* Jak jste se dostal do Metrostavu a jaké stavby máte za sebou?
K Metrostavu jsem se dostal souhrou několika okolností. Během studia na fakultě stavební ČVUT v Praze se akorát rozjížděla stavba tunelu Blanka. V této souvislosti se mi naskytla příležitost spolupracovat na projektu v projekční kanceláři SATRA, která byla generálním dodavatelem realizační dokumentace tunelu Blanka pro Metrostav. Vždy mě ale spíše lákalo stavbu provádět než projektovat, proto jsem na konci studia poslal životopis do Metrostavu na divizi 5 s tím, že bych chtěl Blanku i stavět. Nakonec jsem byl do Metrostavu přijat, ale na divizi 4, která se orientuje na mosty a dálnice. Když jsem nastoupil do Metrostavu, tak jsem se účastnil jako asistent stavbyvedoucího několika menších rekonstrukcí mostů, z nichž hlavní, kterou jsem měl na starosti, byla rekonstrukce mostu přes dálnici D4 u Voznice. Pak už přišla větší stavba pro Středočeský kraj a to Severovýchodní tangenta v Mladé Boleslavi, kde jsem byl ze začátku asistentem stavbyvedoucího a v průběhu už i stavbyvedoucím.
* V čem je specifická stavařina na D3 oproti jiným regionům, kde jste působil?
Pro mě je hlavní rozdíl v tom, že jsem Jihočech. Dálnice D3 je tedy pro mě více osobní záležitost, jelikož se můžu podílet na stavbě, která zlepší dopravu právě v jižních Čechách. Jinak bych neřekl, že je velký rozdíl ve stavění v různých regionech, spíše je znatelný rozdíl v tom, kdo je objednatelem stavby. Co jsem zatím stihl poznat, tak z hlediska legislativního procesu je určitě složitější být dodavatelem stavby pro ŘSD než pro krajský úřad.
* Na jaké části D3 aktuálně pracujete?
Nyní dělám stavbyvedoucího na přibližně osmikilometrovém úseku dálnice D3 mezi obcemi Bošilec a Ševětín v Jižních Čechách.
* S čím se na stavbě potýkáte, a daří se při napjatých harmonogramech využívat technologické inovace?
Z hlediska řízení projektu a dodržení časového harmonogramu je asi největším problémem prosazování vynucených změn. Projektová dokumentace nikdy nebude a ani nemůže být v liniových stavbách dokonalá. Během takhle velké stavby se pokaždé objeví mnoho neznámých, ať je to geologie, poloha inženýrských sítí, požadavky dotčených obcí, orgánů státní správy atd. Všechny tyto problémy nás pronásledují téměř denně a snažíme se je co nejrychleji vyřešit. Bohužel jsou státní zakázky zatíženy obrovskou legislativou a není tak možné vyřešit i naprosto banální věci, jak se říká, „od stolu“. Proto z hlediska času vidím největší problém v byrokracii. Na stavbě si většinou dokážeme poradit rychle. Co se týče technologických inovací a jejich využívání k urychlení výstavby, určitě ano, využíváme je. Důkazem jsou např. v zemních pracích využívané 3D modely zemních těles, podle kterých už dneska dokáže pracovat velká skupina stavebních strojů.
* Jak probíhá komunikace s dotčeným okolím?
Komunikace na úrovni obcí nebo občanů dotčených stavbou dálnice D3 je pro nás velice důležitá a probíhá, řekl bych, nadstandardním způsobem. Snažíme se plnit jejich přání a zbytečně nezpůsobovat komplikace, které by je příliš po dobu stavby omezovaly. Odměnou za to nám např. často a bez problémů umožňují přístupy na stavbu i přes jejich pozemky, a tím nám ulehčí provádění prací.
* Jaký je harmonogram prací a na co se v rámci D3 těšíte?
Z hlediska plnění harmonogramu a termínu zprovoznění našeho úseku dálnice D3, které je naplánováno na 24. 6. 2019, jsme na tom dobře a měli bychom tento termín dodržet. Samozřejmě, že až se bude blížit termín zprovoznění, nervozita poroste a najdou se věci, které se budou dohánět na poslední chvíli, ale já jsem přesvědčen, že máme dobrý tým lidí a že to zvládneme. A na co se nejvíce těším v rámci D3? Práce na D3 mě baví, ale je to pořád jen práce. Jak už jsem řekl, máme dobrý tým lidí, já mám rád zábavu a nejlepší jsou pro mě vždy společné večírky a akce, kterých během roku několik podnikneme, trochu opustíme tu každodenní povinnost a poznáme se i mimo práci. To přináší určitě i lepší vztahy, uvolňuje atmosféru na pracovišti a usnadňuje spolupráci.