BRNO Každý školák ví, že když se nebude dobře učit, dostane špatné známky. Na principu hodnocení kvality antimonopolních úřadů je založen i mezinárodní žebříček Global Competition Review (GCR). Poslední tři roky z něj vůbec nevycházel dobře český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Kvůli údajné neobjektivitě se rozhodl prestižního hodnocení nadále neúčastnit.
Úřad si stěžoval hlavně na část závěrečné zprávy, ve které subjektivní názory na fungování instituce vyjadřují experti na soutěžní právo, kteří s úřadem pracují téměř na denní bázi.
„Jejich názory nelze považovat za objektivní, neboť se často jedná o právní zástupce firem, s nimiž úřad vede správní řízení,“ reagoval Martin Švanda, mluvčí ÚOHS. Kritika v hodnocení padala především na hlavu šéfa úřadu Petra Rafaje. Právníci nesouhlasili hlavně s jeho opětovným jmenováním. Úřad povede Rafaj, jenž byl sedm let poslancem za ČSSD, dvanáct let.
Nedořešený stavební kartel
Rafajův úřad mezinárodně uznávaný žebříček podezírá z toho, že GCR má přehled jen o velkých trzích. ÚOHS je nespokojen s tím, že se do hodnocení nepromítly jeho úspěchy. „Žádný dopad nemělo ani odhalení a odstíhání největšího kartelového případu v dějinách úřadu,“ zmínil Švanda.
Případ, kterým se úřad pyšní, je kartel stavebních firem, ve kterém ÚOHS udělil historicky největší pokutu, přesahující dvě miliardy. Háček je ale v tom, že rozhodnutí koncem května zrušil Krajský soud v Brně. Soud měl za to, že ÚOHS prováděl některá místní šetření neoprávněně.
Následující den podal Rafajův úřad kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který má o věci brzy rozhodnout. Podle informací LN musel ÚOHS podání doplňovat a lépe zdůvodnit.
Výhrady proti činnosti úřadu nemá jen GCR, nespokojenost se projevuje i na trhu. „Jako problém vnímáme nízkou předvídatelnost rozhodovací praxe úřadu, s čímž souvisí jeho nízké zapojení do metodické podpory zadavatelů,“ uvedl Vojtěch Kostiha, mluvčí Metrostavu. Firma by podle Kostihy uvítala, aby ÚOHS více přispíval k utváření dobré praxe, nikoliv pouze řešil chyby. Úřadu se také často vyčítá, že se málo věnuje problematice kartelů. Podle výroční zprávy vydal loni 13 rozhodnutí k zakázaným dohodám, většinu času trávil na zkoumání zakázek.
Přestřelky s ministerstvem
Na rozhodování antimonopolního úřadu se podíval i Nadační fond proti korupci. Za „šnečí fintu“ označil postup, kdy ÚOHS ve dvouměsíční lhůtě nestihne rozhodnout o stížnosti proti výběru vítěze tendru. Po této lhůtě smí zadavatel smlouvu s vítězem podepsat tak jako tak a všechny námitky spadnou pod stůl. Fond uvádí, že se tak zastavily stovky stížností u zakázek za 25 miliard.
Své o zdlouhavém rozhodování úřadu ví i ministerstvo průmyslu. Pomalé tempo ÚOHS přispělo k tomu, že za Nečasovy éry nebyl spuštěn fond rizikového kapitálu, který by víc podpořil malé a střední podniky. Ministerstvo pak muselo samo zadávací řízení zrušit, protože mu docházel čas, kdy mohlo dotace čerpat. Brněnskému úřadu to trvalo víc než rok, aby rozhodl.
Studenou válkou by se dal nazvat vztah ÚOHS s ministerstvem dopravy. Prakticky všechny zakázky, které ministerstvo pod vedením Dana Ťoka (za ANO) uzavřelo či to zkusilo, antimonopolní úřad zrušil. „V mnoha případech neumí ministerstvo dopravy vypisovat zakázky, mají v nich chyby,“ řekl před časem v rozhovoru pro LN Rafaj.
Ťok vrátil úder loni v lednu, když rozhodnutí ÚOHS o poradenství s mýtem označil za podivné a zmatečné. „Pan předseda Rafaj by měl věnovat více času studiu zákona, na jehož zachovávání má jeho úřad dohlížet,“ napsal.
***
Jak ÚHOS rozhodoval v roce 2016
* kartelové dohody – 13 rozhodnutí * zneužití dominantního postavení – 3 rozhodnutí * dozor nad orgány veřejné správy – 1 rozhodnutí * spojování soutěžitelů – 47 rozhodnutí * veřejné zakázky – 943 rozhodnutí v 1. stupni
Zhruba 65 % zaměstnanců ÚHOS jsou právníci, sám Petr Rafaj vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě.