Potřebných 280 miliónů korun zaplatí erár – obří komplex totiž patří Správě státních hmotných rezerv, která zhruba třetinu tamní kapacity využívá pro uložení strategických zásob obilí.
„Jeden z republikově největších objemů máme právě zde,“ řekl Právu Pavel Švagr, předseda zmíněné organizace. Zbytek sila využívá k uskladnění sklizní soukromých zemědělců společnost Zeten, která má objekt svěřený do správy.
Nový velín
„Investuje se sem poprvé po pětadvaceti letech a bylo to už nutné,“ upozornil Švagr. „Na technologické části všech sil ve vlastnictví státu jsme si nechali udělat odborné posudky a znalec se vyjádřil jasně: velmi rychle do nich investujte, protože jsou na hranici živostnosti.“
Vladimír Česal, generální ředitel firmy Zeten, potvrdil: „Bylo to už neudržitelné. Kvůli dosluhujícím zařízením jsme museli řešit třeba problémy s pomícháním různých druhů obilovin.“
Pětašedesát metrů vysoké silo – větší je jen u Hustopečí na Moravě – se začalo stavět ještě za komunistů roku 1987, sloužit ale začalo až po sametové revoluci, v roce 1991.
„Betonový skelet je v dobrém stavu, stavebních částí se rekonstrukce dotkne jen minimálně, největší část peněz půjde do modernizace technologií,“ sdělil Josef Limr, šéf stavby ze společnosti Metrostav.
„Hlavní změna bude v řídicím systému. Nyní jsou všechny části sila ovládané zjednodušeně řečeno ručně, nově to bude z velínu, jehož obsluha bude mít přehled o všem, co se v silu děje. A bude mít možnost jej ovládat i prostřednictvím tabletu,“ vysvětlil Limr.
Postupně se vymění elektroinstalace i veškeré technologie. „Díky tomu zde bude možné za hodinu uskladnit dvě stě tun obilí, o osmdesát tun více než nyní,“ poznamenal Limr.
Část prací je už hotová. Desítky „buněk“ na tisíc tun obilí, z nichž je silo uvnitř složené, jsou opravené a opatřené čidly. Ta hlídají jak množství obilí, tak jeho teplotu – její změna totiž signalizuje napadení uskladněných zásob škůdci.
„Do žní roku 2019 by mělo být víceméně hotovo, po nich bude do konce listopadu čas na konečné úpravy a pak bude následovat roční zkušební provoz,“ doplnil Limr.
Hmotné rezervy
Státní rezervy – zde jde o různé druhy obilí, především o potravinářskou pšenici – se podle smlouvy s provozovatelem sila obměňují minimálně jednou za čtyři roky.
„V praxi je to ale častěji,“ podotkl Švagr. „Chceme, aby obilí mělo stále plnou kvalitu.“ O využití hmotných rezerv v případě mimořádných situací rozhoduje vláda.
***
Investuje se sem poprvé po pětadvaceti letech a bylo to už nutné Pavel Švagr, Správa státních hmotných rezerv