Současné tempo tomu ale příliš neodpovídá. Podle dokumentu, který dnes Ťok přinese na jednání vlády, řada plánovaných staveb nabírá zpoždění. Státu se stále příliš nedaří zkrátit celý proces předtím, než u důležitých silnic a dálnic může poprvé kopnout do země.
„Spoustu investorů jsme kdysi přesvědčili, ať nejdou kvůli nekvalitní infrastruktuře do Polska, ale k nám. V životě mě nenapadlo, že budeme Polsku závidět rychlost, kvalitu a intenzitu stavby silnic a dálnic. Ale v takové situaci přesně jsme,“ říká viceprezident svazu průmyslu Radek Špicar s tím, že situace je o to paradoxnější, že peníze na investice do infrastruktury v Česku nechybí.
Ministerstvo dopravy letos plánovalo začít stavět celkem 18 úseků dohromady za 50 miliard korun. Do dnešního dne se však začaly stavět dálnice jen za 13 miliard, zbytek na zahájení stále čeká. Do konce roku přitom zbývají jen necelé tři měsíce.
„Ještě letos nebo začátkem příštího roku bude zahájena stavba obchvatu Českých Budějovic. Podobně je také před zahájením stavba na D35. Jinými slovy, takto se za posledních 10 let rekordně nestavělo,“ tvrdí mluvčí ministerstva dopravy Jakub Stadler.
Na jiných úsecích se ale letos stavět nezačne. Ťokovo ministerstvo v materiálu na stupnici od jedné do pěti odhaduje pravděpodobnost, jestli se danou stavbu podaří do konce roku zahájit. Čísla čtyři a pět znamenají vysoké riziko, že se projekt v termínu nestihne.
Úředníci letos taková čísla přidělili pěti stavbám celkem za 23 miliard korun. Jedná se třeba o opravu dálnice D1 mezi Ostrovačicemi a Devíti kříži u Brna.
Příprava výstavby důležitých komunikací se zřejmě nezrychlí ani v příštím roce. Ťok hodlá v roce 2019 začít budovat silnice a dálnice za 67,5 miliardy. Zhruba polovina z této částky však už nyní připadá na projekty, kde ministerstvo počítá se zpožděním.
Stát přitom letos získal silný nástroj, jak výstavbu infrastruktury urychlit až o pět let. Podle novely, která platí od konce srpna, může začít stavět i na pozemku, jenž mu ještě nepatří. Pokud se stát v minulosti s vlastníkem pozemku nedohodl na odkupu a vyvlastnil ho, musel řadu let čekat, než soud spor vyřeší. „Novela již nyní pomáhá například díky možnosti vstupovat na pozemky pro přípravné práce,“ uvádí Stadler.
Problém však stále představují například ekologické spolky, které často podávají rozklad proti vydanému stavebnímu povolení. Úředníci musí námitky znovu přezkoumat, a plánovaná stavba se tak odkládá.
Proces brzdí rovněž stížnosti stavebních firem, jež ve výběrovém řízení neuspějí.
Změnu by mohl přinést nový stavební zákon, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Hospodářskou komorou, která v Česku zastupuje 15 tisíc podniků. Věcný záměr zákona by měl být hotový do konce letošního roku. Stavebníci by ho měli začít používat od roku 2023.
Podle nového zákona by rozklad proti stavebnímu povolení mohly podávat pouze spolky, které sídlí v místě, kde se dálnice bude stavět.
Výstavbu komplikuje také nedostatek pracovníků, který pociťují i velké stavební firmy jako Eurovia, Metrostav, Strabag či Skanska. Týká se to ale hlavně menších zakázek. „Chybí nám především kvalifikovaní pracovníci – například asfaltéři či betonáři. Velké zakázky však kvůli tomu neodmítáme. Stává se ale, že když nemáme dostatek lidí, musíme si na stavbu najmout subdodavatelskou stavební firmu, která pracovníky má,“ uvádí mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.
V životě mě nenapadlo, že budeme Polsku závidět rychlost stavby dálnic. Ale v takové situaci přesně jsme. Radek Špicar viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Foto popis| STAVBY DÁLNIC A SILNIC V OHROŽENÍ Stát letos plánoval zahájit výstavbu důležitých silnic a dálnic celkem za 50 miliard korun. Necelé tři měsíce před koncem roku však nejsou spuštěny projekty zhruba za 37 miliard. Ministerstvo dopravy u nich na stupnici od jedné do pěti měří pravděpodobnost, jestli se je do konce roku podaří zahájit. Čísla čtyři a pět znamenají vysoké riziko, že se plánované silnice a dálnice v termínu stavět nezačnou.