Svéráz finského metra. Metrostav se podílí na rozšíření podzemky v Helsinkách

Metrostav buduje dvanáctý úsek prodloužení linky metra z Helsinek do sousedního Espoo a stanice Espoonlahti. „Na severu Evropy věří, že jim tunely přinesou prosperitu,“ popisuje odlišný přístup Aleš Gothard z Metrostavu.

Pro tuzemskou firmu není práce na severu Evropy výjimečná. Razit v cizině začala už před deseti lety. Poměry ve Finsku ji ale překvapily. Seveřané dokázali postavit jednu etapu metra a dále ji plynule prodlužovali, čímž ušetřili kolem 3,5 miliardy korun. Kolik naopak prodělávají tím, že první etapa metra je už řadu měsíců hotová a podzemka přesto nefunguje, Finové ale nespočítali. O tom, jak se razí ve Finsku, ale i jinde na severu, nebo proč si musí Metrostav pořídit loď, si týdeník Euro povídal s Alešem Gothardem, který má v Metrostavu na starosti Finsko, Norko a Island.

Co Metrostav přivedlo v takové míře na sever Evropy? Je tam trh otevřený na rozdíl od té západní části Evropy?

V Česku chybí velké infrastrukturní stavby. Abychom udrželi obrat, museli jsme vyrazit na sever, kde je trh obecně velmi uzavřený. V zemích severní Evropy nás ale přivítali, diskriminaci nepociťujeme. Snad jen jednou jsme měli takový dojem. Ucházeli jsme o projekt podmořských tunelů na Faerských ostrovech. Myslím, že norské firmy, které tam dlouhodobě působí, zapůsobily na investora a ten nás vyloučil. To už ale byla opravdu velká zakázka. U těch v objemu do jedné miliardy ale není žádný problém. Tedy pokud nepočítám tu drobnost, že smlouvy podepisujeme v národních jazycích, které jsou i komunikačním jazykem na stavbách. Zaměstnáváme kvůli tomu tlumočníky. Nemůžeme chtít po razičích, aby se naučili norsky nebo finsky.

Jak se jim tam líbí?

Už máme sehrané týmy. Tohle je desátý projekt na severu Evropy a na Islandu. Často pracujeme na odlehlých místech, ti lidé musí být dobrá parta. To vyladění nám trvalo dva tři roky, ale teď jsou víceméně stabilní. Ti starší už chtějí zůstat doma, ale zatím máme dost zaměstnanců ochotných pracovat za hranicemi.

Čím je islandská zakázka specifická?

Před třemi týdny jsme podepsali smlouvu na třetí projekt na Islandu, pětikilometrový tunel. Po jeho dokončení budeme mít na Islandu vyraženo už 23 km tunelů. Je to malý trh, vždy tam dělají jen jeden tunel. Nám se povedlo navázat na druhý projekt, který jsme právě dokončili, nová zakázka je ovšem v oblasti dosti izolovaných západních fjordů. Z úplně opuštěného fjordu budeme razit k méně opuštěnému, kde žije asi 400 lidí. V té pustině budeme muset přežít zimu, která tam trvá minimálně sedm měsíců.

Vy jste tu podávali v rámci prodlužování metra jen jednu nabídku, přitom tendrů bylo mnohem víc. Tu zakázku jste získali, ale proč jste jich nepodali víc?

My jsme chtěli jen jeden úsek. Naše kapacity na trhací metodu ražby jsou omezené lidsky i strojově. Původně jsme šli na Island, protože jsme si říkali, že to může být dobré do budoucna a jako reference. Projektů už ale máme za sebou deset.

První zakázka na Islandu ale nebyla příliš úspěšná. Narazili jste na podzemní vodu a nakonec jste na tom prvním tunelu prodělali. Nestane se vám to zase?

On Island je nešikovný tím, že tam nelze udělat podrobný geologický průzkum. Ale nějaká očekávání už máme.

Finové staví podzemní dráhu v oblastech, které nejsou nijak hustě obydlené, a zároveň je tam víc prostoru pro stavbu třeba železnice, která je levnější než metro. To by u nás asi nešlo…

Oni se nechtějí zbavovat zeleně. Myslím, že tu dokonce někde platí, že domy nesmí být vyšší než okolní stromy. Jsou hrdí na to, že bydlí v lese i ve městě. Mají rádi prostor, nechtějí si ho ubírat. Nechtějí se mačkat. Infrastrukturu budují v předstihu, ještě než je potřeba. Nehasí problémy, až když nastanou, jako u nás. Věří, že infrastruktura přinese rozvoj. To je podobné jako na Islandu. Tam stavíme tunel pro nikoho, řekla byste. Islanďané ale investují do toho, aby propojili dvě komunity, které mají vzdušnou čarou k sobě blízko, po silnici ale neskutečně daleko. Myslí si, že tunel bude motivovat lidi k tomu, aby žili u fjordů, ne aby se všichni stěhovali do Reykjavíku. Zároveň jsou tam prý dobré podmínky pro chov lososů, takže by tam mohla v budoucnu vzniknout nějaká rybí továrna.

Přečtěte si také:

Metrostav postaví na Islandu tunel a most. Hotovo musí být dřív, než sníh uzavře silnice