Tunely Radejčín a Prackovice na nedostavěném úseku dálnice D8 už jsou skoro hotové a včera prošly zatěžkávací zkouškou. Stavbaři v nich naoko nechali shořet autobus. Celý tubus pohltil kouř. Výkonná vzduchotechnika si s ním poradila během několika minut.
Všude okolo je neprostupný šedivý kouř. Fouká studený vítr a v uších mi duní vzduchotechnika, která jede na maximum. Lidé v reflexních vestách, kteří ještě před vteřinou stáli vedle mě, už tam nejsou.
Spolu s hasiči, stavbaři a dalšími novináři stojím za zátarasem uprostřed tunelu a klepu se zimou. I když blikají nouzová světla a z reproduktorů zní varovné hlášení, že v tunelu hoří a všichni ho mají ihned opustit, nikdo se k tomu nemá. Všichni jen sledují podstavec před námi, ze kterého srší plameny a čím dál tím rychleji se z něj valí oblaky kouře.
„Je to dýchatelné, ničeho se nebojte,“ uklidňuje nás muž, který všemu velí.
„Kdyby vám bylo špatně, běžte se schovat do propojky mezi tunely,“ dodává a já začínám přemýšlet o tom, zda zúčastnit se této akce byl dobrý nápad.
CHTĚLI CO NEJHORŠÍ PODMÍNKY
V tunelech Radejčín a Prackovice na posledním nedokončeném úseku dálnice D8 včera proběhly kouřové zkoušky. Technici zjišťovali, jak by to vypadalo, kdyby tady začal hořet autobus.
Zhruba v polovině tunelu zapálili aerosol, který během několika vteřin vyplnil celý 620 metrů dlouhý tunel nepříjemným dýmem.
„Simulujeme požár o výkonu dvaceti megawatt, to vše neinvazivní metodou, kdy pomocí aerosolu vytváříme kouř, který má velice podobné vlastnosti, ne-li identické jako reálný kouř při skutečném požáru v tunelu,“ vysvětluje bezpečnostní technik Aleš Lebl.
Celá zkouška měla prověřit požární větrání. Jen správně fungující vzduchotechnika totiž může kouř dostat ven z tunelu. Stavbaři se přitom snažili nastolit co nejhorší podmínky. Pomohli si obrovským mobilním ventilátorem, který postavili před tunel.
„Simulujeme jím protiproud vzduchu, čímž zhoršujeme podmínky pro vyvětrání tunelu. Kouř pak tlačíme ven proudovými ventilátory, které jsou v tunelu,“ říká Lebl s tím, že právě taková situace by mohla nastat i ve skutečnosti.
Klíčem při zkoušce je nastavit správné proudění vzduchu i jeho rychlost. A to jak v troubě, která je zasažena požárem, tak v troubě, která zasažena není.
Kouř, který se valí ven z jedné trouby, totiž nesmí nasát ta sousední. „Je to důležité, abychom ochránili osoby, které zůstaly v tunelu, a zároveň zajistili dostatečně dlouhou dobu v řádech jednotek minut pro sebezáchranu osob, které jsou v zakouřené části,“ upozorňuje Lebl.
Zkoušce přihlíží hasiči i stavební technici. Zažít něco podobného by podle Aleše Lebla měl každý. Lidé tak alespoň budou vědět, co je čeká. Pokud uvíznou v hořícím tunelu, měli by hlavně rychle opustit auto. „Klíčky v něm nechte a odejděte ne směrem k požáru, ale ven z tunelu proti směru jízdy vozidel. Pokud to máte blíž, použijte únikovou cestu do sousední tunelové trouby,“ radí odborník.
Tunely Prackovice a Radejčín budou stejně jako tunely Panenská a Libouchec řízeny z dispečinku v Řehlovicích na Ústecku. Pro mimořádné případy ale mají záložní dispečink, který je ukrytý ve svahu u výjezdu z tunelu Radejčín. Při běžném provozu bude dispečink prázdný. „Toto pracoviště slouží jen v případě, že bychom ztratili komunikaci na celé dálnici. V té chvíli sem přijede dispečer, který odsud začne řídit tunel,“ popisuje technolog Metrostavu Radomír Zelenka.
Poslední úsek dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic by se měl řidičům otevřít 17. prosince. Zda tomu tak skutečně bude, ale zatím není jisté. Před deseti dny se totiž objevily zprávy, že se opět hýbe svah u Prackovic nad Labem, jen kousek od místa, kde v roce 2013 už zemina dálnici zasypala. Problémy jsou i s mostem u Prackovic, který se prý kvůli nestabilnímu podloží a krátkým pilířům každým dnem propadá. Jak moc, je tajné. Pokud se problémy nepodaří vyřešit a dálnice bude pro řidiče nebezpečná, v prosinci se podle ministra dopravy Dana Ťoka neotevře.
***
„Vytváříme kouř, který má velice podobné vlastnosti jako reálný kouř při skutečném požáru v tunelu.“
Aleš Lebl, bezpečnostní technik
Dálnice D8
Dálnice z Prahy do Drážďan se staví už 32 let. Měří 92 kilometrů. Jako první se v roce 1984 začal stavět čtyřkilometrový úsek z Řehlovic do Trmic na Ústecku. Otevřen byl o šest let později. Poslední úsek chybí mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. Měří 16,41 kilometrů. Jeho výstavba začala v roce 2007. Úsek měl původně stát 10 miliard korun, cena už se ale vyšplhala na 15 miliard. Na nedostavěném úseku jsou tři mimoúrovňové křižovatky, dva dálniční tunely, osmnáct mostů a devět nadjezdů. Původně měla být celá dálnice hotová v roce 2000, později posunulo ministerstvo dopravy termín o dva roky. Stavba posledního úseku od Lovosic ale začala až v roce 2007, tehdy již platil termín dokončení 2010. Poté se posunul na rok 2015 a nyní platí konec roku 2016. Zda se ale dálnice v prosinci skutečně otevře, není jisté.
Na D8 hořelo. Tunely zavalil kouř
20. 10. 2016
zdroj: Ústecký deník Reportáž IVETA PIKNOVÁ
Napsali o nás