Metrostav si hojí rány v cizině

Největší česká stavební společnost Metrostav výrazně posiluje v zahraničí. Zatímco před deseti lety tvořily země vyjma Česka a Slovenska zhruba tři procenta byznysu celé společnosti, vloni to bylo 23 a za letošní první čtvrtletí už dokonce 26 procent. Pokud by se navíc braly v potaz i další společnosti spadající do celé Skupiny Metrostav, podíl zahraničí by byl téměř poloviční.
Aktuálně se skupina v cizině chystá na několik nových projektů. Podařilo se jí získat zakázku na výstavbu zhruba pět kilometrů dlouhého silničního obchvatu norského města Kongsberg v hodnotě dvou miliard korun. Právě v Norsku vidí společnost velký potenciál. „V rámci celé Skandinávie se v Norsku soutěží nejvíc. Za poslední čtyři roky se tam ročně razilo šest milionů kubíků. Pro srovnání: celá Blanka měla přes jeden milion kubíků. Budeme se tam snažit získat další zakázky,“ říká ředitel organizační složky pro Island a Norsko Aleš Richter.
Metrostav působí kromě Norska také ve Finsku, kde nyní buduje stanici metra v Helsinkách. Na Islandu se firmě na jaře podařilo získat zakázku na výstavbu téměř šestikilometrového silničního tunelu v hodnotě 1,3 miliardy korun. Ve Švédsku pak působí Metrostav převážně prostřednictvím své dceřiné společnosti Subterra.

Zaměstnanci do ciziny nechtějí

Aktivní chce Metrostav zůstat především v zemích, kde si za poslední roky upevnil svou pozici, kromě zmíněné Skandinávie se jedná o Německo, Polsko a Slovensko. Právě tyto země podle Soukupa skupině do velké míry kompenzují nedostatek velkých stavebních zakázek v Česku. Příkladem je výstavba dalších úseků metra v Praze, která je nyní v nedohlednu. Právě pražské metro přitom hrálo v byznysu Metrostavu vždy důležitou roli.
Skupině vloni poklesly tržby o 12 procent, a čistý zisk klesl dokonce o 44 procent na konečných 329,4 milionu korun. Nebýt zakázek v cizině, mohl být výsledek ještě horší.
„Co se týče expandování do dalších zemí, jsme limitováni našimi možnostmi. Především pak množstvím zaměstnanců,“ vysvětluje ředitel zahraničního podnikání Skupiny Metrostav Václav Soukup.
Metrostav dnes zaměstnává zhruba pět tisíc lidí, z toho za hranicemi jich pracuje přibližně 1500. Přestože si například ve Skandinávii čeští raziči vydělají řádově více než doma, pro společnost je problém nacházet další kvalifikované pracovníky, kteří by byli ochotni za hranicemi působit.

Podzemní lanovka pro Istanbul

Přestože se Metrostav chce zaměřovat především na země, ve kterých je už nyní silný, pozornost cílí také na další trhy, na kterých je zatím relativním nováčkem. Konkrétně se jedná o Turecko, kde ve spojení s tamní firmou Ankara Insaat získal zakázku na výstavbu části metra v Istanbulu.
„Aktuálně v Turecku podepisujeme druhou zakázku. Jedná se o projekt podzemní lanovky. Jde v podstatě o podobnou lanovku, jako je ta na Petříně, akorát že bude pod zemí,“ vysvětluje Soukup.
Zda Metrostav v Turecku setrvá i do budoucna, není zcela jisté. Podle Soukupa záleží na tom, jak se bude firmě v zemi dařit. Velkou roli v tomto ohledu může hrát mimo jiné i kolísání turecké měny.
Nezanedbatelným zdrojem peněz se může pro českou stavební jedničku v brzké době stát také Bělorusko. V tamním Brestu firma zatím buduje čistírnu odpadních vod, na konci loňského roku se však ukázalo, že skupina má na místě jiné cíle. Konkrétně by ráda získala zakázku na výstavbu metra v Minsku. „V Bělorusku aktuálně uvažujeme o možném vytvoření společné firmy s některým z místních subjektů,“ říká Soukup.
Metrostav si také v posledních dnech brousil zuby na jednu ze současných nejvýznamnějších stavebních zakázek v Evropě. Jednalo se o výstavbu zhruba padesát kilometrů dlouhého železničního tunelu v Brennerském průsmyku. Ten má vést pod Alpami a urychlit cestu z italského Brixenu do rakouského Innsbrucku.
Metrostav se ucházel o část projektu, kterou tvoří dvacetikilometrový úsek na území Rakouska. Přestože se přes silnou konkurenci z celé Evropy probojoval do užšího výběru pěti firem, zakázku v hodnotě miliardy eur, tedy zhruba 26 miliard korun, nakonec nevyhrál. Tento týden dostal zprávu, že se umístil na čtvrtém místě.
Některé zahraniční zakázky musela Skupina Metrostav v posledních letech odmítat. Přicházely především ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů či Kataru. Jednalo se často o megalomanské projekty, které zatím české firmy nejsou schopné garantovat.

***

ZAHRANIČNÍ PROJEKTY
Výběr významných projektů, které nyní Metrostav staví v zahraničí
země projekt hodnota zakázky plánované dokončení
Island Tunel Nor?fjör?ur 1630 mil. Kč září 2017
Island Tunel Dýrafjar?ar 1414 mil. Kč září 2020
Norsko Tunel Jobergtunnelen 840 mil. Kč červenec 2017
Finsko Ražba stanice Espoonlahti 780 mil. Kč březen 2018
Polsko Silnice S7, Gdaňsk 9900 mil. Kč říjen 2018
Polsko Rekonstrukce sil. úseku Marsa–Żołnierska 1000 mil. Kč září 2018
Slovensko Dálnice D1, tunel Žilina 500 mil. Kč leden 2018
Slovensko Dálnice D3, tunel Pol’ana 400 mil. Kč září 2017