Metrostavu se podařilo trpělivou a dlouhodobou prací zlomit polské investory (a jejich extrémně tvrdé podmínky) a najít svoji „zlatou žílu“. Přinášíme první odbornou ochutnávku z výstavby u Gdaňsku a na podzim nás bude přímo na místě zajímat, jak si stavaři poradili s velmi těžkými geologickými podmínkami.
Rád bych ale vypíchl ještě jeden „polský“ text, který je věnován právním aspektům polského stavebnictví. Polští veřejní zadavatelé se poslední léta nedívali na stavební firmy jako na normální podnikatelské subjekty, ale jako na zloděje, které je třeba za každou cenu oškubat. Článek paní Kaiserové krásně ilustruje, jak se pomalu mění přístup polských úřadů a může být mementem i pro české investory. V kostce: Polsko (snad) ustupuje od soutěžení jen na cenu, snaží se jít cestou racionální dohody investora se zhotoviteli a pomalu vytlačuje firmy, které staví jen subdodavatelsky. Vydělat na tom můžou všichni. Kvalitní stavaři, chytří zadavatelé i spokojení občané. Text, který rozhodně stojí za přečtení.
A pokračujeme i v tematickém pokrývání BIM. Tentokrát z první asfaltové pokládky v České republice a tunelu Rastatt na železniční trati z Karlsruhe do Bazileje. Dobré čtení přeje,
Petr Svoboda