O jeho katastrofálním stavu se ví dlouhá léta a stejně dlouhá léta se připravuje jeho rekonstrukce. Nakonec po všech peripetiích byla připravena v roce 2014. Na stole tehdejšího primátora Hudečka přistály dvě varianty. Podle jedné se měl most zbourat a postavit nový. Podle druhé se měl opravit, což v praxi znamenalo, že se rozebere a postaví znovu. Ta byla dražší, a tudíž - jak je v kraji zvykem - vyhrála.
Pak ale narazila na pokrok. Tedy přesněji řečeno na pokrokové aktivisty. Most totiž spojuje Prahu 7 s Prahou 8 ajejich radnice byly již obsazeny novými mladými politiky zvláštního ražení, které vynesla vzhůru protikorupční vlna. Těm se rekonstrukce mostu nelíbila, protože po ní měl být most o pět metrů širší a v budoucnu by tak po něm třeba mohlo jezdit více automobilů, což je zřejmě zločinný záměr, jemuž musí být zabráněno.
Radnici Prahy 8 se nakonec podařilo přesvědčit, že lepší je širší most než žádný. Možná proto, že tam v té době byli zaneprázdněni s později jasně prohraným soudním sporem, který vyvolali s Metrostavem, když se odmítli řídit řádně podepsanou smlouvou o výstavbě nové radnice. Na sedmičce místo toho rekonstrukci zablokovali pod záminkou, že jde o kulturní památku, a zazpívali si známou píseň Hospodu nedáme, radši ji zbouráme.
No vida, a už je to tady. Most padá a starosta Prahy 7 Čižinský si stěžuje, že ten most dva roky nikdo neopravuje jako tu památku, ačkoli by měl vědět, že v takovém případě by přípravy trvaly tak dlouho, že by most stačil spadnout nejméně čtyřikrát. A po příštích volbách v Praze chce na základě této politiky být primátorem.
Z čehož vzhledem k naladění významné části voličů jde opravdový strach. Tak si skočte vyfotit aspoň ten Karlův most. Dokud stojí.