PLZEŇ Uzavření Mikulášské třídy před hlavním vlakovým nádražím pro auta trvalo 585 dnů. Na objízdných trasách přes most Nad nádražím s Lobezskou třídou, v Částkově ulici i v Malostranské u vodárny, kudy se dal uzavřený úsek objet, se ve špičkách tvořily nekonečné kolony. S tím je snad konec. Včera, pět minut před půlnocí, stavbaři odstranili zákazy vjezdu z křižovatky Sirkové a Americké ulice a z druhého směru z Mikulášského náměstí.
Ředitel stavby Jan Zemánek ze společnosti Metrostav připustil, že termín pro zprovoznění silnice byl až šibeniční. Věděli, že 31. srpen roku 2018 je podle smlouvy tím dnem, kdy musí být v Mikulášské ulici obnovený provoz. „Nebylo to jednoduché, i na nás čekala řada překvapení. Protože komunikace se zahlubovala, narazili jsme v zemi na sítě, které tam nikdo nečekal. Museli jsme je překládat. Další složitostí bylo, že po téměř celou dobu jezdily přes staveniště tramvaje, hned několikrát jsme za tu dobu koleje překládali,“ shrnul Jan Zemánek. 23. ledna 2017 stavbaři silnici před nádražím uzavřeli pro auta. Loni na jaře jeřáb po částech snášel více než 100 let starý severní železniční most blíže centru Plzně, ještě v průběhu léta a podzimu místo něj vyrostl nový, větší a železobetonový. V prosinci po něm začaly jezdit vlaky. Letos jeřáb snesl menší jižní most, do konce roku i po jeho nástupci začnou jezdit vlaky.
Plzeňský primátor Martin Zrzavecký včera děkoval řidičům a řidičkám, že si poradili s téměř dvacetiměsíčním uzavřením Mikulášské ulice. „Nebylo to jednoduché, ale myslím, že to Plzeňané zvládli. Jako Plzeňák jsem rád, že jsme našli cestu, a mohli rekonstruovat tuto část města,“ řekl Zrzavecký.
Pod větším severním mostem se původní silnice s chodníky musely vměstnat do prostoru širokého 25 metrů. Nově postavený most má rozpětí 40 metrů, takže se pod něj vešlo více jízdních pruhů pro auta. Zajímavostí je, že před vybetonovanými středovými opěrnými sloupy jsou z obou stran mostu osazené zrestaurované původní litinové sloupy, které podpíraly přes 100 let starý původní most. Větší je i jižní most, u něj je nárůst z 15 na 26 metrů pro silnici a chodníky. Město do rekonstrukce Mikulášské ulice a prostoru před hlavní nádražní budovou investovalo 80 milionů korun. „Před hlavním vchodem do nádraží jsme nechali vybudovat parkoviště pro osobní auta o kapacitě 63 míst. V případě výluk v železniční dopravě poslouží pro parkování až šesti vozů náhradní autobusové dopravy,“ řekl technický náměstek plzeňského primátora Pavel Šindelář. Parkoviště před nádražní budovou se otevře v září. Dělníci podél silnice i parkoviště ještě dodělávají chodníky, u severní opěrné zdi zahradníci vysadí na podzim stromy. Až bude parkoviště otevřené, řidiči na něj budou moci nově zajíždět i ve směru od centra po celý den.
Nové železniční mosty jsou součástí druhé etapy přestavby plzeňského železničního uzlu. Téměř 1,5 miliardy korun bude stát přestavba úseku od nádražní budovy k mostům přes řeku Radbuzu, investorem je Správa železniční dopravní cesty. „Z pohledu cestujících jsou důležité rekonstrukce nástupišť a jejich zastřešení, přístup na nástupiště včetně výtahů a eskalátorů a vybudování nového podchodu,“ shrnul náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb.
video na plzen.idnes.cz
Před 150 lety přijel první vlak z Českých Budějovic
Prvního září 1868 začaly jezdit pravidelné parní vlaky mezi Plzní a Českými Budějovicemi. Tato železnice se stala první etapou budované Dráhy císaře Františka Josefa, která měla spojit Vídeň se západočeskými lázeňskými městy a napojit se na německé železnice v Chebu. Ty pak umožnily dopravu zboží do přístavů Hamburg a Brémy.
Práce probíhaly i na dnešní poměry velmi rychle. Necelé dva roky po zadání stavebním firmám byla v roce 1868 zprovozněna 136 km dlouhá první etapa z Českých Budějovic do Plzně, na které denně pracovalo až 16 500 dělníků, v roce 1872 došlo i na 106 km dlouhý úsek mezi Chebem a Plzní.
Elektrizace trati (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 190) proběhla v roce 1962 z Plzně do Blovic, v roce 1963 do Horažďovic, v roce 1966 do Strakonic a v roce 1968 byl elektrizován zbytek tratě.
Zdroj: (ČTK)
Stavbaři odstranili zákazy vjezdu z křižovatky Sirkové a Americké ulice a z druhého směru z Mikulášského náměstí. Plzeň do rekonstrukce před hlavní nádražní budovou investovala 80 milionů korun.