Po dvou letech od otevření Blanky si Pražané na soustavu tří tunelů zvykají stále více - provoz se tam oproti loňskému roku zvýšil přibližně o deset procent. To znamená především značnou úlevu pro většinu lidí bydlících v okolí. Jak ukazuje studie, kterou si nechal pražský magistrát zpracovat, doprava v přilehlých ulicích klesla až o 40 procent.
Podle statistik pražského magistrátu nyní denně Blankou projede průměrně 83 tisíc aut, což znamená přibližně desetiprocentní růst oproti předchozímu roku. S tím souvisí nejen méně nehod, emisí a hluku pro obyvatele okolních ulic, ale i kuriózní situace kdy tunel některým slouží třeba jako přístřešek před povětrnostními podmínkami. „Jednou řidič v tunelu začal opravovat své vozidlo jen proto, že venku pršelo,“ uvádí magistrát.
Svedení povrchové dopravy pod zem oceňují hlavně spěchající řidiči. Kdo totiž soustavu tunelů používá dvakrát denně, ušetřil od otevření tunelu už necelých 90 hodin. „Za dva roky provozu tunelu jsme řidičům uspořili 620 let života,“ dodává magistrát.
Nejvíce však vítají svedení dopravy pod povrch lidé, kteří žijí v okolních ulicích. Dvoupětinový pokles dopravní zátěže totiž zaznamenala například ulice Veletržní, jen o něco menší snížení bylo díky Blance na ulici Milady Horákové. O 24 a 13 procent pak hlásí ulice Nábřeží kapitána Jaroše, respektive pražská magistrála.
„Výrazně navíc ubyla nehodovost a snížila se i hodnota emisí, takže se ukazuje, že tunel Blanka plní svůj účel,“ říká pražská primátorka Adriana Krnáčová. „Na příštím jednání zastupitelstva se budeme bavit o pokračování městského okruhu, který už schválila i Rada města. Dva roky provozu nám jasně ukazují, že svedení dopravy pod zem je nejlepší možná varianta,“ dodává primátorka.
Pražští zastupitelé se na mimořádném jednání sejdou 26. září, podoba pokračování okruhu je však nejasná. Hnutí ANO a ČSSD prosazují variantu Vlasta z Pelc-Tyrolky do Štěrbohol s několika tunely. Varianta Trojkoalice (Strana Zelených, KDU-ČSL a STAN) neplánuje vybudování jedné velkokapacitní komunikace, ale počítá s vedením dopravy po dvou už existujících trasách. Jedna by vedla od Pelc-Tyrolky Povltavskou ulicí směrem na Českobrodskou a na ní by byl tunel pod Malešicemi, druhá by řidiče vedla z Holešoviček přes Průmyslový polookruh.
Podle společnosti Metrostav, která tunel stavěla, je trend přesunu dopravy pod zem na zahraničních trzích zřejmý. „Je to logické řešení. Například ve Stockholmu probíhá stavba tunelového okruhu dlouhého 18 kilometrů, což je oproti Blance trojnásobek. A přestože se razí ve skandinávské žule, kde nejsou potřeba mohutné definitivní obezdívky jako v Blance, jeho plánovaná cena už teď činí přibližně 75 miliard korun,“ tvrdí Václav Soukup, ředitel útvaru zahraničního podnikání Metrostavu. Náklady na Blanku se po opakovaném navyšování dostaly na 43 miliard korun.