Důvodů bylo několik. Renesanční budova je totiž památkově chráněná a na její přestavby dohlížejí památkáři. Firmy se tak obávaly, že prodělají, a o zakázku neměly zájem .
Náročnost prací navíc zvyšoval krátký čas na provedení, což souviselo se snahou města získat dotaci. Navíc se práce musely provádět za provozu.
Město nakonec muselo veřejnou zakázku vyhlásit třikrát a až naposledy z ní vzešel vítěz. Firma Metrostav začala se stavbou výtahu a sociálního zázemí letos v lednu. Celkové náklady se vyšplhaly přes 23 milionů korun. Město získalo na projekt dotaci přes 8,6 milionů korun. První studie úprav budovy vznikla už v roce 1995
„Návštěvníci se nyní dostanou do obřadní síně v prvním patře, stejně tak do druhého patra a výtahem je dosažitelný i sněmovní sál ve třetím patře, kde se konají zasedání zastupitelstva, školení či konference,“ uvedla mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková. Do výtahu se nastupuje z průchodu do dvora radnice, tedy přes mázhaus a vrátnici.
Bezbariérové zpřístupnění radnice bylo komplikované. „Celý radniční komplex tvoří tři propojené památkově chráněné budovy s odlišnou výškou jednotlivých podlaží. Podařilo se ale zpřístupnit devadesát procent budovy,“ řekl technický náměstek primátora Pavel Šindelář a dodal, že výtah není z náměstí vidět, pouze z vyhlídkové věže katedrály sv. Bartoloměje.
První studie bezbariérových úprav radnice vznikla už v roce 1995. Schody v reprezentativní budově magistrátu dělaly potíže lidem, kteří si chodili na radnici pro různá ocenění. Výjimkou nebyli ani američtí a belgičtí veteráni, když přijeli na Slavnosti svobody. Absurditu stavu podtrhovala i skutečnost, že v 90. letech byl do zastupitelstva zvolen vozíčkář. Ten se ovšem kvůli postižení jednání samosprávy v zasedacím sále v nejvyšším podlaží nikdy nezúčastnil.