Malá země s velkou misí

  • 19. 08. 2014 | zdroj: Technický týdeník, Ivana Strasmajerová
  • Zpráva

Špičková výzkumná centra ELI Beamlines a HiLASE Nemusíme být pouhou montovnou cizích vizí Česká republika realizuje jeden z nejvýznamnějších projektů v oblasti výzkumu a vývoje v Evropské unii a co se týká laserových technologií, bude patřit k největším na světě. V Dolních Břežanech vyrůstají pod křídly Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky dvě špičková výzkumná centra, ELI Beamlines (Extreme Light Infrastrukture) a HiLASE (High average power pulsed LASErs). Pro takto ambiciózní projekt jsme nebyli vybráni náhodou, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská na ČVUT a Fyzikální ústav Akademie věd ČR se tímto oborem úspěšně zabývají již řadu let.
V HiLASE se již zabydlují pracovní týmy
Projekt HiLASE se chystá věnovat především výzkumu pevnolátkových diodově čerpaných laserů s vysokou energií a opakovací frekvencí. Jedná se o moduly multi-J laserového systému kW třídy čerpaného diodami na bázi tenkých disků a laserového systému v oblasti 100 J/10 Hz rozšiřitelného na úroveň 1 kJ.
HiLASE usnadní v budoucnu výrobu mnoha průmyslovým podnikům. K jeho potenciální nabídce se řadí například testování odolnosti optických materiálů, zpevňování povrchu materiálu rázovou vlnou, poskytování kompaktních zdrojů rentgenového záření pro litografi, řezání, vrtání a svařování speciálních materiálů pro automobilový a letecký průmysl, provoz technologií laserového mikroobrábění a čištění povrchů.
Výstavba centra HiLASE je již dokončená a v nových prostorech panuje čilý ruch, instalují se technologie a zabydlují se pracovní týmy. V současné době projekt zaměstnává 64 pracovníků, 44 mužů, 20 žen, z toho 28 vědců, 22 z nich je ze zahraničí. Testovací provoz na menších projektech pro některé podniky, především z oblasti automobilového průmyslu, již probíhá. Investice do tohoto projektu představují 851 422 967 Kč, dotace EU tvoří 799 955 260 Kč.
Projektováním budovy bylo pověřeno české studio Len + k. Moderní a vzdušná budova spojuje funkce kanceláří, přednáškového sálu a několika hal s lasery. Kancelářská třípodlažní budova se obrací do veřejného prostoru srdce Dolních Břežan. Na tuto budovu navazuje dvoupodlažní hala směrem do areálu. Tato část musí respektovat přísné parametry na termální a mechanickou stabilitu. Zhotovitelem projektu se stala stavební firma OHL ŽS. Objekt má tři podlaží a není podsklepen. Konstrukčně jde o železobetonový vyzdívaný monolitický skelet.
V těsném sousedství vyrůstá impozantní komplex ELI Beamlines. V něm se mají realizovat výzkumné a aplikační projekty zahrnující interakci světla s hmotou na intenzitě, která je asi 10krát větší než současně dosažitelné hodnoty.
ELI bude dodávat ultrakrátké laserové pulsy trvající typicky několik femtosekund (10-15 fs) a produkovat výkon až 10 PW. V laboratořích ELI se připravuje výzkum jevů spojených s kvantovou elektrodynamikou, časoprostorovou závislostí zářivých polí a další astrofyzikální jevy. Co se týče praktického využití, lasery pomohou především zdravotníkům, protože umožní zcela nové postupy v diagnostikování a léčbě rakoviny. Na své si přijdou i obory zabývající se vývojem nových materiálů pro elektroniku, optoelektroniku a nanotechnologie.
V současné době ELI v ČR zaměstnává 221 pracovníků, 172 mužů, 49 žen, vědců je 91 a z toho 34 zahraničních. Projekt sestává ze tří mezinárodních laserových center lokalizovaných v České republice, Maďarsku a Rumunsku, která se budou metodicky a funkčně doplňovat. ELI řídí Fyzikální ústav Akademie věd ČR koordinující národní konsorcium ELI CZ složené ze 14 českých univerzit a výzkumných ústavů. Výstavba centra bude hrazena z dotací Evropské unie a ze státního rozpočtu. Celkový rozpočet čítá 6 800 575 902 Kč, z čehož 85 % zajišťují fondy EU. Samotné laserové technologie představují investici ve výši 3 947 783 780 Kč.
Projekt budovy připravoval tým britského architektonického studia Bogle Architects, který má s výstavbou velkých budov celosvětové zkušenosti. K jejich nejznámějším projektům patří londýnský mrakodrap Strata Tower, Green Building Park v Pekingu a Diamant v Casablance. Přesto projektování ELI dle slov ředitelky pražské kanceláře Viktorie Součkové představovalo poměrně velkou výzvu. Architekti se totiž rozhodli nepojmout budovu jako bezvýrazný průmyslový komplex, ale jako multifunkční vzdělávací centrum, kdy praktická část budovy je zatlačena do pozadí, zatímco objektu vévodí komunitní prostor věnovaný administrativní části budovy. Charakteristickým prvkem bude střecha, která propouští dostatek světla, ale zároveň chrání prostor před sluncem. Na první pohled není zřejmé, o jak velký obestavěný prostor se jedná. Stavba se rozkládá na základech velikosti fotbalového hřiště, zasahuje do hloubky 8 m a šplhá do výšky 12 m.
Pracovní část budovy musí opět splňovat ty nejpřísnější požadavky na odolnost proti vibracím, ionizujícímu záření a celoroční tepelnou stálost prostředí. Zhotovitelem takto náročné stavby bylo pověřeno sdružení společností Metrostav, VCES a OHL ŽS. Kolaudace je plánována na podzim 2015 a instalace technologií na podzim 2017.
Nedáme se zatlačit k průměrnosti
Výstavba obou center se může jevit jako záměr příliš ambiciózní. Naše země je malá, s omezenými zdroji, ale během své komplikované historie se již mnohokrát dokázala zdvihnout „z popela“ díky české vynalézavosti a tvořivosti. Nenechme se zatlačit k průměrnosti a ukažme, že Česká republika dokáže být evropským centrem vzdělanosti a výzkumu a ne jen montovnou vizí jiných. Projekty významně posílí respekt k České republice jako hostitelské zemi špičkového mezinárodního výzkumného projektu a další investice do vyspělých technologií s vysokou přidanou hodnotou budou přicházet.
V České republice vzrůstá poptávka po absolventech, jejichž dovednosti se uplatní v nově vznikajících technologických centrech. Technické vzdělání je třeba vhodným způsobem kultivovat již v průběhu výuky na základních školách, aby pak ze středních a vysokých škol odcházeli specialisté, pro které se právě taková centra jako ELI a HiLASE budují.