Plejtváka ochrání unikátní dvojobal

Rekonstrukce historické budovy Národního muzea běží na plné obrátky, všechny exponáty samozřejmě z útrob objektu dávno zmizely. Kdo se nestěhoval, je populární kostra plejtváka myšoka zavěšená na ocelové konstrukci pod stropem velkého sálu savců. Analýza struktury kostí totiž ukázala, že přesun by způsobil nenávratnou destrukci 130letého kolosu. Mohutné kosti samice tedy zůstaly na místě, a aby se nepoškodily, schovají se do unikátní schránky. „Zákeřné jsou i vibrace, které vznikají stavební činností, takže schrána musí eliminovat i tyhle nepříznivé záležitosti,“ řekl Právu Jaroslav Pohan z firmy CCE Praha ze skupiny Metrostav, která se podílí na opravě objektu. Autor projektu stvořil tzv. dvojobal. První je ze speciálního čirého PVC na lehké hliníkové konstrukci. Uvnitř budou kamery a čidla pro měření teploty a vlhkosti. Schránka pro mechanickou ochranu bude vyrobená z tepelně-izolačních panelů. V obalu bude několik oken a vstupní dveře, kdyby byla potřeba vizuální kontroly. Zařízení vyjde přibližně na čtyři milióny korun bez DPH. Dvouplášťový obal by měl být hotový začátkem příštího roku. Odborníci kostru nasnímali z pěti míst pomocí jednoho z nejmodernějších skenerů na světě. Vznikl 3D model, který poslouží k výrobě bedny. „Je velice rychlý, za vteřinu dokáže zaměřit až milión bodů, což se krapet vymyká představivosti. První generace před asi deseti lety jich dělala 10 tisíc za vteřinu,“ přiblížil Pohan. Spolehlivý je i na velkou dálku, do dvou set metrů zvládne objekt sledovat s přesností jeden až dva milimetry. „Skener musíte postavit na stanoviště, které má velmi přesně dané souřadnice. Měření má svoje zásady,“ upozornil s tím, že zařízení detailně v několika fázích výstavby zmapovalo i tunel Blanka. „Na ocelové konstrukci, na které visí plejtvák, bude speciální senzor, který vyhodnotí vibrace. Budou stanoveny nějaké hodnoty, které by měl vydržet, ale může to dopadnout tak, že se řekne, pánové, plejtvákovi se to nelíbí, musíte pracovat jiným způsobem,“ poznamenal Pohan k této ojedinělé záležitosti. Kostra v Národním muzeu patřila nadprůměrně velké samici, kterou rozbouřené moře vyvrhlo v listopadu 1885 na pobřeží ostrovy Lyngoy poblíž Bergenu v jižním Norsku. Pro Národní muzeum ji zakoupil za 2500 zlatých Antonín Frič, jenž na ni s bratrem Václavem uspořádal sbírku mezi pražskými měšťany. Ještě půlstoletí po instalaci z kostry odkapával tuk. Měří 22,5 metru a váží přes čtyři tuny. Po plejtvákovi obrovském je myšok druhý největší žijící tvor na světě. Dosahuje délky téměř 27 m a váží až 75 tun.