Stane se Praha městem tunelů?

Už dnes je v hlavním městě řada dopravních staveb zahloubených pod zem. V budoucnu by ale projektů srovnatelných s tunelem Blanka mohlo výrazně přibýt. Přesně před rokem byla otevřena Blanka: nejdelší městský tunel v Evropě. Na mnoha místech metropole je však stále špatná dopravní situace. Jedním z řešení je tedy budování nových tranzitních komunikací, které by auta z nejproblematičtějších lokalit odvedla. Jenže kam s nimi v husté pražské zástavbě? Pod zem. Hlavní město i některé městské části uvažují, nebo dokonce už připravují plány na vybudování nových tunelů i zahloubení některých stávajících komunikací. TUNEL V LIBNI MÁ MÍT TŘI KILOMETRY Jednou z priorit magistrátu je v tuto chvíli dostavba Pražského okruhu na severovýchodě města. A právě v dosud chybějícím úseku mezi křižovatkou Pelc-Tyrolka, která navazuje na Blanku, a Štěrboholskou radiálou se počítá hned s několika tunely. První z nich by měl vést pod Bílou skálou na Košinku a s délkou téměř tři kilometry by byl vůbec nejdelší. Jarovský tunel by zase převážně vedl pod ulicí Spojovací, které by měl ulehčit především. Měřit by měl téměř dva kilometry. O polovinu kratší pak podle plánu bude tunel Malešice, který by se také měl stát součástí dosud nedostavěného úseku Městského okruhu. Nacházet se bude mezi malešickým nádražím a železničním podjezdem u Českobrodské ulice. Dostavba části Radlické radiály, která má propojit Pražský a Městský okruh, půjde také z velké části pod zem. Celkem tři tunely mají dohromady měřit přes 2,5 kilometru. „Aktuálně se zde dokončují geologické průzkumy, v podzemí se například našlo vyschlé jezero,“ informoval náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) s tím, že by se Pražané mohli dokončení dočkat v řádu osmi let. Naopak Břevnovská radiála je zatím v nedohlednu, přestože už nyní ve všední dny téměř kolabuje doprava v Patočkově ulici až k Vypichu. I tudy by však jednou mohl vést dlouhý tubus pod zemí. „Praha 6 v této souvislosti dlouhodobě preferovala kompletně zahloubenou variantu s přímou návazností na tunelový komplex Blanka. Případná realizace Břevnovské radiály je však zatím stále ještě hudbou vzdálené budoucnosti,“ připouští mluvčí Prahy 6 Martin Churavý. VE HŘE ZAHLOUBENÍ HOLEŠOVIČEK Hned dvě podzemní stavby prosazuje na svém území radnice Prahy 8. Nyní zejména řeší situaci na přetížené ulici V Holešovičkách, kde se po otevření Blanky ještě zvedla intenzita automobilové dopravy. Proto navrhuje její zahloubení. Nezbytný je podle starosty Prahy 8 Romana Petruse (ČSSD) i druhý záměr, tím je tunel pod Palmovkou. „Je zanesen dlouhodobě v platném územním plánu a má rozhodně smysl. Odvedl by dopravu, která dnes jezdí přes Libeň,“ dodává starosta. Podzemní stavby v metropoli však v budoucnu nebudou vznikat jen pro automobilovou dopravu. Do roku 2022 má být hotova první část linky metra D, která později spojí jižní část města s centrem. O dva roky později pak má být hotova i trať na letiště, která v úseku mezi Dejvicemi a Veleslavínem povede rovněž tunelem. *** Roční účtování tunelového komplexu Blanka Projelo: 30,1 milionu aut První milion: 3. 10. 2015 Prvních 10 milionů: 28. 1. 2016 Prvních 20 milionů: 25. 5. 2016 Nejvíce: 94,5 tisíce (12. 7. 2016) Nejméně: 21 tisíc (1. 1. 2016) Překročení rychlosti: cca 2400 řidičů měsíčně Dopravních nehod: 62 (4 se zraněním) Zastavení pro poruchu: 235 aut Zastavení pro nedostatek pohonných hmot: 53 Řidiči pravidelně používající tunel ušetřili: 44 hodin Celkem ušetřili: 290 let Kamery v tunelech také zachytily 270 vstupů chodců do tunelu Dvě ženy s dítětem v kočárku Bloudící zvířata – zajíce, lišku, lasičku Denní průměr aut Celkový 77,9 tisíce automobilů denně Bubenečský tunel 73,6 tisíce Dejvický tunel 84,9 tisíce Brusnický tunel 75,2 tisíce Délka: 5,5 kilometru Cena: 43 miliard Kč Datum zprovoznění: 19. 9. 2015