Posledních 5 km nové vodní cesty s plavební komorou na jezu Hněvkovice z roku 1919 spolu s plavební komorou na přehradní hrázi Hněvkovice dokončenou před pěti lety umožňují nerušenou plavbu na 98 km vodní cesty od Českých Budějovic až po přehradní hráz Orlík. Menší lodě do hmotnosti 3,5 t a šířky 3 m mohou pomocí lodního výtahu a vleku překonat hráze Orlík i Slapy a dosáhnout tak po 190 km Prahy nebo po 239 km soutoku s Labem v Mělníku.
„Na třífázovou proměnu vltavské vodní cesty jsme využili evropské peníze z úspěšně čerpaného operačního programu Doprava. Chtěl bych zdůraznit, že novou cestu projektovali čeští inženýři a postavily ji české firmy,“ řekl ministr dopravy Ing. Dan Ťok, který byl slavnostnímu otevření přítomen. Dokončená stavba představuje novou plavební komoru na jezu Hněvkovice, jehož celá polovina byla vybourána a na jeho místě vznikla od roku 2014 nejen plavební komora, obtékaná z obou stran řekou, ale také pohyblivý klapkový jez a multifunkční rybí přechod. Koryto řeky do Týna nad Vltavou bylo v délce přibližně 3 km prohloubeno a byla dokončena rovněž svislá zeď v dolní rejdě plavební komory na přehradě Hněvkovice. Spolu s plavební komorou na přehradě Hněvkovice dosáhly celkové náklady 470 mil. Kč.
„Za dvě miliardy korun tak během deseti let vznikla čtyři zdymadla, dva přístavy, pět přístavišť a upravili jsme patnáct kilometrů koryta řeky. Plavba se tak vrací na řeku, která byla klíčovou vodní cestou pro České země již od časů císaře Karla IV,“ sdělil ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů. „Posledním úkolem, který zatím stojí před námi, je dořešit lodní zdvihadla přes přehradní hráze Slapy a Orlík, aby i větší kajutové rekreační lodě mohly využívat opravdu celou vodní cestu,“ dodal. Stavbu plavební komory na hněvkovickém jezu realizovala firma Metrostav a.s. ve spolupráci s firmou Zakládání staveb, a.s.
* Zdroj: Ředitelství vodních cest ČR