Fórum českého stavebnictví 2017

Třináctý ročník oborové konference stavbařů nevybočil svým ústředním tématem z řešení problematiky, která provází jeden z potenciálně nejdůležitějších oborů českého hospodářství již řadu let. Stavebnictví je opět na křižovatce. Podle úvodní panelové diskuze, kterou zahájil ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš, bude rok 2017 rokem bilančním, i když tentokrát s mírně pozitivní konotací. „Oproti minulosti máme peníze, mimo jiné i proto, že je dobrý výběr daní. Bohužel nefunguje stát, který je částečně paralyzovaný. Chybí koncepce dalšího rozvoje, potřebujeme inventuru všech staveb, které bychom chtěli v příštích letech vybudovat. Hlavním problémem jsou právní předpisy a jejich přijímání. Jsou zapotřebí jiná pravidla pro schvalování zákonů – chybí definice státního zájmu, který by měl být důsledně prosazován. Stát se musí soustředit na plánování investic a čerpání evropských fondů. Chybí projekty a příprava staveb. Je nutné zlevňovat provoz ministerstev, řešit i jejich sloučení a potírat ekologický terorizmus,“ řekl Andrej Babiš, který rovněž vyjádřil přání, aby stát stavěl alespoň tak, jak to umí soukromé firmy, a vyslovil otázku, zdali by neměla Praha uvažovat o velké moderní veřejné stavbě, která by se stala pozitivním obrazem doby. Nezávislou analýzu ekonomiky státu pak přednesl David Marek, hlavní ekonom firmy Deloitte, který popsal současnou realitu velmi konkrétně: „Jsme montovnou s nejnižším podílem přidané hodnoty v zemích Evropské unie. Populace stárne, máme nevýhodně nastavený daňový systém a sedmé nejvyšší zdanění práce v porovnání s ostatními státy unie. Překážkou podnikání je byrokracie. Režim typu Stop – Go při čerpání evropských fondů vytváří kolísání ekonomiky. Digitalizace státní správy se ve srovnání s jinými zeměmi zapomněla ve středověku.“ David Marek však přednesl i optimistická fakta vývoje ekonomiky ČR, která je v rámci regionu nejvyspělejší – máme rekordní procento nezaměstnanosti, nejvyšší rating a platební bilanci, která je bezpečně v plusu, a státní dluh klesá. Následující velká panelová diskuze se zaměřila na pět základních témat: stavebnictví a vývoj HDP, právní předpisy, veřejné stavební investice, dopravní infrastrukturu a bytovou výstavbu. Vyjímáme podnětné body k zamyšlení z jednotlivých vystoupení. Jiří Koliba, náměstek ministra průmyslu a obchodu, uvedl: „Meziroční index stavební produkce klesl o 7,6 %, přestože HDP rostl. Důvodem je fázové posunutí čerpání z fondů EU.“ V České republice je podle náměstka Koliby zapotřebí oddělit soukromé právo od veřejného, reorganizovat ministerstva a změnit kompetenční zákon. Kraje podle něj postrádají politiku územního rozvoje, chybí automatizace povolovacího řízení, u veřejných investic pak státní expertiza. Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj, informovala mimo jiné o komplikovaném průběhu projednávání novely stavebního zákona a pokusila se rovněž vysvětlit, proč se v současnosti příliš nestaví. Kraje nečerpají peníze, protože nemají projekty. MMR předložilo novelu zákona o vyvlastňování, ale nebyla politická vůle ji přijmout. Je třeba změnit kompetenční zákon a v oblasti investiční politiky více využívat partnerství se soukromými investory, projekty PPP. „V ČR je 720 stavebních úřadů. Budoucí stavba se posuzuje z řady hledisek a dochází k dublování aktivit, celý proces schvalování je třeba proto zjednodušit,“ konstatovala ministryně. Poslanec Parlamentu ČR Petr Bendl se domnívá, že nový kompetenční zákon všechno nevyřeší. Sloučení ministerstev považuje za nutné. To, že by se měly více využívat projekty PPP, zdůraznil také Petr Zahradník, poradce České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu. „Evrop ský fond pro strategické investice poskytuje pro tento typ investic záruky a investice takto jištěné se stávají pro soukromý kapitál atraktivnější. Bude otevřena diskuze o využívání evropských fondů po roce 2020, dotační princip nemusí v ČR totiž fungovat donekonečna. Bohatnou regiony, musíme prosadit jiný model financování,“ uvedl. Jiří Dolejš, poslanec Parlamentu ČR, upozornil na to, že projekty PPP budou muset být v závěru zaplaceny všemi daňovými poplatníky. Zmínil rovněž nedostatečnou bytovou výstavbu. Dan Ťok, ministr dopravy, v diskuzi přislíbil, že do poloviny roku 2017 přinese věcný návrh zákona o liniových stavbách. Do konce roku bude zahájeno všech devět prioritních staveb, které získaly výjimku v přístupu ke směrnici EIA. Richard Brabec, ministr životního prostředí, konstatoval: „Máme historickou možnost, aby vzniklo ministerstvo hospodářství, a to sloučením ministerstev, která mají dosud kompetenci tuto problematiku řešit. V sousedním Rakousku je rovněž spojeno Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem zemědělství. Souhlas v rámci koalice by měl být vyjednán v programovém prohlášení budoucí vlády. EIA v současnosti nebrzdí stavební projekty, celá procedura posouzení by měla trvat čtyři a půl měsíce, což je standard v rámci EU. Operační projekty v oblasti životního prostředí jsou úspěšné.“ To, že řízení investiční výstavby v ČR je i nadále nekoncepční a politické reprezentace se o ni dlouhodobě nezajímají, připomněl Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Poukázal rovněž na kvalitu bydlení v ČR, která se pohybuje v rámci států EU ve spodní třetině, a na neuspokojenou poptávku po nových bytech. K tématu bytové výstavby ministryně Šlechtová uvedla, že ČR je zastavěná dostatečně, má totiž 300 000 volných bytů. Domnívá se, že je třeba je využít na sociální bydlení a nestavět nové byty. Informovala, že zákon o sociálním bydlení se připravuje složitě, má velké dopady na stát a bude cílen jen na nejslabší sociální skupiny. Místopředseda vlády Babiš vyjádřil názor, že problém sociálního bydlení si má vyřešit každé město samo. Podle návrhu zákona by mělo mít nárok získat byty okolo 600 000 obyvatel. Otázkou zůstává, kdo by měl náklady uhradit. Na poptávku po sociálním bydlení poukázal i Petr Zahradník. V ČR převažuje podle něj preference soukromého vlastnictví bydlení. Na rozdíl například od Německa nebo Rakouska jsme podcenili model komunálního bydlení a municipalit jako investorů pro ty, kteří se z různých důvodů nechtějí nebo nemohou stát vlastníky soukromého bydlení. V závěru diskuze účastnící rekapitulovali své priority. Ministryně Šlechtová považuje za úkol do budoucnosti především schválení novely stavebního zákona Parlamentem ČR. Místopředseda vlády Babiš se domnívá, že se stavebnictví musí zorganizovat a zkoncentrovat na jedno ministerstvo, zároveň je podle něj zapotřebí vytvářet odborné návrhy zákonů na klíč a pak je prosazovat. Vyzval odborníky, aby kandidovali do Poslanecké sněmovny PČR. Václav Matyáš věří, že roztříštěná pravomoc rozhodování odezní a s přispěním nové politické garnitury se posune stavebnictví pod jednu střechu. Druhá část konference se tematicky zaměřila na Stavebnictví 4.0. Miroslav Linhart, Director of Real Estate Advisory, Deloitte, zdůraznil, že mezi zásadní faktory, ovlivňující vývoj oboru, patří právní předpisy a poptávka veřejné sféry, technologie, efektivita a inovace. Poptávka veřejné sféry a podíl investic v ekonomice HDP podle něj klesají. Ve srovnání výkonnosti stavebnictví v rámci EU lze ČR jako jednu z mála zemí zařadit mezi podprůměrnou – délka povolovacího procesu je v tuzemsku totiž 250 dnů. Mezi klíčové bariéry rozvoje stavebnictví patří podle Linharta neexistující jednotný systém řízení a koncepce veřejných investic, nepředvídatelnost veřejné poptávky, nepřiměřeně dlouhý legislativní proces a zdlouhavé povolování zakázek, rezistence vůči změnám vnitřního prostředí firem a relativně nízký zájem mladých lidí vstoupit do oboru. Hledání nových cest expanzí do zahraničí popsal Milan Veselský, obchodní ředitel firmy Metrostav a.s. Firma momentálně působí ve třinácti zemích, například na Islandu, v Norsku, Finsku, Švédsku (firma Subterra), v Polsku, na Slovensku, v Německu (firma Subterra), Turecku nebo v Bělorusku. Ve Skandinávii se používají národní smluvní vzory, které by bylo vhodné převzít i pro ČR, stejně jako principy tlaku na férovou cenu a důslednou kontrolu kvalifikace a reference firem. Digitální transformaci ve stavebnictví na příkladu vlastní firmy představil Petr Michálek, ředitel divize Čechy, Skanska a.s. Vize Stavebnictví 4.0 spočívá v plně automatizovaném a autonomním „smart“ průmyslu. Každý element má v sobě informační jednotku, která analyzuje jeho stav i potřeby a komunikuje s potřebnými institucemi i organizacemi. Cesta, jak nastartovat digitalizaci ve stavebnictví, vede prostřednictvím důsledného používání BIM (Building Information Modeling). Pověst stavebnictví je třeba pozvednout, Stavebnictví 4.0 je příležitostí pro jeho zatraktivnění. Právě digitalizace jako příležitost pro český stavební byznys byla předmětem přednášky Homero Reséndeze, který působí jako Process Center of Excellence Director, CEMEX, a který vysvětlil, jak digitální technologie vytvářejí nové zkušenosti, mění operační modely, tvoří nové ekosystémy a obchodní modely. Významným krokem v digitalizaci v ČR bylo založení pražské společnosti Digital Hub New Process and Practice, která může českému stavebnictví prostřednictvím exportu vysoce kvalifikovaných služeb pomoci při uplatnění na mezinárodním trhu. Stav a perspektivy BIM zhodnotil Petr Vaněk, předseda Odborné rady pro BIM. Dopadem zavádění metody BIM na české stavebnictví se zabývá rovněž česká vláda, a to prostřednictvím koordinační skupiny Společnost 4.0. Garantem zavádění BIM v ČR je pracovní skupina Ministerstva průmyslu a obchodu. Vaněk zdůraznil, že klíčový a také nejobtížnější problém je změnit myšlení lidí. Lze konstatovat, že o totéž se snažili i organizátoři konference, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a agentura Blue Events.