ NA POVRCHU Změní se nějak dopravní řešení v navazujících oblastech, až se Blanka otevře? Budou i nějaké změny v pražské MHD? I takové otázky zajímají Pražany. Vedení metropole jim ale posílá jasný vzkaz: Chceme vyčkat a velké změny začít řešit až po zprovoznění… Město chce nejprve vyhodnotit, jak se po otevření Blanky změní dopravní toky a intenzita dopravy zejména v městských částech Praha 6 a 8. Podle náměstka primátorky Petra Dolínka by se doprava měla jednoznačně zklidnit na Praze 7. „A proto jedno z prvních opatření po zprovoznění Blanky bude snížení počtu jízdních pruhů ve Veletržní ulici před Letenským náměstím. Je třeba tuto oblast zklidnit a současně tak řidiče přimět k tomu, aby využívali právě Blanku.“ Předpokládá se přirozený pokles intenzity provozu v řádu tisíců vozidel za den. Tento významný pokles umožňuje v celém úseku provést uspořádání 1+1, což znamená jeden jízdní pruh v každém směru. Uvolněný prostor se následně plánuje využít ve prospěch cyklistické dopravy, parkování a pro zvýšení bezpečnosti chodců. Současný návrh počítá se snížením jízdních pruhů pro automobilový provoz ze dvou na jeden v úseku Strojnická – Ovenecká. Ve směru k Letenskému náměstí je získaný prostor využit pro cyklopruh a v opačném směru od Letenského náměstí pro parkovací pruh. Už také udělali Dokončena je, nebo v nejbližší době bude dokončena, také instalace nových semaforů na severojižní magistrále, a to konkrétně na křižovatce náměstí I. P. Pavlova a Jugoslávská, na křížení s ulicí Wenzigova a do konce roku by měly být také upraveny semafory na křižovatce Legerovy a Rumunské. Upraven je již také pomocí dopravního značení provoz nákladní automobilové dopravy na území hlavního města. Další možné plány Trojkoalice na pražském magistrátu sepsala desítky opatření, které by se teoreticky mohly po otevření tunelu zavést. V návrzích bylo mimo jiné zavedení metrobusů, které by jezdily Blankou a spojily Prahu 5, 6 a 8. Dále třeba delší intervaly na přechodech pro chodce v oblasti Letné nebo omezení průjezdu Smetanovým nábřežím. Je otázkou, co vše se bude realizovat MHD beze změn Otevření Blanky do pražské MHD zatím nezasáhne. „Potvrzuji, že s Blankou zatím žádné změny v MHD neplánujeme,“ informovala Blesk organizace ROPID, která v metropoli plánuje hromadnou dopravu. CO VÁS ČEKÁ UVNITŘ Supermoderní. A hlavně – když se rozhlédnete v tunelu Blanka, uvidíte metr co metr samé bezpečnostní prvky. Podívejte se, jak to vypadá uvnitř a na co všechno můžete v tunelech narazit... Únikové cedule Jsou po celé délce tunelu prakticky každých třicet metrů. Značí vzdálenost k nejbližším únikovým východům. Bezpečnostní světla v silnici Rozsvítí se při mimořádné situaci a naznačí trasu, po které se máte vydat, abyste co nejrychleji opustili tunel. Měření rychlosti Na několika místech jsou v tunelu radary, které hlídají nejvyšší povolenou rychlost. Jezdit můžete max. 70 km/h. Semafory V tunelu vás semafory buď upozorní na hrozící nebezpečí (žlutá), nebo rovnou donutí zastavit (červená). Únikový východ Je každých cca 200 metrů, v případě nebezpečí to máte maximálně sto metrů. Je označen zelenou barvou. Projdete do druhého tubusu. Mohou tudy projet i složky IZS. SOS místnosti Místo, z kterého se telefonicky můžete spojit s dispečerem, je v tunelu každých 250 metrů. Je zde i hasicí přístroj. Kamery V tunelu budete neustále pod dohledem kamer. Je jich 373. Záběry z nich vidí dispečeři na velíně. Rozhlas O mimořádné události budete informováni i z reproduktorů. Hydranty Jsou u každé SOS místnosti. Informační značky Jsou světelné a jde nejen o informační, ale i výstražné světelné značky. Může se objevit třeba i nápis Vypni motor. Směrové cedule V celém tunelu jsou klasické dopravní směrové cedule. Každý výjezd je podrobně značen. Bezpečnostní světla na zdi Na zdech jsou po celé délce. Nouzové osvětlení chodníků slouží pro evakuaci při požáru či pokud je tunel zakouřený. Jak to vidí statistici Bezesporu nejznámější tunel v České republice si vzali »do parády« i statistici z Metrostavu. Propočítali, kolik litrů pohonných hmot, či kolik hodin času ušetří řidičům Blanka. Za rok by podle nich po této nové komunikaci měla vozidla navíc najet neskutečných 103 milionů kilometrů! ?? Celá trasa Blanky je dlouhá cca 6,5 km. ?? Dle jejich rozborů by touto komunikací mohlo jezdit více než 70 000 vozidel za běžný pracovní den. Než si lidé na Blanku navyknou, počítá se spíše s 50 000. ?? Při průměrné spotřebě 8 litrů na 100 kilometrů a při snížení spotřeby o 10 % při jízdě na komunikaci, která umožňuje plynulý provoz, se ušetří více než 800 tisíc litrů pohonných hmot. ?? Za rok pak tyto vozy podle propočtů najezdily neskutečných 103 milionů vozokilometrů ?? Když se každá z 16 milionů jízd zkrátí o 15 minut (kdo dnes jezdí Veletržní ulicí a přes Letnou, ví, že je to mnohokrát více) ušetří motoristé čtyři miliony hodin svého ho čas času. Tato čísla stojí za zamyšlení. Ekonomicky se shora uvedená čísla dají vykládat různě, například tak, že úsporou benzinu přijde o nemalou částku na daních. Statistiky jsou samozřejmě věc ošidná, pracují s chybami a je dobře znám výrok pana Winstona Churchilla, a to, že věří pouze té statistice, kterou si sám vymyslel. Přesto tato čísla stojí za zamyšlení,“ popsal Blesku mluvčí Metrostavu František Polák. Sníží se počet nehod? Odborníci se snažili propočítat, i o kolik se sníží nehody. A podle jejich výsledku by za rok mělo ubýt 618 nehod. „Pečlivé statistiky dopravních nehod v Praze ukazují, že na 1 milion najetých vozokilometrů je na běžné pražské silniční síti ročně 8 až 9 nehod. Na kvalitních komunikacích typu Městského okruhu je na stejný počet vozokilometrů 2 až 2,5 nehod. Dá se tedy uvažovat, že při zprovoznění celého tahu Malovanka – Troja a tedy převedení dopravy z přetížené a nevyhovující uliční sítě na kvalitní komunikaci, ubude na každý najetý milion vozokilometrů zhruba 6 nehod. Ročně by se tedy mělo stát o 618 nehod méně,“ předpokládají matematici. KŘIŽOVATKA MALOVANKA: Ze Strahovského tunelu do Blanky Křižovatka Malovanka v Praze 6 sice už pět let slouží Pražanům, po celou dobu ale čeká na onu »třešničku na dortě« v podobě napojení na tunelový komplex. Do Blanky tak rovnou zamíří auta ze Strahovského tunelu, z Patočkovy ulice a v budoucnu se přidají řidiči z plánované Břevnovské radiály. * Kde se situace zlepší? Po otevření 6,4 kilometru dlouhého tunelového komplexu Blanka se na různých místech v Praze očekávají různé reakce. Podle dopravních odborníků se v této konkrétní části Prahy pravděpodobně situace lehce zhorší. Očekávají, že Strahovský tunel bude více vytížen, stejně tak ulice Dobříšská. Místa, kde by mělo díky napojení na Blanku dojít ke zlepšení, jsou naopak návazné oblasti Smíchova, především u Vltavy, a dále se výrazně zlepší situace kolem Karlova náměstí a Tančícího domu. * Nad křižovatkou vznikne nové dopravní centrum za 501 milionů Roky se jednalo a rozhodovalo o vybudování nového operačního dopravního centra Malovanka. Nakonec v srpnu letošního roku radní rozhodli, kdo stavbu za 501 milionů korun vystaví, a dali tak projektu definitivně zelenou. Do té doby se bude provoz v Blance řídit »provizorně« z dovybavených stávajících dispečinků. Operační středisko vznikne nad ústím Strahovského tunelu v místech, kde se napojuje Blanka. * Co vše se sem přestěhuje? * Do budovy by se měl přesunout mimo jiné dopravní dispečink, který je v současnosti v ulici Na Bojišti a na Strahově. * Dispečerská pracoviště policie, strážníků, hasičů a záchranné služby. * V objektu by rovněž bylo záložní datové úložiště pražského magistrátu. * Sídlo Technické správy komunikací a Centrum krizového řízení. *** POMŮŽE BŘEVNOVSKÁ RADIÁLA? Břevnovská radiála je plánovaná komunikace, která má propojit Městský a Pražský okruh na západě Prahy. Radiála se má napojit na rychlostní silnici R6, která míří z Prahy směrem na Karlovy Vary a dále. Plánovaná radiála je rozdělená do čtyř úseků: Pražský okruh – ulice U Boroviček, ulice U Boroviček – ulice Kukulova, ulice Kukulova – Břevnovský klášter, Břevnovský klášter – Městský okruh (Malovanka). ADRIANA KRNÁČOVÁ Primátorka hlavního města Prahy: Výstavbu tunelového komplexu Blanka provázelo tolik medializovaných komplikací jak ze strany města, tak i ze strany dodavatelů stavby, takže si ho dnes jen málokdo spojí s čímkoli pozitivním, přestože výrazně zlepší život nejen všech Pražanů. Výstavba Blanky musí být závazným ponaučením pro město, jak tak náročné infrastrukturní projekty lépe a efektivněji plánovat, soutěžit, kontrolovat, a především i řídit. Upřímně věřím, že zprovoznění tunelového komplexu představuje další významný krok ke zlepšení dopravní situace v hlavním městě. Ten je ale jen jednou částí kompletního infrastrukturního řešení pražské dopravy. Proto bych ráda všechny řidiče předem poprosila o shovívavost a trpělivost během případných počátečních komplikací, které zprovoznění tak rozsáhlých staveb obvykle provází. Věřím totiž, že už krátce po otevření převáží pozitivní vnímání této největší pražské stavby. PETR DOLÍNEK Náměstek primátorky hl. m. Prahy: Nejprve bych rád poděkoval všem, kteří se v pozitivním slova smyslu podíleli na vzniku tak unikátní stavby, jakou beze sporu tunelový komplex Blanka je. Zároveň chci poděkovat všem Pražanům za trpělivost. Blanku se podařilo uvést do zkušebního provozu po dlouhých letech plných špatných zpráv a v našem společném zájmu je, aby pražské dopravě pomohla. Rád bych proto požádal všechny řidiče o zvýšenou pozornost, jak tunely správně využívat. V rámci zkušebního provozu budou i nadále probíhat nejrůznější testy či dočasné uzavírky, a především řešena návazná dopravní opatření, jejichž cílem je optimalizovat dopravu v centru města. Budeme dělat vše pro to, abychom minimalizovali možné dopravní komplikace. Pevně věřím, že když jsme vydrželi na otevření tak dlouho čekat, tak případné dílčí problémy již vydržíme také. KŘIŽOVATKA PRAŠNÝ MOST: Kudy vyjedete na Kulaťák Úsek Blanky od Prašného mostu má jen 1006 metrů a vede na Letnou k fotbalovému stadionu Sparty. Ale pozor, pro mnoho řidičů může být právě okolí Hradčanské a Prašného mostu zrádné. Pečlivě si prostudujte kudy do a z tunelů! VJEZD DO BLANKY NA PRAŠNÉM MOSTĚ směr Praha 5, Praha 6, Modřany, Jižní spojka (Brno), Strakonice, Příbram, Karlovy Vary, Plzeň… Pozor, do tunelu směrem na Malovanku se dostanete pouze ze směru od Kulaťáku. VÝJEZD Z BLANKY NA HRADČANSKÉ Směr Milady Horákové, Na Ořechovce, Svatovítská, Vítězné náměstí, Dejvice, Roztoky u Prahy… Zde vyjedou řidiči z tunelu směrem od Troje a Letné. VJEZD DO BLANKY NA HRADČANSKÉ Směr Letná, Holešovice, Troja, Mělník, Mladá Boleslav, Ústí nad Labem… Pokud ale chcete jet tunelem na opačnou stranu, musíte si počkat až na vjezd na Letné! VÝJEZD Z BLANKY NA PRAŠNÉM MOSTĚ Směr Milady Horákové, Na Ořechovce, Svatovítská, Vítězné náměstí, Dejvice, Roztoky u Prahy… Hlavní výjezd, ze kterého se dá pokračovat na povrchu všemi třemi směry KŘIŽOVATKA TROJA (VÝJEZD NA MOST A K VLTAVĚ) Tady Městský okruh končí Podjedete Vltavu a dostanete se na povrch. Tady tunelový komplex Blanka končí. Jeho hlavní výjezd směřuje do ulice Nová Povltavská. Druhý výjezd vede přímo na Trojský most a povede vás směr Troja a zoo. V budoucnu by se tu měl napojit zbytek Městského okruhu. Bez něj tu hrozí nekonečné kolony… Jak se orientovat v jednotlivých směrech poradí Blesk. Nový Trojský most i pro auta Od loňského října jezdí po novém Trojském mostě auta, autobusy i tramvaje. Krásná stavba (která stála 1,3 miliardy) pomohla dopravě, protože tudy přes vodu mohla poprvé i auta. Ale tvoří se tu nárazově kolony. Důvod je jasný. Hned na druhé straně mostu totiž mizí jeden pruh, do kterého se po 250 metrech napojí auta odbočující z mostu Barikádníků či z Holešovic, resp. z Vrbenského ulice. Navíc po dalších 180 metrech musí jet všichni směrem k Výstavišti po tramvajovém pásu. Trojský most nahradil svého předchůdce, takzvaný Rámusák (sloužil od roku 1981), po kterém ovšem jezdily pouze tramvaje a byl tak v Praze jediný svého druhu. Nejdelší tunel v Česku Tabulka nejdelších tunelů v České republice se bude muset letos přepisovat. Po otevření Blanky se totiž tunelový komplex přesune na první místo (s délkou 5502 metrů pod zemí se stane jasným králem tunelů v ČR). Na druhé místo tak odsune současnou jedničku silniční tunel Panenská v Krušných horách (2106 metrů), za ním následuje pražský Strahovský tunel (2004 metrů). V seznamu pak nechybí ani část jihozápadní části pražského okruhu, kde je třetí a čtvrtý nejdelší silniční tunel v ČR – Komořanský tunel (1937 metrů) a Lochkovský tunel (1661 metrů). Nejdelším silničním tunelem světa je Laerdalský v Norsku, měří 24 510 metrů. KŘIŽOVATKA U VORLÍKŮ (LETNÁ): Takhle se pojede na Letenské pláni Třetím úsekem Blanky je takzvaný tunel Královská obora. Ten začíná u křižovatky U Vorlíků a pod Letnou a Stromovkou »podchází« Vltavu a končí u Trojského mostu. Celkem má 3,09 kilometru, a je tak nejdelším úsekem celé stavby! Stavba na Letenské pláni byla po celou dobu považována za významnou část. „Do otevřené stavební jámy s hloubkou až 25 m jsou kromě podzemní křižovatky, vlastních tunelových trub a podzemního technologického centra, umístěny podzemní garáže,“ popsal Blesku mluvčí firmy Metrostav František Polák. Parkování Součástí tunelového komplexu jsou i dvě nová podzemní parkoviště – třípatrové pod Letnou s kapacitou 863 vozů a druhé u Prašného mostu které má kapacitu zhruba poloviční, tedy 350 míst. Se zprovozněním Blanky ale parkoviště neotevře, řidiči si na něj budou muset ještě počkat. „Bude zde mírné zpoždění v řádu několika měsíců. Stavba je hotova, ale je potřeba ještě instalovat potřebné technologie. Většina míst pak bude sloužit obyvatelům a návštěvníkům hlavního města, jen část si vyhradí například ministerstvo vnitra,“ informoval náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek. Konečně budou mít třeba možnost parkovat fotbaloví fanoušci AC Sparta Praha. Nastane zlepšení? Dopravní experti předpokládají, že v této lokalitě, tedy kolem ulice Milady Horákové, Veletržní a zároveň i nábřeží – jak Edvarda Beneše, tak Kapitána Jaroše, má dojít k výraznému zlepšení situace a uvolnění silnic. Zhoršení naopak očekávají ze severu, od Bubeneče a Podbaby směrem k Letné – tedy k vjezdu a výjezdu z Blanky. Čtvrtý tunel Během stavby této části muselo dojít k překročení Vltavy u Císařského ostrova. Architekti zvolili variantu jít pod Vltavu. „V Praze jde v pořadí o čtvrtou tunelovou trasu (metro A, B a C) vyraženou pod korytem řeky. V tomto případě je však dosaženo největšího výrubního profilu (cca 120 m2), při minimálním nadloží pode dnem 14,5 m,“ přidal zajímavost mluvčí Metrostavu Polák. Návod nejen pro mimopražské: Jak vám Blanka pomůže přes metropoli? V Praze se po otevření Blanky propojí hned tři tunely, neboť Blanka naváže na tunel Mrázovka a Strahovský tunel. Díky tomu bude série tunelů sloužit i mimopražským. Leckdy totiž pomůže i těm, kteří se chtějí prostě a jednoduše dostat na druhou stranu Prahy. Pokud se nestane nehoda, nebo nezašpuntuje výjezd z tunelů, tak díky Blance uspoříme čas. Kolik? A jak daleko a jak dlouho pojedete přes tunely? K. Vary (Plzeň) – Ústí n. L. Současná varianta: 35 minut (18 km, ulicemi Karlovarská, Bělohorská, Patočkova, Milady Horákové, Veletržní, Strojnická, U Výstaviště, Partyzánská, Trojský most, Nová Povltavská, V Holešovičkách, Liberecká, Cínovecká) Varianta přes tunely a Blanku: 24 minut (23 km) Plzeň – Ml. Boleslav Současná varianta 1: 43 minut (26 km, ulicemi Karlovarská, Bělohorská, Patočkova, Milady Horákové, Veletržní, Strojnická, U Výstaviště, Partyzánská, Trojský most, Nová Povltavská, V Holešovičkách, Liberecká, Kbelská, Pražský okruh, Novopacká) Současná varianta 2: 49 minut (38 km, Pražský okruh, K Barrandovu, Barrandovský most, Jižní spojka, Štěrboholská spojka, Pražský okruh, Novopacká) Varianta přes tunely a Blanku: 34 minut (30 km) Strakonice – Ústí n. L. Současná varianta: 37 minut (16 km, Strakonická, Hořejší nábřeží, Jiráskův most, Resslova, Ječná, Legerova, Wilsonova, Hlávkův most, Bubenské nábřeží, Argentinská, most Barikádníků, V Holešovičkách, Liberecká, Cínovecká) Varianta přes tunely a Blanku: 17 minut (18 km) NEJVĚTŠÍ RIZIKO? Chybějící část okruhu Co se stane s dopravou po otevření Blanky? Naplní se obavy, že se auta z Blanky v Praze 8 dostanou rovnou do kolon? Chybí totiž napojení na městský okruh, který by logicky dopravu odvedl od tohoto místa a celé oblasti ulevil. Magistrát si to uvědomuje, ale v nejbližších letech dohnat problém z minulosti nestihne. Auta z Blanky vyrazí směr Holešovičky a Liberecká na cestě na velká sídliště či do Mladé Boleslavi a na Teplice. Někteří odborníci tvrdí, že to současný systém unese, jiní se bojí kolon a špuntu hlavně na nájezdové rampě u mostu Barikádníků. Jak aktuální situaci vidí magistrát? „Lze především v prvních týdnech provozu předpokládat, že mohou zejména u výjezdů z tunelu nastat dopravní komplikace. Podíl viny na tom také nese stále nedokončený Městský i Pražský okruh. Praha se chce soustředit na dokončení dalších staveb, které povedou k vytouženému cíli – celkové zkvalitnění dopravy v hlavním městě. Prioritu nyní představuje především dokončení úseku 511 Pražského okruhu z Běchovic k napojení na dálnici D1 a Hostivařské spojky, která na tento úsek navazuje,“ říká Petr Dolínek, náměstek primátorky pro dopravu. Návazné změny v dopravě budou realizovány postupně na základě skutečných dopadů vyvolaných zprovozněním tunelu. „I přes očekávané dopravní komplikace by měly nové tunely, které nesou označení Brusnický, Dejvický a Bubenečský, přispět k zvýšení plynulosti dopravy především v severozápadní části města i snížení intenzity dopravy v centru, zejména na vltavských nábřežích.“ K celému okruhu chybí 8,8 kilometru Aby celý vnitřní okruh (používá se též označení městský okruh) byl dostavěn, chybí už jen třetina – 10 kilometrů (k uzavření okruhu chybí 8,8 kilometru, 1,2 kilometru bude mít Libeňská spojka). V tunelech bude vedena trasa o délce přes pět kilometrů. CO MÁ NAVAZOVAT NA BLANKU? Spojí most a Jižní spojku Barikádníků chybí dlouhé skládačky část. Do 32 kilometrů díl – východní ještě poslední dílek tedy spojí konec který Tento poslední toho nového úseku (Blanky), končí u mostu Barikádníků, a auta by »vyhodil« až na Jižní spojce. 3 LIBEŇSKÁ SPOJKA MEZI DOMY * Stavba prvních dvou úseků ještě není pevně daná a uvažuje se o vícero možnostech vedení. * U Libeňské spojky je rozhodnuto, že trasa bude vedena v patrovém tunelu (odborně se tomu říká patrové uspořádání a auta po dostavbě opravdu budou jezdit pod sebou). * Libeňská spojka bude zajišťovat spojení mezi křižovatkou Vychovatelna a Městským okruhem v oblasti Balabenky s návazností na Proseckou radiálu a další komunikační síť. Proč patrový tunel na Libeňské spojce? Proč se projektanti rozhodli pro variantu patrového tunelu pod Zenklovou ulicí? „Je potřeba si uvědomit, že trasa jde zase městskou zástavbou. Patrový tunel byla jediná možnost, jak zabránit tomu, aby se zboural celý blok domů podél ulice Zenklova,“ vysvětluje Ludvík Šajtar, který pracoval i na tunelovém komplexu Blanka. A kdy začne konečná dostavba Městského okruhu? „Myslím, že se rozjede příprava stavby a do osmi deseti let se může stavět,“ říká. Předpokládaná cena: MILIARD 37 Téměř Předpokládaná cena Městského okruhu Blanka (tak zní oficiální pojmenování) činí 36 980 355 000 Kč. Zahrnuje veškeré náklady, které byly a budou vynaloženy na tuto část MO v úseku Myslbekova – Pelc Tyrolka. Okruh není dosud dokončen, proto se uvádí předpokládaná cena. Brusnický tunel Předpokládaná cena: 23 632 190 000 Kč Dejvický tunel: Předpokládaná cena: 4 354 307 000 Kč Bubenečský tunel: Předpokládaná cena: 8 993 858 000 Kč TIHLE JI POSTAVILI SATRA, spol. s r. o. Koordinátor projektu a zpracovatel projektové dokumentace. Zajišťovala zpracování dokumentace pro územní a stavební řízení, realizační dokumentace stavební části a technologie a bezpečnostní a provozní dokumentace. METROSTAV, a. s. Zhotovitel stavební části, na stavbě pracoval již v roce 2004 v rámci geologických průzkumů. Práce na vlastní stavbě začaly v lednu 2007 a ukončeny byly v roce 2014 uvedením Trojského mostu do provozu. ČKD PRAHA DIZ, a. s. Zajišťovala dodávky všech Od vzduchotechniky přes trafostanice, silnoproudé i slaboproudé rozvody elektřiny, anténní zařízení, osvětlení, čerpací stanice, jeřábové dráhy, požární vodovod až např. i po systém měření rychlosti vozidel či dopravní značení. EUROVIA CS, a. s. Pracovala při výstavbě na spojnici mezi Blankou a Strahovským tunelem. V místech vjezdu do Strahovského tunelu se postarala o kompletní obnovu ulic Patočkova a Myslbekova, včetně rekonstrukce tramvajové trati. Inženýring dopravních staveb, a. s. Starala se o technický dozor nad stavbou a v roce 2006 se stala správcem stavby. IDS čeká koordinace dozoru nad zkušebním provozem, vypracování a podání návrhu na kolaudační rozhodnutí a zajištění předání stavby. VIS, a. s. Zajišťovala inženýrskou činnost a vybrané investorské služby po dobu přípravy, realizace až po uvedení jednotlivých částí stavby Strahovského tunelu do provozu. Vykonávala odborný technický dozor investora včetně projednávání všech změn v průběhu výstavby. Příloha vznikla ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy ?? Text: Tereza Hodáliková, Tomáš Koníček, Matěj Smlsal ?? Foto: David Malík, Alexandr Malachovský, Ladislav Křivan, Martin Přibyl, Metrostav, a. s., Satra, s. r. o. ?? Vizualizace: Blesk, Satra, s. r. o. Se čtyřletým zpožděním, ale přeci! Tunelový komplex Blanka začne od 19. září sloužit Pražanům. A nejen jim! Jako dobrou a rychlou spojku ji budou využívat i lidé, kteří dojíždí do metropole za prací, nebo ti, kteří metropolí projíždějí. Z Blanky se tak v sobotu rázem stane se 6,4 kilometru nejdelší silniční tunel v celém Česku a nejdelší městský tunel v Evropě! Celý tunelový komplex Blanka se skládá ze tří na sebe plynule navazujících tunelů. Jednotlivé úseky se vždy stýkají v místech mimoúrovňových křižovatek. Blesk vám je představí ve směru od západu k východu. Tunel Bubenečský (3,1 km) pokračuje od křižovatky U Vorlíků nejdříve krátkým hloubeným úsekem, na který navazuje úsek ražený vedoucí směrem pod zástavbou, Stromovkou, Císařským ostrovem, Vltavou, na trojské straně potom navazuje další hloubený úsek vedoucí až k portálu v křižovatce Troja. Tunel Dejvický (1,0 km) začíná v křižovatce Prašný most a pokračuje v celé délce jako hloubený pod třídou Milady Horákové přes Špejchar až do prostoru Letné, kde končí v mimoúrovňové křižovatce U Vorlíků. Tunel Brusnický (1,4 km) vedoucí od křižovatky Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu pod ulicí Patočkovou hloubenými tunely. Za Myslbekovou ulicí vstupuje trasa do raženého úseku, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. 12 kilometrů v tunelech V celé délce Blanky je doprava vedena ve dvou nebo ve třech jízdních pruzích v každém směru. Jejich počet odpovídá předpokládaným dopravním intenzitám, sklonu a požadavkům plynulé a bezpečné jízdy. Celá stavba má délku 6,4 kilometru, z toho tunelová část je dlouhá 5,5 kilometru (celková délka vybudovaných tunelových trub přesahuje 12 km). V hlavní trase Městského okruhu očekává magistrát intenzitu provozu kolem 40 tisíc vozidel za den v každém směru..