Bagry a pyrotechnici

Při rekonstrukci poslední části vlakového nádraží v Plzni musejí být stavaři maximálně obezřetní. Pod zemí totiž mohou být ukryté nevybuchlé pumy z druhé světové války PLZEŇ Pod dohledem pyrotechniků pracují stavbaři na rekonstrukci poslední části plzeňského vlakového nádraží mezi hlavní budovou a řekou Radbuzou. Ani odborníci nemají jistotu, že pod kolejemi nejsou nevybuchlé bomby shozené v posledním roce války při náletech. „Nikdo nemá jistotu. Když jsem v roce 1988 dělal v téhle oblasti měření pro zabezpečovací zařízení železnice, musel jsem klasické metody opustit. Žádným přístrojem tam nic nezměříte, protože železniční tratě jsou elektrifikované, pod mosty jezdí tramvaje. Jsou tam spousty bludných proudů, kovu a snad také bunkr, který byl při náletu zasažen,“ vysvětlil Vítězslav Kryštof, který od roku 1972 v Plzni prováděl geofyzikálně pyrotechnický průzkum. Varování před nevybuchlými bombami stavbaři berou velmi vážně. Navíc i v zadávací dokumentaci pro přestavbu plzeňského železničního uzlu projektanti doporučili nejprve pyrotechnický průzkum a pak dělat zemní práce za dohledu pyrotechnika. Mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha potvrdil, že doporučení expertů neberou na lehkou váhu. „Bylo nařízeno, že se po odkrytí vrchní vrstvy provede plošné magnetometrické měření. To se bude opakovat vždy po odtěžení půl metru zeminy,“ popsal Kostiha. Pokud budou dělat hlubší základy staveb nebo zajišťovat stěny, vytvoří i síť průzkumných vrtů. „V nich budou měření probíhat metodou vyvinutou v Německu, kde mají s nevybuchlou municí bohaté zkušenosti. Vzhledem k tomu, že je velká šance nálezu, budeme postupovat s maximální obezřetností,“ řekl Vojtěch Kostiha. Obavy z nevybuchlých válečných bomb rozhodně nejsou plané. Před deseti lety narazili stavbaři při budování základů hotelu v sousedství křižovatky U Jána na čtvrttunovou nevybuchlou pumu. Policie evakuovala lidi v půlkilometrovém okruhu, fungovalo jen vlakové nádraží. „Bomba byla jen dva a půl metru od lávky přes frekventovanou silnici,“ doplnil pyrotechnik Vítězslav Kryštof. Historik Karel Foud soudí, že tahle nevybuchlá bomba pocházela s největší pravděpodobností z náletu na Plzeň v prosinci 1944. Před šesti lety stavbaři našli podobnou pumu při rekonstrukci tramvajové trati na Karlovarské třídě. Ta podle Fouda s největší pravděpodobností pocházela z náletu v květnu 1943. „Že se při přestavbě nádraží mohou najít nevybuchlé bomby, se vyloučit nedá. Vezměte si, jak dlouho se jezdilo nad bombou na Karlovarské. Spousta jich při náletech padala nejen na Škodovku nebo nádraží, ale i na pivovar nebo do centra města. V prosinci 1944 bomby určené Škodovce zasáhly třeba i hotel Continental u náměstí Republiky nebo bývalé kino Hvězda,“ přidal historik Foud. Odborníci sice porovnávali historické fotografie z náletů, ale ani z nich se nedají určit místa, kde pumy po dopadu neexplodovaly. Snímky z poválečného období zobrazují jen krátery v místech, které nebylo potřeba zasypat a uvést do původního stavu. Takové upozornění je v projektové dokumentaci k současné přestavbě nádraží. Bývalý pyrotechnik Vítězslav Kryštof připomněl, že některé bombardéry byly vybavené fotokamerami. „Jakmile se otevřela pumovnice, zaznamenávaly situaci, kam bomby dopadly a které vybuchly. V průměru jedna ze čtyř bomb neexplodovala,“ upřesnil odborník. Podle historika Fouda ale není možné od takových záběrů čekat zázraky. „Některé snímky jsou z doby po výbuších, kdy je už nad zemí kouř z požárů. Britové měli výborně zvládnuté noční bombardování, prostor si osvětlili téměř jako za dne, ale mnohdy se ze snímků nedá téměř nic poznat,“ vysvětlil Karel Foud. Geofyzik a pyrotechnik Kryštof za více než 40 let své činnosti dělal průzkumy na většině území Plzně. Ať se jednalo o Borská pole kvůli stavbě univerzitních budov v místě bývalého vojenského letiště nebo výstavbu teplárny u vybombardovaného seřazovacího nádraží u Jateční třídy. Prověřoval i plochu před stavbou Domu kultury u Americké třídy, jen kousek od hlavního vlakového nádraží. „I když došlo k vypnutí dálkových kabelů a měření jsem dělal v šest večer, v deset v noci, ve dvě a šest hodin ráno nebo v deset hodin dopoledne, klasickou metodou se tam stejně nedalo nic naměřit,“ upozornil Kryštof na problémy. *** Fakta Nálety na Plzeň noc na 26. dubna 1942 cílem byla Škodovka, bomby dopadly mezi Úslavu a stanici Koterov noc 5. května 1942 místo Škodovky zásahy mezi Ledci a Krkavcem noc 17. dubna 1943 místo Škodovky byly zasaženy Dobřany noc 14. května 1943 první zasah továrny Škoda 22. února 1943 zasažena střelnice v Bolevci 16. října 1944 cílem Škodovka, ale oběti byly i mimo její areál 16. a 20. prosince 1944 další přesný nálet na zbrojní továrnu, škody a oběti i v blízkém centru Plzně 14. února 1945 nálet na seřazovací nádraží noc na 17. dubna 1945 cíl nádraží, svrženo 895 tun bomb 18. dubna 1945 místo nádraží byly zasaženy Slovany a Petrohrad 25. dubna 1945 největší bombardování Škodovky, poprvé v historii bylo obyvatelstvo předem varováno z vysílání BBC