Viktorie se v lednu podhrabe pod Chlum, ale trápí ji voda

Razicí štít, který u Plzně hloubí nejdelší železniční tunel v ČR, se s terénem pere dobře Plzeňsko – Rychlostí dvaceti metrů za den postupuje stále vpřed razicí štít Viktorie, který se od začátku února prokousává zemí mezi Kyšicemi a Plzní. Pracuje na jižním tubusu železničního tunelu, jenž se s úctyhodnou délkou 4150 metrů stane nejdelším takovým tunelem v republice. Podle mluvčího společnosti Metrostav Vojtěcha Kostihy je výkon štítu slušný. Má za sebou dvě třetiny cesty. „V současné době je vyraženo zhruba 2760 metrů. Stroj se nyní pohybuje v geologicky náročné oblasti s nízkým nadložím a k zajištění bezpečné ražby bylo nutné přijmout dodatečná opatření,“ uvedl Kostiha. Stavbařům podle něj práci znepříjemňuje hlavně spodní voda, která přitéká ve velkém. Problémy dělají i křemenové žíly v břidlicích, které tupí Viktoriiných osmapadesát řezných disků a sto dvacet řezných zubů, jež je zapotřebí průběžně vyměňovat. „Oproti harmonogramu se potýkáme s velmi mírným zpožděním,“ připouští Kostiha a dodává: „S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem je však plnění harmonogramu dobré a postup nejrychlejší možný.“ V těchto dnech je Viktorie v oblasti Újezda. „V prosinci bude ještě podcházet ulici Hlavní a v lednu příštího roku již začneme podcházet kopec Chlum,“ konstatoval Kostiha. Na plzeňské straně Chlumu už bude na štít čekat tunelový portál. Základ jižního tubusu, jímž budou jezdit vlaky směrem na Prahu, bude hotov v prvních třech měsících příštího roku a záhy začne ražba druhého tubusu pro opačný směr. Stavba, která trať mezi Plzní a Prahou zkrátí o šest kilometrů, vyjde na téměř dvě miliardy korun. Skončit má na začátku roku 2017. Jak pracuje štít Razicí štít Viktorie postupuje po dvou metrech. Vždy, když vyrazí dva metry, zastaví se a základ tunelu vyloží betonovým ostěním. Jakmile je prstenec hotov, razí stroj další dva metry a postup se opakuje. Metrostav si tuto techniku už vyzkoušel na pražském metru. Vytěženou zeminu odvádí od tunelu dopravníky a nákladní automobily s ní pak zasypávají bývalý lom. Pohyb razicího štítu střídavě zajišťuje 100 dělníků a 24 techniků, kteří se střídají ve dvou 12hodinových směnách. Přímo na stroji pracuje kolem 12 lidí, dalších 15 má na starost technologii.