Novou pamětní desku má vyšehradský hrob architekta Josefa Schulze (1840 až 1917), který dal podobu mnoha slavným budovám spojeným s kulturou a uměním. Protože je autorem mimo jiné historické budovy Národního muzea, položil dnes k opravenému hrobu květinu jeho ředitel Michal Lukeš. Teprve loni, kdy 15. července uplynulo 100 let od Schulzova úmrtí, se přišlo na to, že jeho hrob na Vyšehradě je zanedbaný a potřebuje opravu.
„Sám jsem byl překvapený, jak je ta hrobka skromná a střídmá na to, jak velké stavby Schulz postavil nebo naprojektoval,“ řekl Lukeš před jednoduchou velkou žulovou hrobkou bez jakékoli výzdoby či podobizny architekta. „Přiznám se, že to byla i moje ostuda, že jsem o tom nevěděl,“ řekl Lukeš. Upozornil ho na to kolega Pavel Muchka (z Knihovny Národního muzea), který podobně pečuje o odkaz významných osobností, dodal.
„Přišlo nám líto, že opravujeme historickou budovu Národního muzea, což je pravděpodobně Schulzovo největší dílo, aniž bychom na něj vzpomněli. Proto jsme alespoň hrobku opravili, což není jen zásluhou Národního muzea, ale i Společnosti Národního muzea, která to celé pomohla zařídit,“ řekl Lukeš. Náklady ve výši 30 000 uhradil Metrostav, 10 000 korun doplnila dárkyně.
Jistá strohost hrobky podle Lukeše není ve velkém kontrastu s jeho stavbami. Lidé znají především historizující fasády inspirované italskou i českou renesancí, při jejich budování však Schulz už na konci 19. století používal ocelové konstrukce.
„Stavba Národního muzea byla supermoderní, nejlépe je to vidět na knihovně, to byla nejmodernější knihovna v celém Rakousko-Uhersku, několikapodlažní, jsou v ní skloocelové stropy, aby bylo vidět na jednotlivé regály a aby se na knihy neprášilo. A je třeba zdůraznit, jak dlouho budova vydržela bez jakékoli údržby, to je doklad kvality,“ řekl ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.
Architekt Josef Schulz
Schulzovy stavby se vyznačují konstrukční strohostí, technickou přesností, rovnováhou proporcí, ale také plastickým dekorem. Projektoval nejen stavbu, ale i celou její výzdobu a vybavení interiérů včetně nábytku, svítidel či kování. V letech 1881 až 1883 rekonstruoval požárem zničenou Zítkovu stavbu Národního divadla.
Spolu s Josefem Zítkem vyhrál soutěž na stavbu Rudolfina v Praze, která byla otevřena roku 1885. Projektoval Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, které bylo vystavěno v letech 1898 až 1901 a nedávno otevřeno po velké rekonstrukci. V roce 1891 bylo otevřeno Národní muzeum, které bude po několikaleté generální opravě částečně otevřeno letos 28. října.
URL| http://www.blesk.cz/clanek/554250/zane...aveny-josef-schulz-zemrel-pred-101-lety