Letošní rok bude podle analytiků ještě úspěšnější, a to především díky většímu objemu nově vypsaných veřejných zakázek. Ten ke konci června vzrostl meziročně téměř o 68 procent na 259,6 miliardy korun, celkový počet se zvýšil o necelou pětinu na 4759 zakázek. „Meziroční růst ovlivnil především pilotní PPP projekt na dálnici D4 téměř za 25 miliard korun,“ vysvětluje ředitel výzkumné společnosti CEEC Research Jiří Vacek.
Velcí hráči se dívají stále více za hranice. Pro Metrostav, který je největší stavební firmou v Česku, loni zahraniční zakázky podle informací ČTK představovaly 40 procent tržeb, které v roce 2017 dosáhly celkem 19,6 miliardy korun. Před deseti lety přitom tvořily země vyjma Česka a Slovenska jen tři procenta byznysu celé společnosti. V zahraničí se Metrostav soustřeďuje především na oblast Skandinávie – působí hlavně v Norsku. Loni však například získal významnou zakázku i na výstavbu části metra a podzemní lanovky. Do budoucna se v zahraničí chce účastnit dalších soutěží v Istanbulu.
Přestože drtivá většina v Česku sídlících stavebních firem za hranicemi nepodniká, loni činil celkový podíl tržeb vytvořených mimo domov rekordní 3,5 procenta. Důvodem, proč je číslo i tak nízké, je především fakt, že největší stavební firmy v Česku jsou většinou součástí zahraničních skupin, a tím pádem mají na starosti jen český trh. Příkladem mohou být společnosti Skanska, Strabag či Eurovia, které patří mezi pět největších hráčů v Česku, současně ale spadají pod zahraniční koncerny. I ty ale ve světě posilují – například skupina Eurovia letos v srpnu zdvojnásobila svou velikost ve Spojených státech, když si v přepočtu za 12,4 miliardy korun opatřila majoritní podíl u jednoho z největších výrobců asfaltu Lane Construction, který je součástí skupiny Salini Impregilo.
České stavebnictví se dlouhou dobu vzpamatovávalo z ekonomické krize. V roce 2008 české firmy v oboru registrovaly vůbec největší tržby v historii ČR, a to téměř 548 miliard korun. Následovalo pět let propadu, během kterého se zmíněná suma snížila téměř o třetinu. Růst stavaři zaznamenali opět až v roce 2014 a 2015. To však bylo do velké míry vyvoláno dočerpáváním evropských dotací z minulého programového období. Aby vláda o peníze z EU nepřišla, podpořila během krátké doby řadu projektů.
Dočerpání dotací však mělo ten efekt, že se stavebnictví v roce 2017 opět dostalo do záporných čísel. V době, kdy česká ekonomika prudce rostla, se propadlo dokonce o 7,5 procenta.
Dnes jsou stavaři optimističtější než před dvěma lety. V pocitu zlepšující se situace je utvrzují i čísla statistiků. Podle Českého statistického úřadu se letos v červenci stavební produkce reálně meziročně zvýšila o 14,2 procenta. Ani tak ale nikdo neočekává, že by se letošní rok zařadil mezi ty nejúspěšnější.