Návštěvníci nedostavěné dálnice D8 chtěli k sesuvu. Tam se nedostali, viděli jen tunel

Po rozestavěné dálnici D8 u Lovosic se v sobotu procházelo přes deset tisíc lidí. Mnozí tříkilometrový úsek zdolali na kole nebo na bruslích. Zatímco děti se bavily, někteří dospělí byli zklamaní. Mysleli, že se podívají až pod sesuv a u tunelu v Radejčíně uvidí víc. Ministr dopravy Daniel Ťok slíbil, že první řidiči se po úseku projedou 17. prosince tohoto roku. Severní Čechy – „To je teda fraška,“ rozčiluje se žena v cyklistickém dresu, která právě dorazila na konec tunelu Radejčín. Samým údivem přestává šlapat. Sice před sebou vidí další, o něco menší tunel Prackovice, od něj ji ale dělí železný zátaras. „Konečná,“ hlásí omluvně dva muži ve žluté reflexní vestě, kteří místo hlídají. „Celý týden jsme se na to těšili. Myslela jsem, že projedeme oba tunely a budeme pokračovat dál. A to je jen takový kousek?“ diví se Eva, která už má v nohou skoro dvacet kilometrů. Na kole do Radejčína přijela z Teplic. Den otevřených dveří na rozestavěné dálnici D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi v sobotu přilákal přes deset tisíc lidí. Kromě tunelu Radejčín na 58. kilometru, který je dlouhý 620 metrů, si mohli projít i zhruba tříkilometrový úsek od Bílinky okolo Oparna a Chotiměře. Jinam se lidé nedostali. Na dálnici se totiž stále pracuje. ZKOUŠKY TUNELU TRVAJÍ OSM TÝDNŮ Na prohlídku tunelu u Radejčína se první nedočkavci vydali už o půl osmé ráno. V tubusu je zima a mírně tu fouká. Díky světlům na stropě si ho ale lidé mohou důkladně prohlédnout. Tu a tam visí nezapojený kabel, nouzové východy jsou ale připravené. Ještě se taky musí nalajnovat pruhy na vozovce. „Z 90 procent už je namontováno technologické vybavení a současně probíhají individuální zkoušky vzduchotechniky, evakuačního rozhlasu, SOS skříní a dalších bezpečnostních prvků, kterých je asi dvacet,“ popisuje Jiří Trochta z firmy Metrostav, která dálnici staví. Pak budou na řadě komplexní zkoušky. „Ty potrvají osm týdnů,“ dodává. Na konci tunelu se lidé musí otočit a vrátit se zpátky. Silnice hned za závorou končí. Na dohled je tunel Prackovice, který měří 266 metrů. Vede k němu jen kamenitá cesta s několika hromadami hlíny a vyčuhujícími rourami. „Do konce září by asfaltová vrstva mezi tunely už měla být hotová,“ upřesňuje Trochta. Cyklisté jsou ale zklamaní. Čekali víc. „Skoro každý druhý,“ potvrzují sekuriťáci. Řada z nich ušlapala desítky kilometrů, aby nakonec viděla jen přes šest set metrů tunelu. Pokud by se chtěli projet po dalším úseku, který dnes mají šanci navštívit, musí z Radejčína do Bílinky ušlapat dalších deset kilometrů. ZKLAMÁNÍ STŘÍDÁ NADŠENÍ Kromě cyklistů a pěších přijelo i několik desítek lidí na kolečkových bruslích. Rozestavěná dálnice přilákala děti, dospělé i důchodce. Mezi Radejčínem a Bílinkou, kde začíná další zpřístupněný úsek, je celý den vozí autobusy. Pokaždé jsou plné. U Bílinky na exitu 52 navíc vyrostlo provizorní parkoviště. Už po desáté hodině ráno je plné aut. Procházku po dálnici, kam ještě nesmí auta, si lidé užívají. Zklamání z tunelu střídá nadšení. Hlavně u dětí. Na třech kilometrech na ně čeká spousta atrakcí. Skákací stan, nafukovací skluzavka, mini dopravní hřiště, prohlídka bagru nebo auta celníků. „Nám se strašně moc líbilo, jak jsme se tam mydlili nafukovacím kladivem,“ říká malý Tonda. Odvážnější zkouší brýle simulující alkohol, drogy či únavu nebo simulátor nárazu ve třicetikilometrové rychlosti. Ač se zařízení na šikmé ploše rozjíždí pomalu, náraz je tvrdý. Bezpečnostní pás se lidem zarývá do kůže. Jednou to všem stačí. „Je to o zuby,“ varuje ostatní ve frontě žena, která vystupuje z předního sedadla. První kilometr a půl dálnice je už nalajnovaný, dál ale bílé čáry chybí. Trasa vede i přes monumentální most přes Oparenské údolí. Co chvíli se někdo zastaví, aby se na dálnici mohl vyfotit. Úchvatný je i výhled na Milešovku a ostatní vrcholy Českého středohoří. Na konci z podia vyhrává muzika. Lidé se shlukují u stánků s jídlem a pitím. Někteří si stěžují, že nemůžou jít dál. Chtěli se třeba podívat až pod sesuv, který u Litochovic a kamenolomu Dobkovičky v roce 2013 zdevastoval dvě stě metrů rozestavěné dálnice i blízkou železniční trať. Odtud na jeho pozůstatky dohlédnou jen tak tak. UŽ ABY TO BYLO Až bude nedostavěný úsek hotový, oddechnou si mraky lidí. Doprava, která se teď valí přes ústecký Vaňov, Lovosice nebo třeba Velemín, je neúnosná. Lidem vadí hlavně kamiony. „Vidím to každý den, kruhový objezd ve směru od Ústí je pořád ucpaný, kamiony se táhnou až po nájezd na dálnici,“ stěžuje si nejeden obyvatel Lovosic. Ministr dopravy Dan Ťok několikrát slíbil, že dálnice bude dokončena podle plánu, tedy letos v prosinci. I dnes několikrát zopakoval, že řidiči se po novém úseku svezou 17. prosince. „Poté, co to trochu oslavíme, pustíme na dálnici dopravu, která tak konečně přestane proudit přes okolní obce,“ pronesl na podiu. Stavbaři navíc počítají s časovou rezervou, takže reálně by dálnice mohla být hotová i o pár dní dřív. „Řidiči se po dálnici 17. prosince projedou bez omezení,“ potvrzuje slib ministra i ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa. Do té doby toho ale dělníci musí ještě dost stihnout. „Je třeba dodělat lajnování, osadit svodidla, kousek dál se dokotvuje stěna. Asi nejvíc práce je u sesuvu, kde se dělají jednotlivé konstrukční vrstvy vozovky, dál se dokončuje most mezi tunely a dodělávají se izolace,“ vyjmenovává Kroupa. Dálnice D8 • Dálnice z Prahy do Drážďan se staví už 32 let. • V roce 1984 začala stavba čtyřkilometrového úseku z Řehlovic do Trmic na Ústecku. Otevřen byl o šest let později. • Poslední úsek chybí mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. Měří 16,41 kilometrů. Jeho výstavba začala v roce 2007. • Na tomto úseku jsou tři mimoúrovňové křižovatky, dva dálniční tunely, osmnáct mostů a devět nadjezdů. „Celý týden jsme se na to těšili. Myslela jsem, že projedeme oba tunely a budeme pokračovat dál. A to je jen takový kousek?“